Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Animovaný
  • Dokumentárny

Recenzie (1 871)

plagát

Tichý hlas (1998) 

Alespoň, že se Brenda Blethyn dostala k nominaci na Oscara. K tomuto filmu jsem se dostal náhodou a nevycházel jsem z údivu, především z jejího hereckého nasazení. Takovou odpudivou starou rachejtli snad ještě filmové plátno nevidělo. Uznání si zaslouží i Jane Horrocks, vzhledem k tomu, že si vše odzpívala sama. Nevím kde ji tvůrci vyhrabali a nechápu jakto, že není dnes slavná. Její role sice neskýtá takový potenciál, jako její matka, ale i tak se jedná o málokdy vídané herecké představení. Michael Cane a Ewan McGregor ač bezchybní zde svým ženským protějškům pouze sekundují. Vrcholem filmu jsou dvě vystoupení v křupanském baru pana Boo, to první je parádní show plná lesku se vším všudy a to druhé je takové fiasko, až i mě z toho bylo trapně. Dokazuje, že i Novoty nejsou ještě úplné dno.

plagát

Posledné metro (1980) 

Truffautova režisérská taktovka zde dokonce zastiňuje i francouzské herecké velikány. Jeho divadelní epilog jen podtrhává jeho smysl pro experiment a hravost. Výborní nejsou jen Depardieu, či Deneuve, ale například i Bennent v roli režiséra Steinera, či krásně bezpáteřně ztvárněný cenzor. Deneuve dokonale zahrála ono rádoby nenápadné přehlížení Grangera. A Depardieu...škoda, že jej dnes těžko uvidíme v takové velké roli. Je to milý film, ale rozhodně to není taková bomba jako U konce s dechem. Chybí tomu více režisérovi nekompromisnosti

plagát

Udalosť (2008) 

V Happening se nezapře talent jeho režiséra pro nervydrásající scény. Tohle mu nelze odepřít. Jakkoliv pitomý se mi zdál začátek, dokázal Shyamalan v dalším průběhu zaujmout mé smysly a film odkoukat. Napínavé dusno filmu vydží po celou stopáž, ale bohužel jsou zde prvky, které kazí dojem filmu. Mark Wahlberg mi zde přišel herecky velice slabý. Role citlivého profesůrka mu vysloveně nesedla, ale rozpačitě na mě působila i jeho herecká partnerka. Dalším kazem filmu je okatá ekologická agitka v posledních minutách filmu. Nemám nic proti elegantnímu podávání politických témat, ale jakmile mi to někdo cpe do chřtánu násilím okamžitě se zablokuji. Tohle si mohli odpustit a film by vyzněl mnohem lépe.

plagát

Akty X: Chcem uveriť (2008) 

X-Files má oprávněně status kultovního seriálu. První dvě série a spousta jiných epizod patří k tomu nejlepšímu ze seriálové tvorby vůbec. Druhý film se nese v komornějším duchu, než první to ale mě osobně nevadí. Pro mě X-Files neznamená pouze UFO a spiknutí, ale i takový příběhy jaký vidíme zde. Myslím, že většina fandů čekala opuletní comeback, ale dočkali se pouze lehce mystického thrilleru. Někomu to může vadit, mě vůbec. Naopak jsem rád, že jsem dostal svou dávku napětí v podobě Chrisem Carterem kvalitně natočeného napínavého filmu. Dobrá hororová kamera a střih a také klasická hudba Marka Snowa. Návrat do zlaté éry.

plagát

Speed Racer (2008) 

Speedracer mi mnohem více než adrenalinovou jízdu monopostů připomíná kokainovou jízdu jeho režisérů. Vím, že tvůrci zamýšleli převést na filmové plátno statý animovaný seriál a patrná je i snaha o originalitu. Jenomže tvůrci přebrali i velké množství nešvarů, například postava nejmladšího z rodiny Speedů a opice, nebo také trapné fóry. Originalita zase neznamená kvalita a tak je výsledkem podrůměrná podívaná, s nudnými akčními sekvencemi, plná pravděpodobně záměrně, špatných speciálních efektů.

plagát

Anjel skazy (1962) 

Anděl zkázy je bravurní surrealistické drama. Je to jeden z největších skvostů tvorby Luise Bruňuela. Scénář plný pomatených momentů si skvěle pohrává se zkažeností a pokrytectvím snobů. Snímek je jakýmsi katastrofickým filmem v absurdních kulisách salónu pro hosty, kde všichni jsou uvězněni svým pokryteckým smyslem pro etiketu. Takovýto film je čiré umění, které nemůže nikdy zestárnout, protože působí v jakékoliv době.

plagát

Dumbo (1941) 

Tenhle film je geniální proto, že se na něj dá koukat dnes a bude se na něj možno dívat i z padesát let a pořád půjde o milý a příjemný zážitek.

plagát

Zvonár u Matky Božej (1996) 

Zvoník mohl být pěkaná gotická pohádka, kdyby film tvůrci stále neprokládali špatnou hudbou. s ještě horším "libretem". Když jsem film viděl coby kluk, celkem mě bavil, je ty muzikálové složky mě nudili a vystříhal bych je. Hudba tohoto filmu je ztělesněním, nebo spíš sezvučením toho špatného a kýčovitého na muzikálech. Navíc jsem viděl bohužel pouze zjizvenou českou verzi, která úplně zapadá do české muzikálové bažiny

plagát

Prázdniny v Ríme (1953) 

Romantické filmy moc nesleduji, ale tento ja prostě úžasný. Je i po letech vtipný a oceňuji, že není přeslazený až k zvracení, což je problém většiny filmů tohoto žánru. O Audrey se snad ani nedá říct, že by byla herečkou. Ona byla líbezná bytost, která film proslňuje roztomilostí, šarmem a pozitivní energií. Takové absolutní pozitivní charisma. Doporučuji všem, kdo mají rádi romantiku, ale nechtějí se nechat urážet banálností, plytkostí a tuctovostí.

plagát

Čierna krv (2007) 

Bohužel má There will be blood spoustu atributů perfektního filmu, ale k dokonalosti mu něco chybí. A to smysluplmý závěr. Kdyby film skončil například o třicet minut dříve, kdy Daniel vezme zpět syna, dalo by se to považovat z důrazné zakončení. Ale děj bohužel běží dál, až zmizí do ztracena. Je více filmů. které jakoby nekončí, ovšem ty nechávají dívákovi prostor k přemýšlení. There will be blood řekne vše a žádný prostor k vlastním představám nenechává. Jinak samozřejmě nejde nepocvhálit herecké výkony, střih a kameru a kapitolou samou o sobě je geniální hudební doprovod. Tato hudba sice nemůže fungovat svébytně, ale jako hudební kulisa ke naprosto dokonalá, protože působí stejnou razancí jako obraz.