Honza__St.

Podle mého názoru nejlepší písničková soutěž, která kdy byla na československých televizních obrazovkách. Ani 5xP nebo Triangel, ani Hitparáda, ani Eso se jí nedokázaly vyrovnat. Je taky zajímavé podrobněji se podívat na její vývoj. Začínala vlastně v takové exteriérově recitálové podobě (jejím neoficiálním pilotem byl jeden díl magazínu Mladýma očima), takže celý díl byl v základě propojený, to se týkalo i klipů (otázka je, jestli se v prvních letech dá vůbec hovořit o klipech). "Spojováky" byly přímo propojené, a někdy ani nejde říct, kde končí vlastní scénka a začíná písnička. Až na výjimky se v písních vždy objevovali samotní protagonisté Karel Šíp (který je zároveň autorem scénáře - i u klipů) a Jaroslav Uhlíř jako komický prvek. S výjimkou úvodní části, kde se vyhlašoval vítěz minulého kola a losovali výherci, byl pořad natáčen černobíle (do roku 1980 možná i včetně úvodní části). Samotné písně byly spíš z okrajovějších proudů, navíc bylo nemálo reedičních, jelikož v té době (s výjimkou jistot typu Karla Gotta) v hlavním proudu moc nových hitů nepřicházelo. To se samozřejmě změnilo s příchodem osmdesátých let, kdy se začaly objevovat nové pěvecké hvězdy (Vítězslav Vávra, Michal David, později Kotvald a Hložek, atd.), a byla by hloupost jim nedat prostor, což znamenalo postupný odklon od "alternativnějších" písní směrem ke střednímu proudu. Na začátku roku 1983 se změnila i vizuální stránka - spojovací scénky se (až na několik výjimek zejména na začátku) začaly natáčet barevně ve studiu, takže často byly delší, a navíc kvalitnější. Bohužel se ale zároveň snížil počet soutěžních písní ze šesti na pět. V samotných klipech (zde už jde bez diskuze o klipy) už tolik nevystupovali pánové Šíp a Uhlíř, postupně šly víc po textu písně, ve výjimečných případech (5. kolo) byly dokonce i barevné. Od začátku roku 1984 se pak Hitšaráda již nevysílala v rámci hlavního bloku TKM v úterý, ale samostatně v pátek, měla tedy k dispozici již celou hodinu vysílacího času. Tu využila k představování nových začínajících interpretů, blokům starších písní (díky čemuž tyto definitivně zmizely z vlastní soutěže), nebo letním Prázdninovým zápisníkům natáčeným v přímořských letoviscích. Počínaje rokem 1985 se konečně samotné klipy natáčely barevně. Tím byl vývoj v základě ukončen. Hitšaráda se definitivně stala moderní hitparádou 80. let, klipy byly už také ve své moderní podobě (až na výjimky se v nich už nikdo z dvojice Šíp - Uhlíř neobjevil), scénky už často vůbec nevedly k představení klipu, naopak ten byl často uveden až po nich, a zcela vážně. Ke konci už některé klipy možná ani nevznikaly přímo pro Hitšarádu, ale byly jen převzaty z TKM či Pionýrské vlaštovky (nepotvrzeno, ale přinejmenším v úplně posledním kole šel klip k písni Olympicu, natočený Krátkým filmem Praha). Úroveň pořadu se tedy během let po všech stránkách ještě zvyšovala. Měnil se také přístup k vítězným písním. Do roku 1982 vítězná píseň již dále nesoutěžila, celkové pořadí písní pro konkrétní rok tedy určoval jejich výsledek v jednom jediném kole. Ovšem nejspíše ještě v průběhu roku 1982 se pravidla změnila, a vítězná píseň mohla soutěžit i nadále (nejspíš právě tento fakt je příčinou, že "Holky z naší školky" na poslední chvíli předběhly do té doby suverénně první "Nenapovídej"). V letech 1983 a 1984 se již nejednou stalo, že vítězná píseň zvítězila i ve více dalších kolech, proto bylo od počátku roku 1985 zavedeno pravidlo, že každá píseň, která zvítězila třikrát, automaticky vypadává, a místo ní postupuje (a také zazní) klip umístěný na druhém místě. Škoda, že Hitšaráda nevydržela minimálně až do převratu. Aspoň částečnou útěchou budiž nesoutěžní reinkarnace z let 1987 až 89 jménem "Klip Klap".

Nic lepšího TV Nova nikdy nevytvořila (a že tam v Železného době vzniklo hodně dobrých pořadů, byť zdejší komentáře často tvrdí opak). Kam se hrabe nějaká kavárenská Česká soda. Byť je pravda, že na vrcholu se TELE TELE drželo jen do přelomu let 2002 a 03, pak to s ním šlo rychle z kopce, a v posledních letech už vařilo z vody. Náhrada Cardy Kikinčukem byl poslední hřebík do rakve.

Nesoutěžní reinkarnace Hitšarády, která na rozdíl od ní šla v televizi už jen třikrát - čtyřkrát do roka. Leckteré scénky jsou opravdu výborné ("Děkuji, zatím jsem nic nechytil."), ale nemalá část z nich je maximálně na jedno použití. V prvních dvou dílech se také autoři snažili vracet ke kořenům Hitšarády, natáčet scénky v exteriérech, a s klipy je více propojovat, ale poté se opět vrátili do studia ("fundusu") a exteriérové scénky natáčeli již jen výjimečně. Samotné písně zahrnovaly pomalu v každém díle od každého žánru něco, ale ve výsledku větší část z nich nebyla nic moc (to neplatí o klipech k těm písním, ty jsou z drtivé většiny výborně zpracovány), taky sám Karel Šíp dával najevo, že mu už tolik nejde o hitový potenciál (v nejednom případě se samozřejmě hity objevily - př. Nic nového pod sluncem, Půlnoc v motelu Stop, Vždycky jsem to já, Tichá píseň, Kam jen jdou lásky mé, S cizí ženou v cizím pokoji, Kdekdo je dál). Kdyby místo toho pánové Šíp a Uhlíř pokračovali dál s Hitšarádou, udělali by líp. Přesto si Klip Klap s odřenýma ušima těch pět hvězdiček zaslouží.

Kultovní slovenská hitparáda 80. (i 90.) let. Začala v lednu 1984 (nikoliv 1983, v tomto mají v Noci v archíve chybu), jako docela "chudej příbuznej" Hitšarády nebo 5xP, s tím, že se natáčela ve studiu s publikem, všechny písně byly pouhá vystoupení, a původní moderátoři také nebyli nic moc. Ovšem nejspíš od počátku upoutala zájem již zmíněným dělením do kategorií, kde jedna představovala spíš okrajovější žánry, druhá střední proud, a třetí vyloženě diskotékovky (později i heavy metal). Během roku tvůrci pochopili, že vizuální stránka je neméně důležitá, proto jednotlivá vystoupení vznikala postupně v podobě víc a víc bližší klipům, až se na začátku roku 1985 skutečně začaly natáčet klipy. Teprve v tuto chvíli postupně vzniká kult. Také se objevují jedni z nejúspěšnějších moderátorů - Tatiana "Láska z pasáže" Kulíšková a Pavol Juráň. Klipy byly nejprve výhradně studiové, ovšem leckteré si svým ztvárněním rychle získávaly popularitu (př. "Zalúbil sa chlapec"). Výjimečně už v roce 1985 vzniká i pár exteriérových klipů, počínaje rokem 1986 jich už je znatelně větší počet. A ty studiové jsou víc a víc propracovanější, často doplňované o klasicky či počítačově animované efekty (patrně ve stylu Musikladen Eurotops). Do toho se také od počátku roku 1986 objevují i klipy převzaté (např. hned ve druhém kole roku klip Michala Davida "Děti ráje", natočený Supraphonem). Triangel se tedy ke konci 80. let stal hitparádovým kultem číslo 1, a přežil i konkurenční Hitšarádu a 5xP. Navíc až teprve v tuto chvíli se objevuje snad nejúspěšnější ze všech moderátorů - Dano Junas. Přes všechny klady však nejde nevidět odvrácenou stranu Trianglu - vzhledem k počtu měsíčně točených klipů se ani nejde divit, že se ještě pořád tvůrci nezbavili pozůstatků z počátečních dob, a tak nemalá část klipů byly pouhopouhé pódiovky ve studiu s logem pořadu na pozadí, s komparsem či bez, u nichž se o kvalitě nedá mluvit. V lepším případě byly tyto klipy aspoň doplněny o nějaký efekt. Ani tato vada na kráse však nezabránila tomu, aby si Triangel udržel status kultu až do konce 80. let, hravě se přehoupl přes převrat, a udával tón ještě podstatnou část devadesátých let.

Tato hitparáda měla podle toho, co jsem o ní dosud zjistil (pamětník nejsem), docela složitá a divná pravidla. Po 10 písních v úplně prvním kole následovaly v každém dalším kole dvě nové (jednu vybírali diváci, druhou "odborníci"), a na konci každého kola tři vítězné. Každá píseň se mohla umístit v první trojce maximálně třikrát, po třetím vítězství automaticky vypadla. Ovšem i písně na 4. až 10. místě (možná dokonce 12. či 13. místě) postupovaly dál, a mohly postupovat klidně i celý další rok. Prostor mezi novinkami a vyhlášením vítězů přechozího kola vyplňovaly reportáže z aktuálních kulturních akcí, rozhovory, názory kritiků, aj. Jednou z nejzáhadnějších částí 5xP jsou ovšem samotné videoklipy, u nichž se téměř ve všech případech liší jejich podoba bez titulku, a jejich finální podoba s titulkem, popř. i logem pořadu. V některých případech to vypadá téměř, jako kdyby šlo o dva různé klipy. I při přihlédnutí k možnosti nějaké cenzury je ten počet velmi vysoký. Koneckonců k tomuto jevu sice docházelo i v Hitšarádě a Trianglu, ale v mnohem menším počtu. Tvůrci nejspíše dodělávali klipy do definitivní podoby teprve až po opatření titulkem s názvem písně a interpreta. Hitparáda 5xP byla v letech 1983 až 85 vysílána v rámci Pionýrské vlaštovky, a v letech 1986 a 87 v rámci TKM. S koncem roku 1987 její vysílání bohužel skončilo. V roce 1989 přišla na svět její reinkarnace, nazvaná "5 z Opusu" (zabývající se tedy už jen tituly tohoto vydavatelství, zatímco v 5xP byly i české písně), ta již ale takové popularity nedosáhla, a skončila s převratem.