kinej

Děj filmu je vystavěn dle víry v to, že vše na světě má svůj význam. Ať už je to kámen, či něčí smrt. Vše se děje z nějakého důvodu. A ač já osobně tuhle teorii neumím přijmout ve filmu Silnice je tato teze ztvárněna velice dobře, což ovšem poznáte teprve při posledním záběru. Jinak je film silný vizuálně, jelikož prostředí v němž se kočovní artisti pohybují navozuje pocit absolutní bídy a beznaděje. Herecké výkony hlavní dvojice pak patří k těm životním a nezapomenutelným. Plný počet nedám jen proto, že jiná díla Felliniho považuji za silnější.

Film Samaritánka vnímám jako odklon od klasické poetické tvorby Kim Ki-duka. Je zde méně akcentována vizuální stránka a důležitější roli zde hraje scénář a příběh vůbec. Ten má kupodivu blíže ke korejské mstící trilogii Chan-wook Parka, než k předchozí tvorbě autora. Je totiž více orientován na ty stinné stránky svých hrdinů. Samaritánka je vydařená, líbí se mi postupný chytře udělaný přechod významu z jedné postavy na druhou, přičemž nakonec se hlavním aktérem stane sympatický otec, pro jehož násilné chování snad i díky sugestivnímu zpracování najít pochopení. Film ale rozhodně není tak silný jako předchozí kousky tohoto korejského tvůrce.

Dokument o produkci trojky je zdaleka nejzajímavější. Dokumentuje jak se film vyvíjel, že se měl původně odehrávat na planetě vyrobené ze dřeva, ale hlavně nepřetžité spory po dobu celého natáčení. Dokumentuje přesně jakou negativní roli sehrávají ve studiích producenti. Sice souhlasím, že dřevěná planeta Vincenta Warda, byť je to velezajímavý námět, by byla na vetřelce trošku moc. Ale absolutně selhali v tom, co se jim tak perfektně dařilo u předchozích dvou dílů. Totiž nemíchat se režisérům do práce. Jakmile se jednou definitivně dohodli na Fincherovi, měli ho nechat svobodně točit a ne ho torpédovat. Obecně mám o producentech velice nízké mínění a připad natáčení Alien 3 to jen potvrzuje. Bohužel k dokonalosti tohoto záznamu mi chybí jediné a to komentář Davida Finchera, který asi ani po letech nedokázal překousnout zhovadilost Foxů. Jinak je to s podivem vzhledem kvůli průběhu natáčení, ale mě se Vetřelec 3 velice líbí. Přijde mi jako důstojné pokračování předchozích dvou, je tu jen ta hořkost, že to mohlo být ještě lepší, kdyby producenti dělali svoji práci dobře.

Film Pina dokázal nemožné, totiž bavit mě, coby člověka který tanci zrovna nefandí. Ale díky tomuto snímku jsem si uvědomil, jak úzký pohled jsem na tento druh umění měl. Nejvíce vystihující je věta, kterou pronesl jeden z aktérů, cosi o vyjadřování pocitů, na které nelze najít slova a že v takové chvíli je na řadě tanec. A skutečně film komunikuje emoce, které nelze verbálně uchopit a přesto tam jsou a jsou velice silné. Asi nejvýmluvnější ukázkou toho je pasáž, kdy na archivním záznamu tančí sama Pina Bausch. Její pohyby jsou neverbálním vyjádřením strachu, úzkosti a mnoha dalších nepojmenovaných emocí. Protože jak je řečeno jinde, tance lze krásně vyjádřit smutek, štěstí i vztek. Tento snímek považuji za geniální, ale upřímně myslím, že Wenders na tom až takovou zásluhu nenese. Je totiž geniální proto, že zobrazuje tance geniální choreografky. I když zážitku pomáhá i krásná kamera a podmanivá hudba.

Pokud Vetřelce uctíváte jako já, pak jednoznačně doporučuji tento dokument. Obsahuje totiž naprosto vyčeprávající informace o natáčení, že snad ani nevím co víc bych měl chtít vědět. A rozhodně se nejedná o hlazení po srsti a plácání po zádech, naopak je vidět v jaké vypjaté atmosféře film vznikal, jaké byly rozepře mezi jednotlivými umělci atd. Tedy není to žádné promotion, ale dokument o neskutečně poctivé práci archtiektů, trikařů, modelářů, herců, skladetele a hlaně o absolutním perfekcionismu Ridleyho Scotta. díky nimž Alien ani po letech vůbec nezestárnul, ale i po letech vypadá naprosto úchvatně.

Je zajímavé sledovat jak postava inspektora Callahana mentálně otočila o 180 stupňů. Zatímco v předchozím díle neváhal přistoupit k těm nejtvrdším opatřením, zde se z něj stává rigidní obhájce práva. Na druhou stranu ale Harry oddělá koho může. Film tak působí nekonzistentně , ale i tak je Magnum Force solidní zábava, plná typicky sedmdesátkové akce, ještě víc sedmdesátkové hudby, módy, ale hlavě dirty Clinta.

Po pár dílech jsem si tuhle ujeťárnu zamiloval. Sponge Bob je pokaždé originální a hlavně vtipný. Ač není ze stejného kanálu, navazuje na tu nejlepší tradici Cartoon Network tj. Dextrovu laboratoř, Johnyho Brava, nebo i Rena a Stimpyho. Velice zábavný seriál.

Disney navázal na svoji tradici opravdu ve velkém stylu. Na vlásku je opravdu pěkná pohádka, ale zcela subjektivně musím napsat že kreslené postavičky, či loutky por mne budou vždy krásnější než digitální. Ty jsou totiž produktem mnoha tvůrců a nenesou onu osobitost. Ale i tak Disney dokázal, že animovat umí, třeba pohyby koně Maximuse geniálně parodují skutečné chování koní. No a pak j zde muzikálová hudba, která je pro mě osobně protivná, protože je patetická a připomíná mi muzikály, a hlasovým projevem pak Superstar a podobné debility.

Hlavní měřítkem dobrého hororu je, že umí napínat a lekat. Podmínkou aby to fungovalo musí být solidní příběh, protože když je pitomý, atmosféra je tatam. No a Insidious podle tohoto měřítka obstál více než dobře a nevidím důvod, proč mu nedaz plné hodnocení. Ku cti mu lze přičíst, až na ospraveditelné vyjímky, absenci krve, nápadité vizuální pojetí a skvělý střih. Potěšující je i obsazení, takže pro mě James Wan překonal Saw. Sice není Insidious žádnou revolucí, ale je plnohodnotným hororem.

Seth Rogen je sice sympaťák, ale té jeho image zastydlého puberťáka už začínám být lehce přesycen. Přeci jen by to chtělo už nějaký jiný herecký výkon, než věčně dělat odstíny sama sebe. Sršňě se napsal sám a tak je film jeho osobitostí a humorem prodchnut. A je na každém, jak moc mu to sedne. Mě zatím ano, ale se sestupnou tendencí. Je pravda, že několik scén je ve filmu opravdu vtipných, třeba hned minirole Jamese Franca a pak hlavně sobě na tělo napsané proslovy v redakci novin, které by nikdo neuměl zahrát tak jako Rogen. Ale tyto pasáže jsou jediné, co film mírně vyzdvihuje. Akce jsou velice průměrné a svou osobitost si tentokrát režisér Gondry nechal bohužel pro sebe.