perutman

Zbouchnutá je film, který nikoho neurazí, ale nejedná se o žádnou pecku. Film provází několik problémů. První je nepochybně délka, která jenom vede hlavní postavy do nejrůznějších klišé. Jsem si jist, že například výlet do Las Vegas by se mohl vypustit a odbýt jednou scénou v baru. Druhým problémem je dle mého názoru špatné načasování - hlavní hrdina se změní příliš rychle a kromě několika zhulených okamžiků spíš ve styku se svými přáteli působí jako kravaťák. Tím se autoři připravili o řadu komických situací. A ony vtipy o nakupování plen, no nevím, nejsou úplně to pravé ořechové. Třetím problémém jsou popkulturní odkazy, které na vás postavy vychrlí během jediného okamžiku a tím vám způsobí v hlavě akorát chaos. Přece nemůže být popkulturním odkazem vyjmenování pěti filmů po sobě. Například v Nonstop párty jich najdeme mraky od Boethia po W. B. Yeatse, ale nejsou tam nahozeny jen tak. Jejich umístění má pro film a jeho vývoj nějaký význam. Tady tyto odkazy spíše připomínají otravného Tarantina, který je vás schopen v půlce filmu pranýřovat zato, že neznáte nějaké béčko ze 75. roku. Zbouchnutá má ale přeci jen své klady, které z ní dělají spíše nadprůměrný snímek. Tím největším je bezpochyby ústřední herecký pár, kde by ale mohl Seth Rogen dostat více volnosti. Zbylé herecké obsazení je taky výborné a ústřednímu páru výborně sekunduje. Ostatně parodování DeNira bylo jednou z mála scén, které mě rozesmály. Zbouchnutá je tedy víceméně milý, neurážející film s dobrým (byť ohraným) nápadem, kterému by ale slušel lepší scénář. Obzvláště, když herci dělali co mohli.

Inu méně nechutných záběrů než u Jacksona (ten je ostatně rozdává i dnes, viz. vražedná kombinace neherců Aragorn-Eówyn-Theodén), ale o to více absurdnějších nápadů. Nemůžu si pomoci, ale jako rodák z Valašska jsem mezi ovcemi vyrůstal, takže mě jako vraždící nástroje naprosto odrovnaly. Právě drahé ovečky dělají z tohoto filmu nadprůměr (zombíků už mají všichni plné kecky) a když k tomu připočtu své nostalgické vzpomínky, vychází mi jasných 90%.

Quentin Tarantino pokračuje v tom, co načal už Kill Billem vol. 2. Tedy nesnesitelně dlouhými dialogy o ničem a desetiminutovou akcí. Kill Bill se dá ještě ustát, díky hereckým výkonům, prvnímu dílu a také faktu, že většina dialogů není úplně pitomých. Death Proof je ale o tom, že se dvě hodiny dvě partičky buchet na plátně předhánějí v tom, která je víc cool (ani jedna). Charaktery jsou velmi prvoplánové: například obě černošky musí být ukecané a ještě do toho neustále nadávat, až se chce člověku zvolat " Zlatý Polívka". Vrcholem je scéna, když kaskadéra Mikea druhá parta dívek pronásleduje. "Herecký" projev Tracie Thoms se nedá nazvat jinak než očistcem celého filmu. Po tomto výlevu, a to jsem otrlý divák, zvládnu i céčkový film s Chuckem Norrisem, jsem měl sto chutí vyskočit z okna. Jediný, kdo tuhle tragédii zachraňuje je Kurt Russell, který se příliš na plátně nemihne. Nevyhnu se také porovnání s dalším Tarantinovým kouskem, jeho segmentem ve Čtyřech pokojích. Tady také lidé melou hovadiny, ALE netrvá to dvě hodiny, hrají to skvělí herci a hlavně ty postavy jsou opilé, takže se to dá chápat. Navíc finále celé scénky je natolik elegantní, že si o tom honička v Death Proof může nechat jen zdát. Nechápu také barevné rozložení filmu: nejprve je natočen s dodatečnými škrábanci, jakože béčkově, pak je černobílý a nakonec je barevný a bez škrábanců??? Pokud chtěl Tarantino natočit poctu béčkovým filmům (hororům), mě osobně zklamal. Podle mého názoru jsou tyhle filmy většinou tak pitomé, až jsou vtipné. Z toho důvodu bych si troufl tvrdit, že Tarantino jako poctu B-filmům spíše propašoval oba díly Hostelu, které rozhodně fandu béčkových hororů nezklamou.

Film na motivy comixu Marjane Satrapi je sice velmi příjemným zpestřením filmového roku 2007, nicméně původnímu comixu se nevyrovná ani náhodou. Dle mého názoru jsou nejkouzelnější první dvě části comixu (u nás vyšly společně jako první díl), tedy dětství Marjane v Iránu, kdy nám s dětskou naivitou vysvětluje jak to tehdy v Iránu vypadalo. Z těch se ale na plátno dostalo pouhých 20 minut a ty tam jsou jen proto, abychom si uvědomili, že Marjane pochází z Iránu. Do těchto 20 minut se ale dva comixy narvat nedají, což je na plátně očividné. Po tuto dobu máme možnost sledovat něco jako krátké historky z iránské revoluce, což ale příběh kouskuje a děj nikam nesměřuje ani negraduje. Zbytek filmu tedy tvoří dvě zbylé části comixu (ano, u nás 2. díl). Tady to již s příběhem vypadá poněkud lépe, ale stále to není úplně ono, stále to vypadá jako série na sobě nezávislých historek, které ale nikam nesměřují (s výjimkou toho, že Marjane stárne), narozdíl od comixu. Nechápu také jak tvůrci pracovali s časovou stopou, protože by film dle mého názoru, ještě půl hodiny snesl. Navíc některé záběry, které jsou v předloze znázorněny (působivě) jedním obrázkem tady zabírají i několik vteřin a nezbývá tedy tolik času na vyprávění. Prostě a jednoduše to co v comixu funguje na plátně notně pokulhává, proto nemohu dát více než 60%.

O něco slabší než první série, ale přesto se jedná o další pořádnou jízdu se Steve Cooganem alias egomaniakálním Alanem Partridgem.

Fantastický seriál s ještě fantastičtějším Steve Cooganem v hlavní roli. Jak je tento seriál úžasný se ani nemá cenu rozepisovat, to se musí vidět. Fóry typu Pass Cook Babtridge totiž v psané formě moc nevyzní.

Režijní debut Edgara Wrighta, anglického režiséra, který se stává čím dál více známější u nás i ve světě. Pokud se podíváme na jeho filmografii, napadne nás jistě slovo parodie. Slovo, které Wright nerad slyší, protože podle něj nic neparoduje, ale snaží se něčemu vzdát úctu. Jeho prvotina ale rozhodně parodií je. Parodií především na westerny, ale také třeba na "Mstitele s píšťalou" a další podobné příběhy osamělých hrdinů. Z technického hlediska je to film, který se dělal "na koleně", ale neřekl bych, že to extrémně vadí. On taky Wrigt asi neměl tak snadný přístup k penězům jaký mají dnes například debutující čeští režiséři (díky štědrosti Českého fondu kinematografie vznikly "skvosty" jako "Crash Road"). Problém ale nastává v obsahu filmu. Wright se zde snaží parodovat až příliš a to někdy vyznívá trapně. V porovnání s jeho ostaní produkcí musím hodnotit film hůře. Rozhodujícím faktorem byl patrně spoluscénárista Simon Pegg (Spaced, Shaun of the Dead a Hot Fuzz spolunapsal právě on), který přinášel nové nápady a Wright tak nemusel ujíždět k trapnostem. Pokud si ale uvědomíme, že se jedná o debut, který měl omezenou finanční podporu, přijde mi 80% spravedlivých.

Česká filmová distribuce je jednou z nejhorších v Evropě. Posledním důkazem je film Control, který se do českých kin chystá 13. března, což je rok od premiéry. Film, který je v zahraničí velmi oceňován, nedokázali ale do svých programů zařadit ani na letních filmových festivalech (s výjimkou jediné projekce na Filmové škole). Když se ale film neobjevil v programu festivalu "Music on film, film on music", bylo mi opravdu do breku. Možná chyběl proto, že jej nepochválil Steven "na stará kolena jsem trochu infantilní" Spielberg. Nemíním se tady pitvat v tom, jak je tento film skvělý, vše naleznete totiž zde: http://www.premiere.com/moviereviews/4166/control.html. Spíše bych rád české distributory ujistil, že Control je film, po kterém si z kina něco odnesete. A nemyslím tím oteklá víčka, když se je snažíte dvě hodiny zavírat před těmi zvrácenostmi co se dějí na plátně.

Absence logiky, pomilionté recyklovaný a navíc pitomý scénář. Tenhle film by se dal klidně nazvat "Jak Bay se Spielbergem vařili dort". Zamíchali do toho všechno co ke skutečému blockbusteru patří, humor (který vyznívá neskutečně trapně - viz. scéna, kdy se hledají brýle), pořádný akční nářez (ten jsem tam teda nepostřehl, protože dle mého názoru ani jedna bitka nebyla udělána přehledně; to si rovnou můžu zajít na šroťák a točit se dokola), pak samozřejmě "Jak Hloupý Honza ke štěstí přišel", také nějaký papaláš co je přímo v akci (Voigt) a špetka onoho nezbytného moralizování (Optima Prima snad v tomhle trumfne jen Chuck Norris). Prostě zrecyklovaný např. "Den nezávislosti", jenom místo ufonů tam byli transformeři. Zkoušel už někdo Bayovi vysvětlit, že se dá natočit akční film s nápadem, bez kýče a s nadsázkou??? Asi ne. 20%. 5% za každého transformera, kterého mám doma v kastli. PS: Jestliže se podívám na tohle a na Spielbergův trapný snímek "Válka světů", začínám mít o Indyho obavy.

Vynikající britský seriál s výborným Chrisem Barriem v hlavní roli. Ten je u nás známý především postavou Rimmera ze seriálu "Červený trpaslík", ale v Británii je velmi populární i jako Gordon Brittas. On sám pak rozdíl mezi svými nejslavnějšími postavami vidí takto: "Rozdíl mezi Brittasem a Rimmerem je ten, že Brittas žije v iluzi, že všechno co dělá a říká je úžasné, zatímco Rimmer o sobě ve skrytu duše ví, že je mamlas. Navenek jsou to oba arogantní hlupáci." Oproti trpaslíkovi zde Barrie dostal větší prostor a tak se příběh točí kolem něj, čímž připomene například Cooganovu postavu Alana Partridge. Hoši v ČT by se měli vážně zamyslet a zařadit do vysílání místo průměrných britcomů nějaký kvalitní, jako je tento, "I'm Alan Partridge" nebo Wrightův a Peggův "Spaced". Vedle těchto skvostů vypadá takový "Kancl" naprosto trapně. Pro mě jasných 97% a to jen proto, že "I'm Alan Partridge", "Spaced" nebo MPFC jsou o trošku lepší.