TheSompeque

Češi moc neumí komedie. Většinou tam hodí nějakou jednoduchou zápletku, děvkaře Langmajera a extrémně trapný humor. Ale filmová prvotina spisovatele Patrika Hartla je komedie, která za to opravdu stojí. Parta kamarádů se setká po letech, pořádně se opijou a v alkoholickém opojení si dohodnou, že se každý z nich zúčastní výzvy - být nahý jednu celou minutu mezi lidmi, natočit se přitom a ten samý úkol musí udělat další člen z party, který dostane zprávu s videem. Úkol musí provést bez ohledu na tom, kde zrovna je. Ať už v práci, na pohovoru nebo během policejního výcviku. A tím to nekončí, absurdních situací je ve filmu mnohem víc. Jak asi tušíte, vtipných scén je v Prvokovi požehnaně a všechno působí přirozeně, herci si své role užívají a jde to z jejich výkonu vidět. Tenhle film mě překvapil - je českou komedií, která je vážně vtipná, což už samo o sobě stojí za pozornost. Máte-li možnost, zajděte na to. Zaručeně se pobavíte a možná vás to donutí si přečíst knižní předlohu.

Absolutní přehypovaná srajda. Vyvolení byli v minulosti populární proto, že naházíte úplně cizí lidi, kteří se neznají, do jednoho baráku a dáte všude kolem skryté kamery a počkáte, až se rozhádají. Ale Likehouse jde na to jinak - místo no name lidí dá do vily v podstatě kamarády influencery, (no, tak 3/4 z nich neznám, holt moc toho vlivu nemají.) kteří jsou z TIk Toku, takže klasický český boomer absolutně nepochopí. Banda nesympatických namyšlených troubů mě fakt nedonutí tuhle zbytečnost sledovat dál. Nemluvě o tom, že si teď každý bude říkát, že kdo má vliv na internetu (čili je influencer) je stejně namyšlený hňup jako ten blonďák co si rád dá svíčkovou.

Původní Justice League byl absolutně nudný trash. Snyder's cut je o trošku vylepšenější verze. Je to extrémně natahovaný, vůbec to neutíká, žádná spása toho filmovému omylu se nekoná. Jsou tam scény navíc, které ničemu extra nepomáhají a akorát z téhle srajdy dělají ještě delší utrpení než původní Justice League. Jinak Joker byla asi nejlepší část, což je docela smutný, lol

Návrat do éry, kdy Češi dělali dobré filmy jeden za druhým. Ignorujte rok premiéry, Jan Hus je jeden z nejpovedenějších českých (respektive československých) filmů. Kostýmy a kulisy jsou perfektní. Co se týče příběhu, asi by bylo zbytečné to tady vypisovat, každopádně jako poměrně věrný skok do historie se smyslem pro detail je Jan Hus naprosto ideální kousek. Kdyby bych měl udělat seznam nejlepších českých filmů, tenhle by tam rozhodně byl.

Superman už je prý za zenitem podle DC a proto filmaři vytáhli Wonder Woman. Té se dočkáte asi půl hodiny čistého času z těch 2,5h hodin tohodle vizuálního odpadu, zbývající dvě hoďky jsou věnovány romantickým a prázdným pasážím, které jsou asi tak zábavné jako VR pro nevidomé. Čekal jsem, že aspoň finále bude nějaká epická bitva. Ne, ve finále se Wonder Ženština porve s kočkoholkou a pak si pokecá s Pedro Pascalem, co zrovna netočí Mandaloriana. Usnul jsem jenom 27krát.

Jestli si chcete dát drinking game na každé filmové klišé v hororech, pusťte si tenhle film. Absolutně ničím nezajímavý horor, který možná nějaké nováčky v žánru oslní, ale kdo jich viděl už víc, tak tu nenajde nic nového.

Co k tomu říct. Bylo zajímavé vidět Havla v jiném světle než jako absolutně bezchybného člověka. A o tom je v podstatě celý film - de facto ukázat, že i Havel v životě párkrát něco pokazil. (ten nápad o společném bydlení mluví za vše) A to je všechno. Doslova nic víc. Ten film je tak prázdný, což bych u životopisu o Havlovi nečekal. Jediný, co tohle melodrama oživuje, je Hoffman, který tam má skvělou roli, která mezi nezajímavými a nudnými postavami vybočuje. Jinak nic.

Tak špatný remake/pokračování jsem viděl naposled u Doktora Spánku. I tady se žije z originálního filmu, který je tisíckrát lepší než tahle slátanina. Z Freddyho je najednou zombie pedofil a roli Johnnyho Deppa tady převzal nějaký cápek, co vypadá, že pár dní nespal. (Ha ha) Takže nejen, že to kopíruje co se dá, ale ještě špatně.

Zbytečnější dokument jsem dloooouho neviděl. Celý to je o tom, že zhrzení bývalí zaměstnanci Googlu, Facebooku, Twitter, etc. povídají, že dle vašich zájmů na sociálních sítí se tvoří váš vlastní feed a že by se to dalo zneužít. Plus to, že lidi jsou závislí na soc. sítích. Tak a teď jsem vás ušetřil hodinu a půl blábolů., nemusíte děkovat.

Na Krajinu ve stínu jsem nešel s nějakým velkým očekáváním. Po fantastickém Šarlatánovi jsem nepředpokládal, že ho něco tak brzy předčí. A i tak jsem šel z kina mírně zklamaný. Krajina ve stínu je tak moc prázdný film. Přitom téma zní zajímavě - film o české pohraniční vesnici, která si projde obdobím před, během a po druhé světové válce. S čímž jsou pochopitelně spjaté změny režimů a vlád, které mají vliv na chování obyvatel. Tak co se pokazilo? Vždyť Češi umí (aspoň něco z mála) točit kvalitní historické filmy. Problémů je hned několik. Začal bych asi tím, že Krajina ve stínu v podstatě nemá hlavní postavu. Charaktery ve filmu jsou jedno klišé za druhým - postava co je kladná, postava co je záporná, postava co hraje na obě strany, kolaborant, vlastenec. V nemalém množství rolí se po celou dobu budete ztrácet a můžete tím pádem zapomenout na vytvoření vztahu k nějaké postavě. Spíš než jednotlivci působí postavy jako jeden velký dav. Jak mohl autor filmu zapomenout na to nejzákladnější pravidlo dramatu nebo kinematografie - pojmenovat postavy a dát jim větší nebo menší důležitost v ději. Ne, tady prostě casting nabral 50 lidí, oblékl je do kostýmů z 30. let a pár "šťastlivcům" dal možnost i něco říct. (většina z nich mi přišla jako naprostí herečtí amatéři a uvěřitelnosti jejich charakterům rozhodně nepomáhalo to, že přeříkávají své repliky jako roboti bez citu) I postavy v Nabarveném ptáčeti daly víc emocí než v Krajině ve stínu. Co příběh? Jak jsem naznačil, děj začíná krátce před Mnichovem a končí v padesátých letech. Vesnice si projde zabráním pohraničí, okupací, koncem války a lynčováním německých sousedů. Postavy převlékají kabáty a jejich povahové vlastnosti se mění od základu. Neznáte jejich motivace, natož jména. Víte jenom to, za kterou "stranu" postava kope. Nic víc. Působí to hrozně prázdně a na sílu. Takže vlastně celá pointa filmu je....? Že válka je peklo? Že lidi se mění? Že lidi dokážou měnit strany, když se jim to zrovna hodí? O to celé ty dvě hodiny šlo? Krajinu ve stínu beru spíš jako snahu natočit nějaké pěkné black&white záběry než nějaké historické drama, na které se bude dlouho vzpomínat. Radši sáhněte po starším Habermannově mlýnu, ten si vede daleko lépe.