Karbos

Tenhle typ filmů prostě můžu, jízda od začátku do konce, při které se vystřídá plejáda žánru a emocí a přesto to celé působí kompaktně. Tarantino je v tom hodně znát i když, se tentokrát podepsal jen pod scénář. Samotné finále sice nebylo tak kulervoucí jak by nejeden fanda Tarantina čekal, za mě ale naprosto top scéna přijde paradoxně v první třetině, kdy dojde na mindfuck rozhovor mezi Hopperem a Walkenem, to bylo prostě něco úžasnýho, co tam ti dva předvedli:) btw třešničkou bylo obsazení Pitta, který tu měl snad úplně nejzbytečnější roli v dějinách filmu, prostě tam jen byl aby tam byl, to musela bejt radost hrát:))

Super záležitost, postavy jsou poctivě vykreslené a i díky skvělým hereckým výkonům si k nim divák najde rychle vztah, což je základ úspěchu. Režie je taky parádní, v některých scénách jsem to napětí fakt žral. Občasné úlitby scénáristům mě ale přesto cvrnkaly přes čumák, sice se to trochu ztrácelo ve vší té jinak skvělé odvedené práci ale tu pátou tam prostě dat nemůžu.

To snad už o pár let později v devadesátkách muselo působit minimálně úsměvně:) je to jako koukat na crazy sestřihy z Bollywoodu na TikToku:) rozhodně se tomu ale nedá upřít určitý feeling ale z dnešního pohledu je to tak přísně hustý až to jednoho prostě pobaví:)), ty hlášky, ty černý brýle ve tmě, ta krutopřísná zápalka mezi pysky....to je prostě svým způsobem fascinují bizár

Knížky jsem jako malý četl, takže dokážu pochopit, jak obtížné bylo pro všechny zúčastněné přenést z papíru na plátno specifika malého Mikuláše a i když se snažili a zejména vizuál dopadl na výbornou, typický humor se přenést úplně nepodařilo. Vlastně jsem se ze začátku bál, že i přes zdejší vysoké hodnocení dospěji k velkému zklamání. Nutno ale dodat dodat, že po trochu křečovitém, až nudném začátku, se postupně film začne zlepšovat hlavně po humorné stránce a ke konci už to vypadá skoro jak by mělo po celý film, v ideálním případě. Přesto ale škoda, že velkou část humoru se nepovedlo převést do funkční podoby a vyzněl tak do ztracena. Hlavní chybu vidím v nedostatečném vykreslení hlavních dětských postav, které působili spíše jako karikatury nebo parodie. I když se jedná o děti ve věku kolem 10 let, logicky táhnou jejich postavy celý příběh a proto se měl klást větší důraz na jejich detailnější vykreslení, charisma, pohnutky atd. Škoda, film totiž v průběhu postupně svůj deficit maže a kdyby se tohle povedlo lépe, mohla to být skutečně kvalitní zábavná feel good žánrovka, takhle ale půlka zábavy v podání Goscinnyho a Sempé mizí ve špatně podaném gagu i když v líbivém kabátku. Vlastně jsem překvapený že to na čsfd obhájilo silných 80% osobně bych to viděl těsně nad 70%.

Zpětné už je jisté, že právě symbolicky pojmenované Skleněný je společně s Přání smrti (2018), poslední důstojné rozloučení s jinak úctyhodnou, 40ti letou filmovou kariérou Willise. Toto jsou totiž poslední dobré filmy, který před 5 respektive 4 lety natočil a pak už to šlo všechno do háje. Je až smutné sledovat, kam až klesnul, aby si do filmového důchodu ještě urval pár chechtáků před úplným zhroucením jeho kognitivních funkcí. Na druhou stranu, člověk si jeho poslední akčňaky o to víc užije a přidává jim to na hodnotě, najednou je vidí v jiném světle, když ví, že tohle je poslední důstojný film jinak nesmrtelné legendy.

Zpětné už je jisté, že právě symbolicky pojmenované Přání smrti je společně se Skleněný (2019), poslední důstojné rozloučení s jinak úctyhodnou, 40ti letou filmovou kariérou Willise. Toto jsou totiž poslední dobré filmy, který před 5 respektive 4 lety natočil a pak už to šlo všechno do háje. Je až smutné sledovat, kam až klesnul, aby si do filmového důchodu ještě urval pár chechtáků před úplným zhroucením jeho kognitivních funkcí. Na druhou stranu, člověk si jeho poslední akčňaky o to víc užije a přidává jim to na hodnotě, najednou je vidí v jiném světle, když ví, že tohle je poslední důstojný film jinak nesmrtelné legendy.

Společně s Mafiáni a Kmotrem nejlepší film s touhle tématikou, vždy jednou za čas dostanu chuť se na něj podívat a stejně, jako jeho jmenovci, vždy funguje skvěle, parádně pracuje s emocemi a nic ze svého kouzla neztrácí ani po Xtem shlédnutí. Ten film je úžasný ve svých detailech, ve výrazech, mimice, pohledech, letmých gestech i v tom co je nevyřčeno. Nejsilnější a pro mě nejúchvatnější jsou právě ty scény, ve kterých paradoxně nepadne jediné slovo a přesto jsou vše vypovídající. Viggo, Maria i Ed a William zde předvedli neskutečné výkony a třeba závěrečná scéna bratrů, je něco, co si musím pokaždé vracet, protože to je prostě filmový orgasmus. Úžasný scénář, skvělé výkony, podmanivá hudba. Jaká škoda, že takhle poctivé fimy se už hezkých pár let netočí...

1. Vizuálně líbivý kabát. 2. Přesvědčivý Hercule Poirot v podání Kennetha Branagha 3. Solidní kulisy ale to je tak vše. Všechny dodatečné upgrade a výstřelky poplatné dnešní době působili spíše rušivě a neautenticky. Překvapivě slabé herecké výkony až na Hercule Poirota, většina postav na mě působila afektovaně a nedůvěryhodně, navíc se film v hodně pasážích nudně táhnul. Samotné vyvrcholení však bylo solidní, škoda, že se nepodařilo poutavé natočit větší část filmu. Ačkoli samotné kulisy a výprava vypadala na první pohled líbivě, líčení, některé kostýmy, účesy, taneční kreace, to vše bylo často slušné mimo mísu. Kolem a kolem v porovnání s Orient expressem určitě jasný sešup dolů.

Teď jsem někde četl, že seriál jde do kopru a plánovaná 5. série nebude, a já se ani nedivím, seriál jsem kdysi, před lety, opustil v půlce druhé série. A čas mi dal za pravdu, že to bylo správné rozhodnutí. Úpadek scénáře hned po první sérii byl do očí bijící. Všechno šlo okatě na ruku robotům a chuť sledovat tupost lidstva ve vzájemném souboji lidí a robotů mě rychle přešla.

Film poplatný své době, jenže těhle budovatelských skvostů už je nějak moc. Filmový průmysl jako ideologický nástroj propagandy by z dnešního pohledu mohl komouše a jejich budovatelskou filmovou propagandu strčit s přehledem pod sukni Enoly. Dneska už je fuška najít v posledních letech apolitický film.