TheRaven

Nesrovnatelně lepší než remake.

Tak je TEN Srpski film za mnou. První hodinka sice trochu nezáživná, ale závěrečné rozuzlení ji z větší části ospravedlňuje a vynahrazuje. Scény, které si dnes jen málokdo dovolí, jsou servírovány ve velmi chutné formě a fanoušci žánru musí být spokojeni. I já bych byl plně uspokojen, nebylo-li by v závěru tolik zbytečných přemrštěností, které výrazně pokazily celkovou atmosféru a místo zhnusení přišel spíše výsměch a srazil celý film na kolena. Ale co. I když je na kolenou, pořád je dobře použitelnej. Na pět to prostě neni, to by byla holá pozéřina, takže čtyři bez nároku na zmírnění trestu.

Krátký, ale výstižný dokument o SERIOVÝCH vrazích. Klasické dokumentární schéma bez výraznějších originalit, ale to ani není třeba. Spousty fotek, zajímavé archivní záběry.

Trošku netypický Arnold ve filmu, který je pro mě ryzím obrazem osmdesátek. Mraky výborných scén, akce, nadhled, vtip a především hudba dělají z Raw Deal jeden z mých top Arnieho snímků.

Inovativní pohled na vlkodlačí subžánr, ve kterém nakonec ani tak nejde o samotné vlkodlaky jako o vztah dvou dospívajících sester, kterým se nedaří zapadnout mezi své vrstevníky, o což víceméně ani nestojí. I tak snímek plný pikantních záběrů, který rozhodně stojí za pozornost a v rámci vlkodlačích filmů osvěžující podívaná. Navíc perfektní psychologické vykreslení dvou hlavních postav, které můžete v reálném světě potkat pod jmény hirnlego (G.) & kiddo (B.)

Další Parellův film z prostředí skutečných vrahů, tentokrát doslovně zpracovaný životopis Kennetha Bianchiho a Angela Buona od doby, kdy Bianchi přijel za Buonem do Kalifornie, až do jejich zatčení. Hillside Strangler naštěstí netrpí podobnými neduhy jako mnoho filmů o reálných seriových vrazích, tzn. nesnaží se přinášet psychologický rozbor pachatele a hluboké motivy jeho činů, ani se nesoustředí pouze na exatní detailnost vražd, ale ani je nijak neodbývá. Film prostě plyne příjemným tempem a divák se nechává únášet na vlně po celý příběh, který mu nic nepodsouvá. Velmi přesvědčivé herecké výkony zajišťují čtvrtou hvězdu.

V mém putování za filmy, jež se inspirovaly životy reálných vrahů, jsem konečně dosáhl velmi zajímavého úlovku. Film, který diváka už na začátku informuje o svém reálném a hrůzném obsahu, těží především z vynikající komorní atmosféry, přesvědčivého Roberta Blossoma, kterému role Ed Geina padla jako z kůže ušitá a nakonec i z originálního pojetí, jelikož místy nám do záběru zavítá jakýsi komentátor, či vypravěč, který divákovi přináší další informace, které se dějí v pozadí a mohou být v celém kontextu velmi podstatné. Tempo sice bylo po celých osmdesát minut velmi pomalé, hudební doprovod nevýrazný, detaily nepříliš exaktní, ale to na celkovém dojmu příliš neubralo. Ani nějaké faktické nepřesnosti nejsou na škodu a pro toho, kdo si před projekcí o Edu Geinovi něco přečetl, případně viděl další snímek mapující část jeho života (http://www.csfd.cz/film/71281-zruda-ed-gein/), to mohlo být jen příjemné okořenění. Deranged je velmi pozoruhodným snímkem a neváhám ho doporučit jak zájemcům o Geinův život, tak i milovníkům polozapomenutých hororových klenůtků.

Otřesná kamera a střih poslaly většinu akčních scén do kopru. I tak velmi zábavná podívaná s perfektním Slyem, jehož ksicht zase nabírá lidské podoby. Rourke potěšil, Statham tentokrát nevadil, dokonce bych o něm poprvé v životě prohlásil, že byl sympatický (hřiště = dokonalost) a velká pochvala patři Lundgrenovi, který se po horších letech a vyschlejším hrudníku vrátil v perfektní formě. Děj? Ideálně přímočarý, jasný a jednoduchý. Postavy obecně? Povrchní jak to má být. Jako bonus nás celým filmem provází křečovité pokusy o humor, kterých jsem se nemohl nabažit. Kdyby to nepojebal vizuál, pět by bylo jasnejch.

Velmi dobře zpracovaný profil Alberta Fishe. První půlhodinka především životopisná, ale postupně jsou Fishovi úchylky a zločiny probírány v kontextu s jeho oblíbenou knihou - Biblí. Neobyčejný dokument, ve kterém potěší také prezentace různých obrazů Caravaggia, Goyi atd. během vyprávění o různých etepách Fishova života. A pro případné diváky, horor to nejni, je to životopisný dokument.

Přiznám na rovinu, že až tento oficiální konec trilogie o Coffin Joeovi je mým prvním setkáním s ním. Setkání to bylo velmi příjemné, plné dobré hororové podívané. Naštěstí tvůrci mysleli i na diváky jako jsem já a díky připomínkám předchozích dílů mi napověděli jak se na hlavní postavu dívat skrz její minulost. Z hlediska gore je film nabitý výbornými nápady, především co se týče dokonalých scén mučení, případně i perfektní pasáž z Očistce. Jediné velké negativum, které nedokážu odpustit, je příliš nechutné a moderní prolínání do dalších scén, které mi připomnělo něco podobného z jakéhosi tuctového seriálu a za nesmírnou rušivost tohoto aspektu musím dát hvězdu dolu. Přesto mě Vtělení ďábla silně nalákalo na další/minulé příběhy Coffin Joea.