perutman

Jojo osmdesátkové scifárny jsou všechny stejné - vždycky musí vyhrát nějaký blonďatý buran:-)

No. Erm.. Jako vtip to není špatné.

Je to cestopis. Je to dokument. Ne je to politická agitka. Bohužel. Celá cesta Ernesta Guevary doprovázená nádhernými scenériemi Latinské Ameriky je pošlapána jeho zpolitizovaným obrazem pozdějších let. Autoři knížek o Guevarovi, když líčí jeho první cestu po Latinské Americe, vycházejí z jeho deníků. Problém je v tom, že tam hledají (a mnozí kupodivu najdou) to, co tam ve skutečnosti není. Salles není výjimkou, našel tam politický odkaz Guevary, avšak jak tvrdí jeho patrně nejstřízlivější životopisec Castañeda, v oné době můžeme spatřit v Guevarovi politika težko, levicového už vůbec. Velká škoda a promarněná šance, uvidíme co na to Soderbergh.

Nemám rád, když se k postavám přistupuje naprosto nekritickým způsobem. To, že se nám Penn obrazně zamiloval do McCandlesse je z filmu více než patrné. Beru to, že to byl patrně sympatický mládenec, ale ve 23 letech poučovat mnohem starší lidi se svým, jediným správným, názorem na svět a dokonce je v tom ukecat nesvědčí o přílišné inteligenci osob, které potkal. Během filmu si navíc své názory upravuje jak se mu zlíbí, čímž jen dokazuje, že člověk v jeho věku má v hlavě trochu chaos. Na tom není nic divného, divné je na tom to, proč mu to ostatní baští. Nechápu také, co se nám snažil Penn sdělit, film začíná jako rodinné drama o otci, který neměl čas (ach Bože kolikrát ještě se to v americkém filmu objeví????) a končí jako ekologická agitka o splynutí s přírodou. Za jistých okolností by to byla v celku zajímavá roadmovie, ale ubíjejí ji nezajímavé charaktery (svým způsobem i charakter hlavní) a samozřejmě zbytečná délka filmu.

Tak tenhle film je jednoznačně provar. Českým debilním názvem počínaje a rodinými trablemi hlavního hrdiny konče. Název "Kauza CIA" by totiž měl zahrnovat výhradně události okolo CIA. První problém je v tom, že CIA vznikla jako taková až v roce 1947, tudíž celá první polovina se vlastně CIA netýká. Ta druhá ostatně taky ne, protože se zabývá rodinou našeho "agenta", což by se přeci jen dalo zkousnout, kdyby to nebylo klipovité až hrůza. Ale zpět k filmu, protože rozepisovat se o tuposti české distribuce a jejich názvů by bylo na dvacetistránkový traktát. Film nám má poodhalit zákulisí zpravodajské agentury, což se mu zoufale nedaří a jakoby si toho byl vědom, snaží se z toho udělat rodinné drama, což je neskutečně nudné a silně opruzující. Navíc to dělá paseku v kontinuitě příběhu a nám se na plátně střídá několi klipů namísto uceleného příběhu. Nemluvě o tom, že hrdinové jednají podle nám neznámého klíče: sedí ve vaně a druhý den jsou v Louisville v Kongu. Fungování agentury je věcí, která je více než k smíchu. Nejsem si jist, jestli je to vinou scénáristy (zkušený Eric Roth) nebo režiséra, každopádně bych oběma doporučil přečíst si alespoň jednu knihu o CIA nebo alespoň o operaci z dubna 1961. Nedovedu si totiž vysvětlit jejich počínání jinak než naprostým ignorantstvím. Hlavní hrdina, kterého hraje celkem slušně Matt Damon je další záhadou. Celý film pátráte po tom, proč je vlastně tak úspěšný, proč ho lidé plácají po zádech? Edwards je totiž vylíčen jako idiot, který naletí každému, navzdory tomu, že každá z mnoha slavných hereckých tváří tu má kameo, jehož součástí je i replika: "Nikomu nevěř". Zkrátka a dobře ve filmu nefunguje naprosto nic. Asi bych dal dvě hvězdičky za Damona a atmosféru, ale vzhledem k naprosté absenci historických faktů musím jít níž (je zajímavé, že Fidelova milice se na místo dostala až druhý den po vylodění - tedy Fidel nevěděl, kde se vylodí - tedy celá historka je čistou fabulací).

Už po shlédnutí první minuty prvního dílu, kde se objevil Rainbowmaker 400 a já jsem spadnul pod stůl, mi bylo naprosto jasné, že to bude stejně skvělé jako film.

Eagle vs shark je film, který nám dokazuje, že romantická komedie nemusí být nutně trapný film plný obehraných klišé. Režisér a scénárista Cohen servíruje film o lásce mezi lidmi, kteří nejsou tak úplně normální a z této základní premisy dokáže vyždímat maximum. I díky ústřednímu hereckému páru. Do poměrně prostého příběhu, ve kterém nechybí zásadní zvraty se mu navíc podařilo procpat řadu neuvěřitelně vtipných situací jako soutěž o nejlepšího hráče jedné bojovky nebo úchvatné nedělní odpoledne trávené v rodinném kruhu na zahradě s výukou karate. Prostě a jednoduše jeden z nejpodařenějších snímků tohoto žánru vůbec. Jako bonus slouží závěrečné titulky, které jsou jedny z nejpovedenějších, jaké jsem měl možnost kdy vidět.

Dobře a přesně natočených historických filmů je jako šafránu. Světlou výjimkou je film Gettysburg. O tom, že Američané umí svoji historii pořádně prodat se můžete přesvědčit prakticky na celém území USA. Je potom radost vidět to i na filmovém plátně. Historicky naprosto přesný snímek, plný autentických citátů, kterému nechybí napětí, ani drama, které je nejlépe vykresleno na vztahu Armisteada a Hancocka. Právě tento vztah naprosto vystihuje podstatu války Severu proti Jihu, kdy na obou stranách bojovali důstojníci, kteří kdysi válčili vedle sebe při válce s Mexikem.

Typický pixarovský snímek. Dobrý nápad, slušné vizuální provedení, pitomý jednoduchý příběh a spousta moralizování. Nijak se neliší od stupidního Hledá se Nemo nebo Aut, po kterých dnes neštěkne ani pes, byť v době premiéry plnily stránky časopisů. Myslím, že každý recenzent by si měl dát po tomhle filmu dva tři dny pauzy, než začne psát nesmysly typu: "Takhle nějak by měl film vypadat" nebo "Autoři hraných filmů by se měli učit". Proboha jenom to ne. Většina světových recenzentů asi hulila nebo byl Merkur v opozici a vyslal na Zemi vlnu infantilismu. Takže si to shrňme, je tu krysa co vaří, blb co "nečekaně" potká lásku svého života, která jeho city opětuje, zlý šéfkuchař a na první pohled zákeřný kritik jídla. Hm, nejsem zrovna mozkovna, ale během deseti minut jsem znal celý příběh a také i konec. Nevím jestli někdo čekal, že kritikovi jídlo od krysy chutnat nebude. Děj je tedy neskutečně prostinký s drobnými zádrhely...krysa v kleci...stihne se osvobodit a navařit??? Pakliže si řada recenzentů stěžuje u filmů na absenci děje, nechápu jak mohli dát Ratatouille 5*. Někdo může namítnout, že to u filmů tohoto typu nevadí, ale co potom tedy zbytek? Fórky, za které by se nestydělo pětileté dítě (krysa ovládá blba pomocí vlasů), deus ex machina - buchta zastaví motorku zrovna u výlohy s knihou, která ji pomůže všechno si uvědomit a nemluvě o tom, že každá krysa vlastní patrně doktorát z životní filozofie podepsaný samotným Blaise Pascalem - v kombinaci s dětinskými vtípky je to vážně k popukání. Zbývá tedy poslední deviza filmu, označení "Film, na který můžete jít s dětmi a budete se bavit". Ano, v tomto případě uznávám, že se film dá vydržet, ale pakliže by tohle mělo být měřítko, jak posuzovat film, potom nás chraň Pán Bůh. Naštěstí se již uklidnila ona vlna nadšení nad tímto filmem, který pomalu, ale jistě putuje do zapomění, stejně jako Auta nebo Nemo.

Jason Reitman natočil film, který není ničím zajímavý, ale vlastně je zajímavý naprosto vším. Slovy jedné z postav, která Juno hodnotí: "Juno ty jsi jiná". Skutečně mladá dívka, která se dostane do jiného stavu je velmi ohrané téma, nicméně v Reitmanově podání vyznívá naprosto fantasticky. Film se nestaví do role mravokárce a vyhýbá se obezřetně mnoha klišé, které jsme mohli vidět ve filmech s podobnou tématikou. Například rodiče, kteří nebudou souhlasit s názorem své dcery jsme viděli stokrát. V tomto filmu je tomu naopak, ale není třeba se obávat rodičů Brandona a Brendy z BH. Film má navíc velmi silnou příchuť Reitmanova humoru, čímž odsuzuje například Zbouchnutou do naprostého zapomnění. Opravdu v porovnání se snímkem Apatowa vypadá Juno velmi svěže, nejen díky lepšímu scénaristickému umění, ale i díky hlavní hrdince. Pokud jsem psal o výborném hereckém ztvárnění postav ve filmu Zbouchnutá, Ellen Page nastavuje laťku mnohem výše, protože její postava vyznívá neskutečně přirozeně. Film bývá v poslední době hodně zmiňován v souvislosti se svou oscarovou nominací. Podle mého názoru jde o nafouknutou bublinu, tento film by neměl dostat oscara, protože je výborný. Na druhé straně, když už ho dostaly kraviny typu Návratu krále, má na něj Juno nárok stoprocentně a spíše by mohla vylepšit pánům z asociace skóre, pošramocené za poslední roky neskutečným množstvím kravin, které zvolili.