Worry77

Klasická dávka výplachu ze světa Mortal Kombat, tentokrát ale zahalená do vizuálně působivého animovaného filmu, který je až překvapivě moc laděný do videoherního stylu. Dialogy, jako kdyby z oka vypadly příběhovým hrám z roku 2005, což této adaptaci zkrátka sluší. Taky je tu skvělá animace, která neopomenula veškeré praskání kostí, brutální momenty (samozřejmě i s klasickým "finish him") a spoustou až nereálně krvavých momentů, a tak to má přesně vypadat. Fajn ujetá zábava na nudný odpoledne, ale nic, co bych si po delší době pamatoval. (60%)

Tak po tomhle musím Bloody Homecoming přidat alespoň jednu hvězdu, protože jsem už dlouho neměl tak extrémní potřebu dát něčemu odpad, jako u The Curse of Halloween Jack. Reálně, jak tohle někdo může vydat a nestydět se za to. Se svojí starou Panasonic kamerou, dvěma stovkama v kapse a lacinou maskou z papírnictví za třicet dva bych natočil lepší film, než je tohle. Já mám rád špatný béčkový/céčkový horory, ale co tohle bylo? Songy do pozadí stažený z YouTube, prakticky neexistující efekty střelby, kdy prostě jenom problikává celá obrazovka, herecký výkony horší, než v kdejakým péčku. Celý svůj život jsem žil v domnění, že Jason Voorhees je naprosto tupá postava, nudnějších poměrů... teprve až po tomhle "filmu" ho skutečně dokážu docenit. Zakončil bych to otázkou, která nás všechny určitě zajímá - jak se tohle sakra dostalo na Netflix? Andrew Jonesi, tohle bylo naše první a doufám, že i poslední setkání.

Ze Scream franšízy se nejspíš stane každoroční tradice, kdy v každým, dalším, následujícím lednu nebo únoru půjdu do kina na další pokračování a pokaždý se domů budu vracet zklamanej. Ale upřímně si u mě šestka vedla o něco líp, než její předchůdce. Zahraniční recenzenti si stěžujou na menší množství meta humoru, ale to já můžu jedině vychválit. Podle mě je ho tu dost na to, aby ctil charakteristiku série, ale ne zase tolik, aby to bylo zbytečně nacpaný všude ve stylu pětky. Takže v tomhle ohledu se mi tvůrci přesně trefili do noty. Hlavní postavy už nejsou od minule tak odfláklý a otravný, ale reálně jsem jim skoro i fandil. Něco mi říká, že Jenna Ortega v budoucnu nějakým způsobem převezme roli hlavní hrdinky, protože přece nic nenaláká do kina víc teenagerů, než Wednesday, kterou nahání magor v masce. A reálně mi to vůbec nevadí, protože na to má věk i schopnosti, takže prostě proč ne. Je fajn, že se pořád vrací postavy z minulých dílů, ale položme si otázku, jak dlouho tohle ještě bude diváky bavit? Je super, že se vrací Billy jako vidina svojí dcery nebo Kirby ze čtyřky, ale popravdě mě to už moc netáhne, když vidím, jak moc jsou v tomhle ohledu tvůrci nekreativní. A to mě přivádí k další otázce, kolik bodných ran jsou schopny postavy ve filmu vydržet? Čtyři? Šest? Ale kdeže. Klidně dvacet, pak se na nějakých třicet minut vyválí na zemi a na konci filmu se ukáže, že to bylo více méně "jenom škrábnutí". Holce doslova jednu chvílí začnou vylízat orgány z těla a ona se drží za břicho, jako kdyby měla jenom něco těžkýho k večeři. A konec, ten konec. Největší zklamání napříč všema dílama. Ten motiv, ta repetetivnost. Hlavou se mi prohnalo minimálně deset lepších konců nebo i kompletních scénářů, je tu prostě tolik možností - počet vrahů, (ne)odhalení vrahů, jeden z přeživších bude vrah... I přesto všechno se ale na další díl těším, protože žiju v naději, že jednoho dne dostaneme Vřískot, kterej nebude jen další kopie s čím dál tím víc skomírající kvalitou. (60%)

,,Je hele, nějaký Murder Mystery a hraje v tom Sandler a Jennifer. Tak jako vím, že to bude hovadina, ale na volný odpoledne, proč ne?" Já vám řeknu, proč ne. Protože je to neskutečně nudná, utahaná a komerční fraška, která nudila i samotný herce (na kterých je to neskutečně vidět). Nemám páru, co to tady Sandler předváděl, ale nedalo se na to skoro dívat. Ta detektivní zápletka se nedá brát kladně ani jako parodie, protože Netflix zase potřeboval trochu vydělat na nenáročných divácích a je to to nejvíc generický, co v detektivním žánru můžete najít. Není to vtipný, zábavný - není to prostě nic. Nikdy bych nečekal, že to řeknu, ale zlatý Red Notice. (35%)

Sleepers jsou pro mě po jednom večerním projíždění Netflixu neskutečným překvapením a to hned z několika důvodů. První část je doslova perfektní. Je až na tak vysoké úrovni, že se jí nebojím přirovnat k The Shawshank Redemption (z hlediska kvality i lehké podobnosti příběhu). Neskutečně jsem prožíval emoce s hlavními hrdiny a na hodinu svět kolem mě prostě přestal existovat. Zbylá část je taky fajn, ale přiznejme si, že je trochu slabší a táhlejší (i přesto v ní emoce fungují víc než dobře). Po scéně v jídelně, kde se spolu konfrontovali dva dozorci jsem si myslel, že vím jak to bude pokračovat. No a ono ne. Tenhle film je něco, co už jsem hodně dlouho neviděl - nepředvídatelný. Herecké obsazení je taky paradoxně jiný než bych čekal. Pitt, ačkoliv to asi nebylo záměrem, tu hraje druhý housle. U Bacona by člověk roli sadisty, co znásilňuje a mučí děti taky zrovna nečekal. Plný počet s čistým svědomím dát ale prostě nemůžu. I když se s nástupem do druhý poloviny kvalita nijak nesnižuje, tak se vytratí veškerý napětí a atmosféra. Jinak nemůžu jinak, než všemi deseti doporučit. (80%)

Pokud jste, stejně jako já, jeden z milionu a jednička Predátora pro vás sice byla fajn, ale nic kultovního, tak zhlédnutím nejnovějšího dílu téhle série rozhodně neprohloupíte. Prey je za mě z pohledu stylistiky, vizuálu, lokací a kompozice záběru naprosto dokonalým titulem, což vlastně bylo to jediný, co jsem od Dana Trachtenberga chtěl. Taky musím zmínit skvělou hudbu, která skvěle dotvářela atmosféru a celkově to dobový zasazení je super. K postavám jsem si sice moc cestu nenašel a začátek se docela vlekl, ale to hrotit nebudu. Celou tuhle franšízu jsem nikdy nebral nijak vážně a moc pro mě neznamená, všechny pokračování do jednoho jsou pro mě jenom jednorázová zábava, která mě víc jak baví (teda většinou), ale znova to vidět nepotřebuju. Ani tenkrát, když se Prey oznámilo mě to nezajímalo, ale teď bych si dal klidně repete. Takhle by to šlo. (80%)

Nejtěžší snímek, který jsem měl do dnešních dnů tu možnost vidět. Stalker je paradoxně skoro tříhodinová cesta filozofickými otázkami, na které není možné najít správnou odpověď. Dlouhé one take záběry a naprosto úžasné lokace a stylistika, i tak by se tohle dílo dalo popsat. Často se tu divák dívá doslova na nic a jenom přemýšlí nad zprávou, kterou se Tarkovskij snaží předat. Je to skoro až nepříjemný se na to dívat, možná proto jsem se na to taky díval na třikrát, než jsem viděl závěrečný titulky. Tenhle film jednoduše nebyl natočen, aby si ho lidi užili nebo se u něj jakýmkoliv způsobem pobavili, tudíž není rozhodně určen pro širší publikum. Mám upřímnou slabost pro pomalá a atmosferická díla, ale tohle bylo trochu moc i na mě. Chvílema jsem měl největší chuť to vypnout a už se k tomu nevracet a chvílema jsem od toho zase nemohl odtrhnout oči, takže jsem dost na vážkách při psaní svých dojmů. Jestli někdy potkám někoho, komu to budu moct s čistým svědomím doporučit, budu se divit sám sobě.

Denis Villeneuve má velké ambice se zapsat do dějin kinematografie, jako jeden z nejlepších sci-fi režisérů všech dob. Arrival je titul, který je jako takový naprosto zbytečný pro moderní mainstreamové publikum, ale ty, které baví filozofie s přesahem tenhle film pohladí po duši, jinak to říct asi nedokážu. Skvělé herecké výkony, pochmurnější vizuál a zajímavá myšlenka. Jediný co mě mrzí je, že finále mi sice dalo jisté uspokojení, ale emoce moc nefungovaly. Nemůžu jinak než doporučit. (80%)

How much blow can Charlie Sheen do? Enough to kill Two and a half Men. Charlieho comeback po drogových eskapádách už není tak snadno zapamatovatelný, jako jeho předchozí role, v níž hrál ve své podstatě sám sebe. Paradoxně se v tomhle seriálu jeho postava změnila jenom minimálně - nese stejné jméno, má často sex, má na chlup stejný výstup a mimiku a mohl bych jmenovat dál (ne, že by se nějaké odlišnosti nenašly). Zbytek postav je prostě jenom ucházející, neurazí ani nenadchnou, často jsou spíš otravný. Během první série, kterou jsem během víkendu sjel, jsem se zasmál maximálně pětkrát, tudíž není zrovna těžké usoudit, že skvělým humorem to zrovna nečiší. Sheen tu má stále ale spoustu charisma a už jenom díky tomu se na to minimálně dá dívat. Spíš než jako něco, co si pustím, abych se zasmál to vidím jako feel good sitcom na večer, co si pustím, když zrovna v televizi nic jinýho neběží. Tudíž je to fajn, ale žádná sláva se nekoná. (50%)

Zakončení mojí oblíbený guilty pleasure série se neslo v duchu postupnýho sestupu kvality (a chaotickýho střihu), ačkoliv si uvědomuju, že i za tento výsledek můžu bejt rád. Resident Evil: The Final Chapter je něco, co ocení jenom zarytí fandové Andersenovy série. Užíval jsem si ten vizuál, zombie, sexy Millu Jovovich, předvídatelnej děj i plochý postavy. Protože to je přesně to, co filmovýho Residenta prostě definuje a to, co na týhle sérii zbožňuju. Jak říkám, děj byl celou dobu takovej pofidérní, ale vždycky, když přišla na scénu nějaká akce nebo narážka na předchozí díly, tak to stálo za to. Za mě se teda jedná o solidní finále, který kvalitou sice nedostihlo většinu svých předchůdců, ale i tak rozhodně stojí za to. (60%) Osobní tier list: RE1, RE4, RE3, RE2, RE6, RE5.