sportovec

Klasické dílo dobrodružného žánru nese ve scénáři prvky až příliš lehké, jež jsou zživotněny vynikajícím Belmondem a doprovozeny skvělou Morriconeho hudbou a adekvátní výpravou. Scénář navíc obsahuje dobové aktuální prvky včetně korupce a prorůstání organizovaného zločinu do společnosti. Kéž by lehkost lehkého žánru byla vždycky taková jako v tomto případě! Tento druh akčního filmu vždy jen potěší zejména, je-li vytvořen na takovéto úrovni.

Žánrová nevyváženost, nevyjasněné pohlaví sudiček, neuměle natahovaný děj sice pohádce nemohou ublížit, ale kromě herecky zajímavé Plodkové film vlastně nabízí nudu spojenou s některými dobrými nápady scénáře i režie. Je škoda, že Preiss od první třetiny vlastně nemá co hrát. Snaha natočit nápaditou a strhující pohádku zůstává místy patrná a brání tomu, aby dílo spadlo do podprůměru. Preiss není jediný, kdo zápasí s obtížnou hratelností konstrukce autorského týmu.

Jedna z nejinteligentnějších skizz předlistopadového režimu, která navíc nepostrádá ani osvobodivý jiskřivý humor. Svobody je v této reflexi nadmíru a je to pro mne o to pozoruhodnější, že tento Kachyňův film mi doposud unikal. Heřmánek a zejména Valentová jsou skutečně pozoruhodní. A ten sociologický vzorek společnosti osmdesátých let rovněž. Zbývá jen dotaz, čeho že jsme se to vlastně dočkali dnes. Při tomto pomyšlení ten smích už není tak jiskřivý.

Nedá se říct, že by toto uchopení verneovské klíčové látky otrocky sledovalo její literární půdorys. Ale filmová řeč má své zákonitosti a kde je umělecká kvalita, tam je její naprosté oprávnění. Jméno Bardem je zárukou a jím ordinovaná podívaná kvalitou. Řekl bych, že je to rovnocenná varianta československého přístupu.

Víc mýtus než pohádka a určitě pro dospělé, a v žádném případě ne pro děti. Evokuje to labyrint světa a ráj srdce Komenského. Velmi dobré herecké obsazení (škoda, že si nezahrála také scénáristka) jen zčásti překrývá realizaci scénáře a přerývané existence některých postav (např. čarodějnici-ďáblici Jiřiny Bohdalové). Slabinou místo vrcholu jsou oba poslední díly; nicméně Danica Jurčová byla zásahem do terče stejně jako její český dabing do značné míry splývající s původním hlasem tehdy mladé slovenské herečky. V každém případě i přes popsané slabiny je to kus, který vysoce převyšuje standardní úroveň obvyklé dramatické tvorby České televize.

Skutečnost, že k pořadu-dokumentu tak podnětnému není ani 4 roky po jeho prvním uvedení jediná písemná reakce, je burcující. Karel Čapek   jednou z velkých legitimací naší demokracie a současně jedním z mála světově proslulých  nadčasových Čechů. Mistr češtiny, muž mnoha profesí (novinář, spisovatel, dramatik, básník, překladatel, významný veřejný činitel, výtvarník, dramaturg). Jeho boj proti mnichovskému diktátu, jeho preaekologický nerv, významný vklad do české sci-fi, to všechno včetně kinematografie budí úctu i více než 100 let po jeho narození. A to zřejmě množství jeho dalších talentů se nemohlo rozvinout proto, že v jeho krátkém životě na to prostě nezbýval čas. Čas v životě jednoho z nejčešštějších umělců a intelektuálů v naší historii.

Doslovnost někdy až přílišná, ale v duchu svého pojetí zdařilá místy až mimořádně. Československým adaptacím verneovek se to hodně blíží a - hlavně - postihuje verneovskou technokratickou poetiku okouzlení průraznými technologickými inovacemi 19. století. Zdaru věci prospívá i mimořádně dobré herecké obsazení nejen hlavních rolí, ale i zdařilá a i v detailu důsledná výprava.

Jordánové se podařilo proměnit pohádku v mýtus, téma samo je neseno mytologií. Celá řada znaků ukazuje na žánrové spříznění např. se starořeckými pověstmi a bájeslovím. Herecky tu jasně vedou Cibulková a Somr.

Působivé koláže reálu a zpracování založené na prolínání retrospektiv, aktuálních dobových záběrů aa vynikajícím výkonu titulní představitelky. Při takové matce a prostředí, do kterého se narodila, vlastně ještě tato americká krasobruslařka dopadla docela dobře. Smíšené pocity mám spíše z prostředí a doby, v níž tato Američanka žije. A s tím je spojena řada dalších otazníků. Otazníků hodně otevřených.

Autorům seriálu se daří spojovat psychologickou drobnokresbu se specifiky detektivního žánru a přesním zachycením doby a jejích nosných problémů v rovině oxfordského hrabství. Ve vrcholných dílech tato poutavost představuje divácké duchovní hody.