Enšpígl

Jacek Borcuch natočil v roce 2009 Všechno co miluji a tento film dodnes patří mezi mé absolutní polské top filmy, takže na jeho novinku a ještě ke všemu s italskou koprodukcí jsem byl zvědavý hodně, ale musím přiznat že jsem jí absolutně nepobral. Teď koukám, že ten film bude mít v Polsku teprve premiéru, tak doufám, že Jackovi svým hodnocením nic nezkazím, ale já si necelých 24 hodin pro projekci pamatuji jen, to že jsem hlavní hrdince ani za mák nerozuměl. Nicméně v sále jsem byl asi jediný protože film měl bouřlivý aplaus nebo má Jacek hodně kámošů.

Možná hodně překvapím, ale na film jsem nešel kvůli názvu, ale kvůli režisérovi a samozřejmě dnes již legendární scéna ve který je Katarzyna Figura zcela nahá, kdo by si tento pohled chtěl nechat ujít že ? Jinak zase dějově to převratný nějak není, prostě starnoucí chlap leží v pelechu a vzpomíná na své mládí plné všelijakých žen a občas jde položit svému dítěti nohu na postel. Mě to bavilo, protože tam bylo spousty polských hereček a hlavní hrdina byl taky v pohodě. Film má docela dost vtipných momentů, například když mladý Boguslaw Linda zaučuje svého brašku jak se do ženský trefit veme tužku a začně výuku "tady maj ženský břicho, tady zadek, a sem se musíš trefit, co na tom nechápeš" . Jinak jsem ještě v hospodě přemýšlel o ženách v konextu s dopadem tohoto snímku do mé mysli a koukající na rozpitou Tyskii jsem si říkal, že ženy jsou vlastně jako pivo, chceš je strašně ochutnat, aniž by si věděl jakou budou mít chuť a jak druhej den dopadneš. No jo, hold občas jsem hotovej Diogenes.

Původně jsem v rámci Kina na Granici měl v plánu úplně jiný biják, ale Kazimierz Kutz mě tak zaujal svým filmem Perla v koruně, že jsem si řekl, tohle musím prubnout. Filmu přecházela neuvěřitelně bizardní situace, kdy se promítal animovaný kraťas o Polanskim, který sice měl skvělou pointu, ale trval cca dvě minuty a následná diskuze o tomto kraťasu trvala asi 20 minut, to mě tedy hodně bavilo. Pak už příšel na řadu Zawrócony a já se bavil i když s husinou na zádech, třeba honička s policajtama je i přes svou délku a opakující se scény velmi zábavná, ovšem celkové vyznění je spíš na smutek z doby a politické angažovanosti kombinované s vychcaností. Zbigniew Zamachowski jako dobrácký moula absolutně dokonalej.

Jedna taková perlička tenhle film byl napsán ještě před pádem komoušů, ale premiéru měl po pádu komoušů s ohledem na téma filmu, docela skvěle trefený čas. Ze všeho nejdřív musím zmínit přeběh hlavního hrdiny filmu Purpurová růže z Káhiry od Woodyho A. do polskýho filmu Zornička, to bylo tak neskutečně absurdní, ale přitom chytré a zábavné, že to budu mít v hlavě navždy. Stejně jako nářek komoušů a cenzorů že filmy budou muset spálit, protože se to rozšíří mezi lidi a co když budou lidi vstupovat do televize a nebo s nimi budou mluvit herci ze svých filmů. Je to absurdní stejně jako doba ve které se film odehrává, ale potřebuješ fakt ponor do příběhu a určitě si počkat na konec a ten dovnímat. Já byl spokojen, protože umělecká svoboda je hned po svobodě projevu pro mě svobodomyslnou dušičku tím nejzákladnějším kamenem, mého spokojeného stavu na této planetě.

Tak tohle bylo krásně příjemný retro co připravilo Kino na Granici, film z 35mm s titulky od ustřední půjčovny filmů, no ňam neber to ve 4K době. Hrozně se mě líbila muzika a pokud jde o hlavní hrdiny, oni byli roztomilý sice jsem měl dilema s těma kradenejma penězma zda jim fandit, ale to že lpěli na životě a ne na materiálnu a že rozhazovali plnýmy doušky na všechny strany to mě vlastně bylo sympatický, několik momentů (lepení peněz na aut, nechání drahého nákupu na lavičce, protože na věcech se nelpí ) vysloveně budilo mé sympatie. Scéna s ťapkou na pokoji mě pobavila, prostě fajn moulové. "máš tolik peněz a spíš na nádraží" "no " . P.S. Zbigniew Zamachowski je bůh, on si přijde do sálů, sedne si mezi lidi a užívá si svoje filmy, navíc mě poznal z minulého dne a ještě mě řekne cześć (ahoj ), no nejsou ti polští herci skvělý a Zbigniew to je pane nějaká hvězda.

Hrozně velká škoda, že u tohoto filmu probíhala diskuze po projekci nejspíš jen v Polštině, alespoň před projekcí jsem neviděl tlumočníka, takže jsem odešel. Protože tenhle film si o diskuzi mezi fans a natož s tvůrci přímo říká. Cestou z kina za mnou šla parta Polských filmových fanoušků a jedna holčina, zjevně nejvíce orinetovaná v ději to všem ostatním dovysvětlovala, no šteloval jsem plachty co to šlo, ale bohužel. Já bych se nebál přidat žánr mysteriozní, je to tak trošku specifický film, kde krimi linka poměrně rychle ustupuje do pozadí a začíná velmi spletitá dějová záležitost směrem do minulosti související s trošku horovým nebo spíše mysteriozním bajkou. Natočeno je to skvěle, nejsou tam žádné laciné lekačky, ani divácká podbízovost, ale na můj vkus tam bylo příliš mnoho příběhu, postav, rodinných provázanosti, změn jmen a do toho ještě ta legenda o kočkoněco, takže jsem se místy slušně ztrácel. Docela bych dal řeč s někým kdo to viděl, protože třeba jsem úplně mimo, jen se bojím že za půl roku nebudu v obraze už vůbec. Mimochodem ve filmu je pár nepříliš hezkých scén, ale ty nejdrsnější, tam se pracuje jen s náznaky, za to palec nahoru. Není to ani tak napínavý, jako spíš zajímavý a orginální, leč těžko pobiratelný.

Další women power film, není překvapivě z USA, ale z Polska. Ano, ženy jsou tvrdý holky, co musí zvládat práci a ještě výchovu dítěte, protože jsou předvším matky, jsem rád, že mě to po další, už asi stopadesátý film zopakoval a ještě čekám asi tisíc filmů, které mě to každý týden budou připomínat. Jenom je škoda, že občas ději chybí souvislosti, a nejasnosti. Můj odhad je, že film ocení hlavně dámský publikum, ale třeba ani to ne.

Mám dojem, že Kazimierz Kutz musel mít v rodině nějakého horníka, protože z toho filmu jde neobyčejný respekt k horníkům. Při sledování Perly v koruně jsem si uvědomil, jak šťastněj jsem kluk, že mám práci (pro mě to je spíš zábava ), která mě umožnuje být šťastným a nejsem v situaci v jaký se necházeli horníci ve Slezksu v 30 letech. Emotivní dopad měl nejen silný příběh, ale i mistrovská práce kamery, která přesně ví, kdy zabrat celek a když detail. Věrohodnost v kažým záběru i dialogu. Perlu v koruně bych filmové ani neviděl je to hodně přesně trefená syrová opravdovost a z masových scén jde husina. p.s. Kdyby někdo měl odkaz na tu hornickou píseň proti mocipánům, hoď mi jí prosím do pošty.

Ještě teď jsem v euforii nejen z filmu, ale i z krátkého setkání s z hlavním představitelem, nesmírně sympatickým (jak už to tak u polských tvůrců bývá ) Philippe Tłokińskim. Zatímco včera jsem Wladyslawu Psikovskimu a jeho Psům dal čtyři, dneska neváhám a solím plnej počet. Ten film přímo ukázkově pracuje s gradujícím napětím. Za mě jako čecha jsou nejemotivnější chvíle, kdy jsem poslouchal jak Angličani hodili Poláky přes palubu, úplně se mě vybavil náš 38. Pokud jde o žánr, asi ze všeho nejblíž to má k historii, ale bohužel neumím posoudit na kolik je přesně trefená a na kolik filmová. Spousta napínavých scén, ale pozor ne žádný gejzír akce, spíš jde opravdu o snahu co nejvíc se přiblížit realitě a tomu jak osud Varšavského povstaní mohlo ovlivnit několik rozhodnutí a špatně odhanutých lidí. Filmařský je to brilantní záležitost, která tě do sebe vmete. Takhle se dělá moderní, dynamický, chytrý a opravdově vypadající film. Pro tenhle zážitek jsem jel na Kino Granici a jsem šťasten, že se mě dostal. Polská kinematografie možná umí občas zklamat, ale daleko častěji umí absolutně nadchnout.

Władysław Pasikowski je pro mě ještě lepší scénarista než režisér a docela nechápu, proč tady není uveden i jako scénarista. WP do filmu dokonale otiskl stopu tehdejší doby a i když třeba některé scény jsou jak z brakového béčka, jako celek to na mě působí velmi, velmi věrohodně. Boguslaw Linda tady hraje postavu poldy, který na mě působí všelijak jen ne dobře, tedy až na vyjímku jeho vztahu k prostituce to byla linka, která z něj přece jen ve finále dělala frajera. A ano, taky bych chtěl, jednou zvednout telefon a tam by se ozvalo žensky svůdné "mňau" , ale jinak je to chlapácká dobře zachycená dobovka, kde se zesere všechno co jde.