burg

Přibližně od třicáté sekundy jsem se začal usmívat, jako bych byl sjetej.. Vydrželo mi to až do posledního záběru. Parádní kraťas!

Shodou okolností jsem shlédl v nedávné době blízko po sobě oba stejnojmenné filmy ze stejného roku. V porovnání s druhým je tohle ještě docela koukatelné. I když to není rozhodně žádná sláva.

V porovnání se stejnojmenným filmem ze stejného roku je tohle totální hovadina. V porovnání ženského obsazení je to fifty fifty. Tam se dá koukat na sličnou průvodkyni Anitu Briem, tady na Victorii Pratt. Jinak tady není k vidění vůbec nic, triky jak z první poloviny minulého století začínaje a rozklepanou kamerou konče.

Co jiní vyjádří nožem (viz Psycho), Jacskon vyjádří sekačkou na trávu. A sekyrou. A mixérem. A bůh ví, čím vším ještě. Vážně jsem nevěděl, jestli se dřív smát, nebo se běžet vyblít. A puding už nikdy nebude to, co dřív!

Stačí se jen koukat kolem sebe a člověk dokáže pohnout světem...

Už kvůli té animaci stojí za to se podívat. A ten konec, ten se přiznám, že jsem vůbec nečekal...

Sice je to citová vykrádačka nejvyššího kalibru, ale tady to prostě níž nejde, ani kdyby člověk chtěl. O tom, že pokud člověk opravdu hodně chce a hodně se snaží, dokáže všechno na světě. Jeden z mála filmů, kdy jsem měl slzy v očích. Úchvatný příběh!

Tady je krásně vidět, že kraťas často nepotřebuje slova, důležitý je jen nápad a správná hudba. Tenhle má obojí. Docela bych si dokázal představit, že z tohohle někdo udělá celovečerní film. To by byla paráda.

Jo, v podstatě je to teenagerská fantasy. Normálně by to bylo tak na pomezí 3/4, ale za trofej z minotaura a leguána Standu nemůžu jinak, než dát plný počet.

Jo jo, stačí být trochu odlišný a lidstvo vás nenávidí. Ovšem na druhou stranu tu jasně vidím spojitost s nepřizpůsobivou menšinou v ČR: "Dejte nám, dejte nám..."