horovska

Drsné prostředí, drsný hoch s citlivým nitrem. Rodinné prostředí ubíjející, žádný rozumný smysl života. Jediná jiskra naděje je pro Luku zpráva o existenci otce, o kterém si myslel, že je dávno po smrti. Bohužel, když ho najde, zjišťuje, že s ním už nemá nic společného... Film spíše dokumentárního charakteru je docela působivý, ale chybí mu lepší propracovanost postav a osvětlení jejich chování. Vše působí poněkud nahodile a chaoticky, záběry na herce zezadu se brzy omrzí, některé scény jsou natolik nepřehledné, že se stávají zbytečnými. Například vztah Luky a dívky, kterou nejspíš miluje zůstává pro mne nerozklíčovatelnou záhadou...

Pro mne příjemné festivalové překvapení. Film, od kterého jsem nic nečekala vytvořil zajímavou náladu z nesmírně syrového prostředí albánských bažin,místa, kam byli režimem odkládáni "nepohodlní". Kavárna pro pár zbloudilců, podivné vztahy mezi postavami se rozklíčují až v samém závěru. Skvělá hudba je velmi podstatnou složkou celkového melancholického vyznění filmu.

Kdyby měl tento film o třetinu kratší stopáž, asi by mé hodnocení bylo vyšší. Zajímavý vhled do poměrů mezi italským dělnictvem v manufaktuře. Celý život dělat osm hodin denně deset naučených pohybů v co nejrychlejším tempu bez naděje na změnu za peníze, které stačí ledva na základní obživu - tvůrci filmu se tak dlouho u té mašiny zdržují, až i divákovi, který u ní tráví čas počítaný pouze na minuty začne lézt na nervy. Odboráři a komunisté, kteří se hádají...Strašlivě ukecaný film, kde smysluplných řečí aby pohledal se stává při své délce poměrně nesnesitelným. A proč o něm prý psali kritici, že propaguje fašismus, to jsem opravdu nepochopila...

Nepochopila jsem, co mělo tohle znamenat. Zbytečnější film jsem dlouho neviděla. Někdo doma objevil staré filmy, tak je vrazil do více než hodinového sestřihu s řídkým komentářem. To celé o ničem. Připomínalo mi to vysílání československé televize v sedmdesátých letech. Stále jsem čekala, kdy už příde to rozčarování, přišla o něm však pouze ve dvou větách poznámka, kterou nedoprovázel ani jediný filmový záběr a nebylo ani vysvětleno, proč - zda ty brigádníky, nocující na ulici nestihli natočit, nebo jim filmy sebrali... Takže jen archivní záběry rozjásaných davů....

Guláš, namíchaný ze všeho, co mají všichni diváci na světě nejspíš rádi - sci-fi, akční film, parodie, crazy komedie, horror, masakr, hovadina. S logikou si nikdo vrásky nedělal. Dlouhý film, ze kterého by se dala sestříhat celkem zábavná hodinová fraška. Ztráta času a neuvěřitelně vyhozené tuny peněz...

Nejspíš není cílem filmu, aby se jej pokoušel člověk pochopit. Hrdinka filmu Kumiko je nesmírně střelená osoba a její dětsky umíněné odhodlání, vypravit se pro poklad na základě shlédnutého filmu vytváří i velmi vtipné situace. Stejně, jako ve filmu, kde pro zvýšení zájmu diváků Coenové nechali před začátkem smyšleného filmu napsat, že je film podle skutečné události, najdeme tuto "zanášku" i k tomuto filmu. Nejen chování Kumiko, ale i celý děj trpí celou řádkou nelogičností. Oceňuji ale herectví Rinko Kikuči. Škoda, že závěr filmu neměl lepší pointu.

Portrét opuštěného muže, který se stará o stejně opuštěné nebožtíky - vyhledává pozůstalé a zařizuje pohřeb. To vše činí s pečlivostí a s odevzdaností svému úkolu v míře vysoko přesahující jeho povinnosti. Neskutečně skvěle vytvořená postava má velikou oporu v herci Eddie Marsanovi. Jako komedii bych tento film rozhodně nenazvala, i když vtipných momentů se našla celá řádka. Závěr by se mohl zdát kýčovitý, ale bez této "pointy" by to nebylo ono.

Klidný film z prostředí malého městečka - vesnice na Islandu, kde se všichni vzájemně znají a většina obyvatel je i příbuzensky provázána. Samota a opuštěnost jednoho každého, kdo se ve filmu mihne je hmatatelná, až z ní mrazí. Žádné velké drama se sice neodehraje, přesto mne film pohltil a navodil ve mne dojem, že jsem v tom místě s tou hrstkou alkoholiků a opuštěných osůbek nejméně týden bydlela. Myslím, že ještě za pár let si syrovost prostředí za polárním kruhem vybavím. Také chváílím hudbu, o jejíž původu jsem se ale bohužel nikde nedočetla...

Velmi uvolňující roztomilá komedie. Spoustu dobré zábavy, místy sice sklouzává do prvoplánových vtipů, nicméně černý humor a šílené groteskní scény ze života upírské partičky mne natolik bavily, že filmu vše odpouštím a za uvolněný smích celého sálu na MFF KV patří filmu právem pět hvězdiček.

Čtrnáct statických záběrů bez střihu, dialogy bez dramatické křivky - alespoň většinou - civilní projev herců. Snad právě pro ten odstup, pro ten pocit, že jsme jen "šmíráci" kteří nakukují tu do hodiny náboženství, tu do rodiny ke stolu nebo do lékařské ordinace, asi proto je film tak silný a působivý. Ale celý vývoj vytvoří oblouk, ve kterém se na stejnou věc podíváme z mnoha úhlů. Vyústění příběhu, ke kterému nás vývoj událostí dovede návodně ukazuje, kam dokáže fanatické přijímání katolických dogmat přivést nedospělé děvče.