Enšpígl

Musím říct, že jsem v šoku, protože já se hned díval na tu nádhernou Vendy, kdo jí hrál a zjistil jsem, že Ulrika Kotajná, před pár měsíci ve 49 letech zemřela. Ach, tak nádherná ženská. Jinak je to film debutů filmařů, kteří dneska tvoří českou filmovou špičku : Trojan - Hřebejk - Jarchovský. Trošku mám dojem, že se pánové hodně vzhlíželi v české nové vlně, taková ta přirozená absurdní komika. No kdo jsme jezdili na tábory, víme svoje, každej jsme se tam zaláskovali do nějaký ty Vendy, špiclovali holky v sprchách, dělali srandy a byli prima parta. Já musím dát pět, mě se to líbilo v tý svý nenápadnosti,ale přitom údernosti. Jen je mě teď smutno, z toho že Ulrika už nežije. Co asi dělaj holky do kterých jsem byl zaláskovanej já, .....ach to už je let, kdy jsem u sázavy randíval na tajnačku u hajzlů :-)

No, tohle je film, kde asi chápu rozdílná hodnocení. Sám tam ten rasismus vnímám jen jako dochuť k celkovému sociálnímu prostředí ve kterým hlavní hrdina vyrůstá ani mě nepřišlo že by byl nějak přesvědčenej fašounek i když mít helmu na motorky se znaky ss to je teda docela nechutná výživa. To absloutní přehlížení Marka jeho okolím / nejbližšími to je na tom fakt to nejtvrdší a vlastně se ani nedivím, že to dospělo, tam kam to ve filmu dospělo. To bylo natočeno velmi surově bez špetky citu až z toho dobře není, ale tak já vnímám tenhle film,tak si myslím, že se jedná o mimořádně silný film. Jinak souhlasím, že některé dlouhé statické zábery ničemu nepomáhaly.

Asi před týdnem jsem se telefonicky bavil s kolegou uživatelem Goldbeaterem a mimo jiné jsme probírali Nicolase Cage. Péťa mě doporučil tuhle věc s tím že na neťáku bude končit. No Nikyho jsem si kdysi jako herce velmi vážil, pořád ho mám rád, ale jeho kariéru už nesleduji, nevím přesně co je důvod, že netočí ambiciozní bijáky, ale štve mě to. V každým případě Goldbeater se s Mandym ještě 2x připoměl a protože je na týhle databázi určitě jeden z těch, kteří filmy fak milují a oroinetuje se v nich, říkal jsem ok zkusím to, vypnout a zaodpodit to koneckonců můžu vždycky. Jsem strašně rád, že Panos Cosmatos po mě nechtěl abych šňupal koks jako on, když točil tenhle kousek, protože j´přiznejme si, některý režisérský smažky jsou tak nastřelený, že očekavaj od divka že pochopí co se jim honí v palici při jejich raušových stavech. Tady ten Panos to všechny čest se chtěl jenom vyřádit, takže mě to ve finále i bavilo, byť ta hypnoatsmoféra byla někdy už unavující. První číst taková na hovno ani Niky tam nebyl moc, ovšemdruhá půlka, to je jinačí pokrm, kýble filmové krve tečou proudem, hlava sem, hlava tam, jako příprava na romantický večer plný nežností, absolutní ideál.

Jako vize dalšího originálního filmového světa se mě to velmi líbilo, škoda, že film leckteré dobré nápady vůbec nevysvětloval, prostě kde se vzaly tu se vzaly a tečka. Jako temnější pohádka však na mě fungoval dobře.

No tak to bylo výborný zakončený dne, finská komedie bodla. Myslím si, že hlavně kluci se budou smát, protože havní hrdinové jsou tři kámoši co se ženou napříč Finskem za satelitem, protože si to usmyslela frajerka jednoho z nich, no a ty cestě se dějou teda velkomožný psí kusy.

Hodně drsný příběh z finské historie o které jsem neměl ani ponětí, ale teda mrazí z toho pěkně. Film má pěknou výstavbu příběhu, kdy postupně přitahuje šrouby a teror se stupňuje. Musím však taky udat výtku, že občas nemusí příběh příliš kompaktně.

Mimosa Willamo mě svým hereckým výkonem v Auroře natolik upoutala, že jsem si s ní nandal ještě bonus v podobě této žánrovky a byl jsem mile překvapen. Protože bylo v tom napětí a především tempo neopadalo, atmosférka byla, nějaký to překvápko, jo nadávat určitě nebudu.

Na to, že jsem po tom hrábnul na HBO GO úplně náhodně tzv. systémem první co mě přišlo pod ovládač si rozhodně nemůžu stěžovat. Příběh se ani tak nevěnuje Iránskému uprchlíkovi (bohudík) , ale Aurorře a její složité povaze a právě to se mě moc líbilo. Protože ta holka byla průsérařka s hodným srdcem a ze všeho co říkala, dělala, šla opravdovost, spontálnost a že to ne vždy to bylo na pochvalu, jasně, no, ale všechno tvaruje a posouvá člověka. Někdy jsem bouchnul smíchy, jindy mě bylo do pláček, jindy to a ono, prostě film s emocema a to mě vždycky chutná. Mimochodem Mimosa Willamo je výborná.

Mělo to některé super kvalitní scény, ale způsob vypravěné se nepovedl, tvůrci zjevně neví komu seriál určitě a podle toho to vypadá, chvílí mám dojem, že jim jde o teens publikum, pak zase o náročného diváka, pak knihofila, matlá se to do sebe a já po první sérii, jakoli zůstala krásně otevřená pro druhou prchám pryč. Chvílema jsem vysloveně trpěl.

Velmi dobře napsaný postavy, hýbající dějem a doslova vymazalená atmosféra staré Anglie. Pokračujeme...