Enšpígl

Už dlouho jsem necítil takovou beznaděj jako v tomto případě. Ty malý holky mě bylo líto, ale stejně tak okolí, které svým chováním vysloveně tyranyzovala. Silná sociální psychárna a stejně jako kolega hnědý, při scéně s miminkem se mě na chvíli úplně zastavil dech a bál jsem se každé následující scény. Scéna mezi maminkou a šéfkou ústavu dovršená objetím Benni byla vlastně srhnutí mých pocitů a emocí z celého filmu v jedné scény. Helena Zengel pokud se bude věnovat herectví může čekat zářivá budoucnost, protože její herecký výkon bere dech a Nora Fingscheidt má střibrného méďu právem.

Vidět v hlavni roli ukrajinského prezidenta, tomu jsem nemohl odolat. Košicema se neslo, že projekci přiletí uvést sám Vladimír Vladimirovič, ale nakonec ho zdrželo zadávání úkolů pro českýho prezidenta, takže komedie se spustila sama. Ve finále se jedná o námětově průměrnou komedii, ve který se střídají vtipnější momenty s nudnějšími. Hlavní postavy ze sebe chrlily tolik keců, že jsem nestíhal číst titulky a titulkář je občas nestíhal ani pouštět a musím říct, že mě občas z tý slovní velekadence bolela hlava, na druhou stranu u holení knírů, soudkyně a dalších jsem od srdce zasmál.

Tady je mě úplně jasný, že ne všichni z tohoto filmu budou sdílet mé nadšení, ale to mě může být šumáček, protože ja jsem v absolutní euforii, ale pojďme trošku do nitra filmu. Hlavní hrdinka je tak trochu looser, sice nevíme jak se v USA ocitla a jaké byly její plány, ale za to víme, že se rozhodla jít z NY v USA pěšky až do Ruska, přes Aljašku, moc si s tím nelámala hlavu a prostě se vydala na cestu. Patrycja Planik během cesty ze sebe neřekne jediný slovo, ale my jsme na tý cestě s ní a poznáváme americký venkov, vnímáme reakce lidí lidi, kterým Lillian přetne cestu a tady já oceňuju, že Andreas nesklouzl do nějakých rádoby stokrát viděných dramatických scén, ale pěkně vykresluje americkou přírodu, lidi, zvyky a především situace ve kterých se Lillian ocitá. Vlastně tady je v hlavní roli kamera, vize režiséra a až pak Patrycja, čímž netvrdím, že svou nemluvící postavu nezahrála dobře, spousta scény bylo promyšlených, detaily nezanedbané, scéna s indiány hodně silná. Je to pěší road movie artovějšího typu, není pro každýho, plyne pomalu a je třeba být soustředen nejen na hlavní postavu a její "souboj s cestou", ale i na celkové záběry a "okrajové scény" pokud to dáš, zažiješ neskutečně silný film s absolutně mistrovskou filmařinou.

Košická filmová krasojízda pokračuje. Tentokrát jsem si vybral film od Michala Idova, která má na kontě spoluscénář k superpecce Léto a opět nelituju. Je to hodně chytře napsaný humor, který se prostřednictvím minulosti trefuje do současného Ruska. Boris tam hláškuje sice neápadně, ale je to přesně ten druh humoru, který miluju. Vojenský důstojník "já vás sleduju v televizi jak se vám daří" a odpověd Borise "já Vás sleduju v Afganistánu jak se Vám daří" . Závěrečná saunová scéna je luxus a vůbec celá postava Borise je krásně propsaná až do interních pocitů hlavní hrdiny.

Prostřihy časových flashbacků fakt nejsou pro mě, já vím říká se tomu velké umění, ale v tomhle případě to z mého pohledu byla jen hrátka o delší stopáž. Oleg Ivenko zahrál Rudolf Nureyeva dobře, ale mě tedy ten člověk příliš sympatický nebyl. Celkový hodnocení vylepšíil skvělě gradovaý závěr, jinak prostě některé filmové umění mě vysloveně nudí.

Jonah Hill mě svým debutem dostal naprosto do kolen. Fantastická dobová atmosféra zve k návratu do našeho dětství, případně dospívání, úžasný soundtrack a především famozní práce s herci mladého věku. Sunny Suljic podává totálně přirozený výkon, ale zvládá při něm i herecky velmi těžké scény, při kterých to hlavní musí říct oči. Další velký objev je Na-kel Smith, velmi charasmatický kluk a jen jsem přemýšlel jestli se skejťáci učili hrát a nebo herci skejtit, ale ať tak nebo onak, maj ode mě za jedna. Jonah přes tenhle film zařval do celýho světa "sem tady a mám kurva talent" . Již druhý košický pětihvězdičkový filmový zážitek. BTW, Košický artfilm fest se mě začíná dostávat do srdce nejen svou filmovou dramaturgii, ale i svou atmosférou a totální pohodou, kavárničky, hospody, bary, spousty prostoru, krásný město, kino Slovan, herci a návštěvníci jedno jsou.

Když na začátku filmu říkala pani producentka, že je ve filmu použito šariš nářečí nevěnoval jsem tomu příliš pozornost, bohužel pro mně se to nakonec ukázalo jako fatální, protože mnohým dialogům jsem absolutně nerozuměl a na aj title jako pomocníka jsem neviděl. Na druhou stranu to není vyčítka směrem k tvůrcům, protože i já jsem zastánce toho , aby mluva byla co nejvíce autentická, takže je to tak trochu paradox, vyčítám filmu něco, co na druhou stranu chválím. Jenže největší devíza tohoto filmu je ve vtipných dialozích (bohudík části jsem i rozuměl ), důraz na regionalitu a snaha o autentičnost postav z toho právě ty dalogy mě často unikly. Hlavní dvě postavy působily mile a uměly rozesmát. Konec byl povedený, letní pohodová amtosféra s nevtirávým sociálně rasovým podtextem povedená. Když o tom přemýšlím, abych se k tvůrcům zachoval fér, rozhodl jsem se film nakonec nehodnotit, protože není jejich chyba, že se rozhodly pro regionální dialekt, stejně tak ale není moje chyba, že jsem film chtěl vidět.

Problém tohoto je v nevyrovnaném zpracování žánrů. Pokud ve filmu vládne komediální složka nemám prakticky co vytknout a opravdu jsem se bavil, včetně hlavní velmi originální zápletky, v momentě kdy ve filmu převládne kriminální složka, začínal mě docela nudit, vyjma akčních scén zejména fight chorea byla skvělá, trošku zamrzel krátký holčíčí fight protože na ten jsem se těšil už někdy od půlky filmu. Na poctivý tři, ale film s přehledem hrábne.

Musím přiznat, že tady tu noční projekci jsem zvažoval, přecej jen cesta z Prahy do Košic, pařák jak na grilu + předchozí dvouhodiňák sejmou i vola (mě ), ale Claudio dělal režii v Gomoře tak jsem hecnul a ty mladý hajzly jsem dal. Opět jsem sledoval partičku mladejch gaunerů, jejichž jedinej cíl je nemakat, ale mít prachy a pro tento cíl jsou schopný prakticky čehokoli. Film působil opravdu hodně verohodně a i když nedisponuje žádnou drsnou akcí nebo brutálním násílím, je zcela zřejmý z jakého světa se na nás lyne příběh a abych řekl pravdu ač jsem ve filmu s nikým nesympatizoval, postupně se mě dostával pod kůži. Herecké výkony mladých představitelů hodně dobré. Z příběhu bych asi utrhl scény s matkou a i románek hlavního hrdiny s Leteiziou bych trošku utl, ale zase chápu snahu tvůrců nedělat z hlavního hrdinu jednostranně plochou postavu. /27. Art film Fest Košice/

Po cca 8 hodinách v pendolínu, jsem se v Košicích seznámil za hotelových okolností s csfd parťákem freddym, chrstnul jsem do sebe dvě piva, něco co se tvářilo jako jídlo a jupijajej za thajským filmem. Musím přiznat že v oblasti Thajské kinematografie jsou mé znalosti na úrovni novorozeněte, protože včetně tohoto filmu jsem viděl celkm dva thajské filmy, ovšem z průměrným hodnocením 5* což je tedy bomba. Film jeho nápad se může zdát naprosto fádní , zkoušky ve škole, možná prestižní, ale pořád zkoušky, ale co z toho udělali tvůrci to se hned tak nevidí. Regulerní moderní thriller, který má neskutečný tempo, působí sexy, je napínavej, skvělý soundrack umí dokonale vygradovat všechny "zkouškový" scény. Tvůrcům není cizí se dotknout i sociálního tématu u ekonomické situace studentů. Hlavní hrdinka Lyyn je superkočka. Už tak skvělý filmový zážitek ještě umocnil silný závěr. Festivalový start na Artfilmu v Košicích jak hrom. Navíc příjemný popíjení před a po projekci na zahrádce před kinem spojená s pokecem, víc už chtít prostě nemůžu.