Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Krimi
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Akčný

Recenzie (63)

plagát

Zdání vraha (2023) (seriál) 

Velmi dobrá kriminálka, která ukazuje, že i Taiwan umí obstojně konkurovat stejnému žánru, v kterém obvykle dominují Evropa a USA. Sice se tak děje za použití standardních klišé typu "sama dívka v temné uličce", ale zase čím jdete v Asii dál na východ, tím se zvedá surovost a drastičnost, které tento žánr někdy postrádá, a kterých je tady vrchovatě. Příběh sice pochází z Japonska, takže za ten Taiwanu tak úplně připsat body nelze, ale zase je důležité, jak se ho tvůrci chopili a nebyl špatný nápad celý film prakticky rozdělit na dvě poloviny. Bohužel druhá půlka působí dojmem tlaku producentů, jakoby sérii bylo potřeba natáhnout na 10 dílů. Tato část změní tempo a příběh se tak nějak zpomalí scénami, které začnou nudit a nejsou ani potřeba. Filmařsky je však budovaná atmosféra netradiční a tím i velmi zajímavá. Celý příběh tak kazí už jen fakt, že by skončil mnohem dříve, pokud by spisovatel záměrně nevynechal jednu klasickou policejní metodu vyšetřování, které se u nás říká sledovačka. Najít pachatele tím, že ho ihned při podezření pozvete k výslechu a čekáte, že se přizná, opravdu protáčí divácké panenky ke stropu.

plagát

Zakliata jaskyňa (2022) 

Naprosto promarněná příležitost. Z této pohádky vám nakonec v paměti z těch pozitivních vjemů zůstanou jen kostýmy a výprava. Čert vezmi vykradený příběh, na to je divák u novodobých pohádek již zvyklý, ale špatné herectví (až na asi dvě výjimky), dabing, postsynchrony, casting, masky, scénář (divné chování postav či naprosté přelévání chování hlavních postav z jedné strany na druhou) i velmi průměrná hudba. Skoro jsem měl pocit, že koukám na béčkovou německou televizní pohádku, kterou vyšší rozpočet neudělá lepší. Nakonec jsem si zábavu našel ve sledování dlouhých vlasů hlavní hrdinky, které jsou každou chvíli jiné.

plagát

Hořká chuť sedmikrásek - Série 1 (2018) (séria) 

Atmosféra velmi dobrá, ale postavy se nechovají logicky a proces vyšetřování je k smíchu. Ani jsme se nakonec nedozvěděli, jak dopadla ta akce s papežem, která byla celou dobu pro policii "důležitější". Mnohem víc jsem si užil podobný snímek La Forêt.

plagát

Hořká chuť sedmikrásek - Trýzeň lidstva (2018) (epizóda) 

Škoda, že seriál se začíná projevovat jako manifest, který všechny muže označuje jako úchyláky na mladé holky a fetišisty vzrušené školní uniformou a zároveň poukazuje na policii jako složku, která u obyvatel nemá žádný respekt a není schopna si jej budovat ani u tak závažných zločinů.

plagát

Hořká chuť sedmikrásek - Skrze mě... (2018) (epizóda) 

V prvním díle to není špatné krimi. Atmosféra je budována pomalu, ale s přehledem. Všechny postavy jsou pěkně rozvíjené a každá má své tajemství. Nerozumím ale, proč se tvůrci vyhýbají standardním a logickým krokům při vyšetřování, což velmi narušuje příběh a považovat to za záměr vůbec nelze. Brát to tudíž vážně prakticky nelze. Příkladem: nikdo netrasuje mobil pohřešované, nezjišťuje volání či zprávy z mobilu. Pohřešovanou nikdo nelustruje v registrech, takže je pro policistku překvapením, že má pohřešovaná auto. Navíc se spokojí s RZ nadiktovanou od svědka a nepátrá ani co je to za typ/barvu auta. Kdyby to zjišťovala, hned ví, že první svědek lže. Na všech místech, kde se pohřešovaná pohybovala policii vůbec nezajímá, zda tam nejsou kamery atd. Tvůrci tak zřejmě cílí na diváka, který se chce jen bavit a moc nad celým příběhem nepřemýšlí. Každopádně pokud bych přistoupil na tuto tvůrčí hru, tak za vším určitě stojí ten pes. :) Ale vážně, pokud by měl člověk označit pachatele po prvním díle, tak bych sázel na bratrance toho zrzouna.

plagát

Kocúr v čižmách: Posledné želanie (2022) 

Nudný animák, který je příliš temný na to, aby se tvůrci trefili do té správné věkové skupiny. Jedinou světlou stránkou příběhu je ten tlustý pán s taškou magických propriet, který jich však využije příliš málo na to, aby to pokrylo zábavu celé stopáže.

plagát

Karty jako podpis vraha - Tokarev (2023) (epizóda) 

Po pomalém rozjezdu se konečně dostáváme k lepším informacím a faktům a vyšetřovatelé konečně začnou poutavěji hovořit o důkazech a vyšetřovaní, což přináší nejen atraktivitu, ale také prvky logičnosti.

plagát

Karty jako podpis vraha - Eso pohárů (2023) (epizóda) 

Klasicky španělsky pomalé, přičemž atraktivita se tím s časem rychle vytrácí. Někteří ve svých vypovědích nepřinesou vůbec nic hodnotného, snad kromě pochvaly sama sebe, že hned věděli.

plagát

Niekto klope na dvere (2023) 

M. Night stále nenašel své dno, a tak stále hledá. Jestli ho někdy vůbec najde, to ještě uvidíme. Jako fanoušek jeho blockbuster prvotin jsem si myslel, že jeho poklesky jsou jen výkyvem. Ne, výkyvem byla kvalita filmů jako The Sixth Sense, Unbreakable, Signs nebo The Village. Teď už je to tvorba, která přímo otravuje. Tomu filmu chybí vše. Jediné co je na něm pěkné je asi jen les, chata a kamera. Jedna z mála scén, která působí "divácky" je zpívání v autě.  Prosím všechny producenty, nedávejte už M. Nightovi peníze na žádné další filmy.

plagát

Tiché miesto: Časť II (2020) 

Příznám se, film mne spíš dováděl k neklidu ze všech těch stupidit, které nám tvůrci servírují a film to zbytečně posouvá hluboko pod hladinu spokojenosti. Zvedání takto velkého litinového poklopu se tak snadno opravdu nedá. Kluk i někteří ostatní se chovají, jako by je situace, v které žijí, k ničemu nevytrénovala. Otázka života a smrti jedince visí na jednom ručníku u poklopu pece. To jako vážně? Trojice dokáže díky vazbě zvuku snadno zneškodnit mimouše, ale chlapa co to vidí ani nenapadne se na to zeptat hned z první? Ostrov si žije v poklidu a nikdo nekontroluje zavlečení mimouše na ostrov ve chvíli, kdy tam někdo cizí přijede? Scénáristicky mi to přijde jako od 15letého kluka s dávkou iluzí odpovídající jeho věku. Za mne vcelku bolestivé pokoukání.