Simushkas

Klub rváčů je mým vůbec nejoblíbenějším filmem, možná i proto, že Chuck Palahniuk je můj nejoblíbenější spisovatel. Ačkoli se může zdát, že film je o tom, jak se pár lidí začalo někde rvát, ukrývá mnohem podstatnější témata. Jak už bývá Palahniukovým dobrým zvykem, upozorňuje na nešvary společnosti. Od touhy po dokonalosti, lidské nenažranosti, přes nástrahy stereotypního systému. Nakonec zjistíte, že když "ztratíte úplně všechno, jste teprve svobodní." A film vám ukáže, jak moc osvobozující pocit to je. Ne jednou jsem si chtěla zabalit malinkatý batůžek a přestěhovat se na Paper Street.

Upřímně jsem si nikdy předtím neuvědomila, jak úžasný muž a herec Bill Murray je. A stejně tak i Scarlett. Pokud chcete vidět, jak vypadá skutečná osamělost a prázdnota, jen se mlčky dívejte. Film, ve kterém by nemusely být ani dialogy, abych věděla, co chtějí hlavní hrdinové říci. A také dost často žádné nejsou. Ani jednou jsem si neřekla, že by ticho bylo moc dlouhé, záběr moc nudný nebo příběh nezáživný. Samota, kterou si užijete. Pocitově velmi silné dílo.

Když jsem viděla film úplně poprvé, zpočátku se mi nelíbil. Bylo mi proti srsti moderní zpracování, jakési míchání dvou odlišných světů dohromady. Ovšem v polovině filmu se něco zlomilo a ke konci jsem se zamilovala úplně. Druhý den jsem se na celý snímek musela podívat znovu. Od té doby naopak velmi oceňuji neobvyklé zpracování, protože čistě historický film by byl nudný. Dokonce se mi film líbí mnohem více než kniha. Zatímco v knize jde většinou o stručný popis, film si zakládá na silné atmosféře a pocitech. Paradoxně jakákoliv smrt ve filmu je vizuálně mistrovským dílem a patří mezi mé nejoblíbenější scény. Oproti knize je film velmi silný zážitek a podtrhne hlavní myšlenku celého příběhu.

To takhle vezmete film, rozstříháte ho na kousky a náhodně je spojíte k sobě. A tak vidíte scénu, u které nechápete, která bije, jak se stala, o jaké postavy se vlastně jedná. Máte jedinou jistotu - až si všechny skládačky spojíte dohromady, najednou to celé pochopíte (na konci). Mám slabost pro latinskoamerické filmy a zde je syrovost ještě podtržena ruční kamerou. A pokud si myslíte, že je film o drogách, tak jste samozřejmě na omylu, jako ve všem, co si budete o tomto filmu ze začátku myslet.