HoneyBunny

Marc Forster je původem neměcký Švýcar. Jeho film také pracuje jako švýcarské hodinky. Přestě tiká, není tu nic navíc a nic nechybí. A taky vás tak zahřeje. Uznávám, že posledních dvacet minut je opravdu dojemných, ale je to ten druh dojetí, který z vás dobří filmaři dokáží dostat levou zadní (vzpomeňme za všechny na Gladiátora). Ani to by mi tak nevadilo, vadila mi taková těžko postřehnutelná sterilnost filmu (tou je patrně nejvíc postižená Kate Winslet, u Deppa mi ovšem lezl krkem ten skotský přízvuk, který k němu absolutně nejde). Postavy Hledání Země Nezemě nejsou lidi, jen prosté filmové postavičky. Vykročit z toho zakletí se jim podaří jenom jednom - dialogu J. Barrieho se svou ženou (netřeba připomínat, určitě se vám vybaví taky, protože ze zbytku filmu úplně tyčí).

Hloupá báchorka o agentovi a jeho žákovi, nesympatická McCormacková, špatně napsaná postava Brada Pitta. Prostě nudný, nezajímavý film, který nezachrání ani slušný Robert Redford. Tak za co dvě hvězdy? Za ty Číňany, co sledujou Pobřežní hlídku.

Docela chytrý, příjemný film. Ale co ty kecy mezi Zellwegerovou a Cruisem, když se "rozcházejí"? Copak si dvě postavy nemůžou říct něco na rovinu, musí to pan scénárista zabalit do nějakých pseudofilozofických řečiček?

Po skončení filmu jsem měla pocit "nedořečenosti". Můžou za to ne úplně povedené emocionální scény. Celou dobu jsem čekala na tu jednu velkou, silnou, pocity nadupanou scénu Rickmana a Richardsonovou - a ono nic.

Nebudu se rozplývat nad tím, že Úžasňákovi vypadají skvěle. Vypadají. Režie je nadprůměrná, scénář ucházející (i když dost vykrádá Fantastic Four), chraktery hrdinů na animák velmi dobré. Pobavíte se. Ale nic víc.

První díl se tvářil velice podezřele. Říkala jsem si, že tohle asi Amíci nevydýchají (vždyť tam ukazují lámání nosní přepážky a cpaní silikonu do prsou - dost humus). Ale pokud si na to zvyknete, ani vám to nepřijde. Na americký seriál docela dobře napsané i zahrané hlavní postavy. Uvidíme, s přibývajícími díly jde kvalita vždycky dolů.

Ukázkový příklad toho, proč existuje hodnocení odpad. Z té kopy (dobrá, řekněme Sněžky) nedostatků (trapní herci, trapný a stupidní scénář a vůbec trapnost, kam se podíváte) mě žralo asi nejvíc přenesení děje Drákuly do současnosti. Ta banda pitomých Italů (kteří se vtipně jmenují Mina, Jonathan atd.) dělá, jako by dneska nikdo neznal pověst o Drákulovi, ani že se jmenoval Tepeš (ne Tepiš, jak nám v tomhle bijáku pořád cpou), dokonce toho ani moc nevědí o upírech ("Co to má za rány na krku?" "Chcete říct, že je to upír, doktore?"). Když už něco posouvám do současnosti, tak k tomu, probůh, musím mít pořádnej scénář, nemůžu jen vykrádat. Příkladem budiž Velmi nebezpečné známosti.

Od televize jsem odešla ve dvou třetinách filmu. Žádná škoda. U vyvražďovaček byste (ať už je to jakákoli kravina - a že tohle je pěknej blábol) alespoň neměli vědět, kdo je vrah. Dost bych se mýlila, kdyby to nebyl ten týpek, co jezdí stejným autem jako vrah (Toyota) a v době zabijačky nikdy není s partou (podobně vtipný byl Sběratel polibků, kde vrah i *** v české verzi mluvili úplně stejným hlasem). A i kdybych se netrefila, nevadí. Koukat na Bazén znovu, abych to zjistila, mě nikdo nedonutí.

První díl za čtyři, druhý za dva (ty dva mladý herci jsou fakt hrozný). Chytrý příběh, dobří herci, zkrátka pěkná pohádka nejen pro děti.

Už podle názvu lze usoudit, že tenhle film vypráví a lásce... a o psech. A o lásce ke psům. V první povídce pro svého psa udělá hlavní hrdina to, co by neudělal pro svoji milovanou. V druhé se ústřední dvojice rozhádá (s fatálními důsledky) jenom proto, že se jim ztratil domácí mazlíček. A ve třetí si bezdomovec svého čoklíka zamiluje natolik, že ho nedokáže zastřelit, když mu tenhle čoklík zamorduje oblíbené voříšky. Je to skvěle vyprávěné, povídky střídají atmosféru a všechny složky filmu jsou skvěle vyvážené. Nejslabší mi přišla třetí povídka, zvlášť konec.