Recenzie (2 694)
Precitnutie v Garden State (2004)
Klasická nezávislárna kde hrdina hledá sám sebe a nejde lásku, která je pro něj spasením, klidně pohodově plynoucí film, má ale tentokrát jedno eso v rukávu a to Natalii Portman, která svým svěžím hereckým projev ozvláštňuje zážitek z filmu.
Od súmraku do úsvitu (1996)
První polovina filmu je obstojná, útěk před zákonem, seznámení s postavami, to funguje spolehlivě, jenže když na scénu přijdou upíři, stává se z toho fraška, tady Rodriguez skutečně dostál své pověsti a servíruje nudnou vyvražďovačku , která navíc skončí přesně jak se dalo čekat.
Americké Psycho (2000)
A to je všechno? Pár přehnaných vražd bez spojitosti prováděné chladným bezvýrazným Baleem, občas mi to přišlo jako parodie (motorová pila, přestřelka s policií), i scénář měl díry, proč tam třeba byl ten detektiv, když to nemělo absolutně žádný význam pro rozuzlení děje, které upřímně bylo rovněž zklamáním.
Spřízněni volbou (1968)
Uznávám, že se jedná o naprosto unikátní dokument nabízející možnost nahlédnout pod pokličku reformního směru v komunistické straně, kde je dobře vidět, že jsou to taky jenom lidé. Bohužel je to velmi nezáživné, i když jsem zhruba věděl kdo je kdo, tak jsem často netušil o čem pánové mluví.
Rodinné spiknutí (1976)
Už jen mistrova labutí píseň, film by se dal charakterizovat slovem obyčejný, děj tak nějak plyne, příběh je jako z televizního filmu, ale nelze mu snad kromě většího spádu nic vytknout, o napětí už řeč nemůže být vůbec. Herci jsou pak naprosto nevýrazní.
Rumový denník (2011)
K filmu mě dostala touha vidět Amber Heard v roli svůdné bohyně, tento účel film splnil, avšak jinak je to jen rumová mlha, poskládána ze střípků zážitků novináře, tak nějak se vytratila zápletka a celé mi to přijde jako projekt čistě pro radost Deppa.
Taký je život (1929)
Film nabízí trošku jiný pohled na život v první republice, realističtější, nedivím se proto diváckému nezájmu, lidé chtějí v kině utéct do lepšího světa a ne v něm vidět odraz vlastní mizérie. Ač je film natočen působivě, od vrcholu české němé tvorby bych čekal více, třeba i složitější děj.
Nahý (1993)
Velmi mě iritovalo a nebavilo poslouchat pseudointelektuální prázdné řeči odporného nesympatického bezdomovce, kterému padají ženy k nohám a všichni jsou vedle z jeho "inteligence". Film nenabídl kromě jeho řečí nic jiného, protože provokativní to bylo možná v době vzniku, ale dnes to účinek nemá. Marně jsem pak hledal v té neskutečně přepálené stopáži děj či sympatie k jakékoliv postavě.
Battle Royale (2000)
Nápaditá vyvražďovačka z japonských ostrovů, je to originální, ale také stereotypní, místy stagnující a na konci trapně předvídatelné. Ale dívá se na to lépe než na první Hunger games, zde je totiž jakási míra realističnosti.
V koži Johna Malkovicha (1999)
Ač dobrý nápad, tak to postrádalo více vtipnosti, chtělo to méně Cusacka, méně řešení nějakých vztahů a více situací, které mohly z takového spojení vyplynout a více Sheena. Takhle se jedná o nevtipnou netradiční romanci milostného trojúhelníku, což je dost málo, při potenciálu jaký film má.