Franki69

Tenhle film mě naprosto uzemnil. Příznivec explicitního mlácení a mrzačení, zobrazeného "realisticky" nikdy nebudu a jelikož jsem nevěděl co mě čeká, stále temnější a brutálnější násilí mi v druhé půli stále častěji občas protočilo žaludek. Ovšem to, že strůjce všeho drsného před vašima očima bude hláškující hromotluk z Vybíjené, Santy nebo Rozchodu mě naprosto odrovnal. Vince Vaughn se v posledních letech dokonale přehrál z roztomilého kecálka v ultrabaddas týpka, kterýmu to zlo v něm opravdu věříte. Pokud vám tedy nějaké ty trčící kosti z končetin nebo křupající lebky nevadí, užijete si opravdu dark dirty blood podívanou, kterých v historii kinematografie s takovým tahem na branku natočeno nebylo. Tempo filmu je pomalé, metodicky pomalu utahuje, závit po závitu, šroubek mechanismu násilí a brutality. A stejně soustředěně a metodicky roztlouká Vince Vaughn v hnusných vězeňských kobkách každého, kdo chce ublížit jeho blízkým. Určitě se podívejte, někdo z vás se, jako já, podívá jen jednou, ale přesto litovat nebude. Dávám 90%.

Karel Roden s pleší je lahůdkovej a táhne celej film. Pro mě je naprosto ikonická scéna, kdy si na jednom mejdánku roztáhne kokainovou lajnu a ruličku si balí z bankovky, z které se na něj přísně mračí jeho otec T.G.M. Syrově stručná charakteristika muže, odsouzeného být v životě „synem slavného otce“. Oldřich Kaiser v roli prezidenta Dr. Beneše je také perfektní. Faktograficky ale bohužel film nesedí, byť kostra dějinných událostí 1938-39 zůstala. A je to škoda. S touhle výpravou, kamerou a hereckými výkony se dalo o období „mnichovské zrady“ a o tom, jak ho jeho aktéři prožívali, natočit dechberoucí drama. Ale to nám naneštěstí předloženo není. Zůstal jen příběh s ústřední postavou Jana Masaryka z alternativní historie a je opravdu výborně nasnímaný. Karel Roden pod režijním vedením Julia Ševčíka s lehkostí překračuje mantinely současné filmové tvorby z Česka. Ale jak minut přibývá, říkal jsem, škoda té zahozené příležitosti. Film přesto hodnotím nadprůměrně a ke shlédnutí doporučím. Z opravdu perfektního hodnocení ovšem musím, jelikož jsem na škole měl dějepis, strhnout body dolů. Míst, kde jsem si říkal „ale takhle to přeci nebylo“ tam bylo až příliš. Dávám 70%.

Viděno několikrát a pokaždé tohle byznysdrama pobavilo. Hlavně díky Michaelu Keatonovi, který je bezchybný. Škoda, že ve filmu nezazní jasně, že Raymond byl dítkem rodičů, pocházejících z plzeňska. On sice v závěru vysvětluje, že jeho jméno zní tak nějak nelíbivě slovansky, když Dickovi McDonaldovi objasňuje, proč ho (a jeho bratra) připravil o jejich know how, stánek v San Bernardinu a nakonec i o jméno…Ale pro nás čechy je pak tenhle byznysman, který by si koupil Agrofert i s PPF, o to lákavější figura. ** Dlouho jsem si myslel, i po prvním shlédnutí tohoto filmu, že Ray Kroc byl prostě jen bezohledný hajzlík. Ale jeho osobnost zjevně nebyla jen padoušsky černobílá a plochá. Michael Keaton nabídl studii člověka, který v době, kdy se ostatní „skorošedesátníci“ chystají na odpočinek, narazí na podnikatelskou příležitost svého života. Měl ji zahodit? Nebo jít bezohledně za novým životním cílem a vydolovat z dobrého nápadu bratrů McDonaldových tu zlatou žílu, kterou tam viděl jen on? Právě pro tohle dilema je The Founder opravdu jedinečný biják. Rozhodněte si to sami, film vás tím provede opravdu obratně, včetně vynikající kamery a výpravy. A neuškodí, když si před puštěním Raye Kroce vygooglíte. Narazíte na mnoho fascinujících informací o tom, kdo to vlastně byl a kým vším byl, než se stal zakladatelem McDonald Co. A některé scény vám do celkového děje lépe zapadnou. Například ta s klavírem a jeho zpěvem. Dávám 90%

"Kam jste odvezli mou ženu!? Do márnice... Ježiš, ta bude zuřit!" Tenhle film mě pokaždé pobaví. Nevidět jiné bijáčky s Brucem Willisem, Meryl Streep nebo Goldie Hawn, řekl bych, že všichni herci v hlavních rolích musej bejt slavní američtí komici. Neskutečná paráda, jak svoje talenty pouštějí z řetězu v každé scéně. Hlavně Bruce Willis je neskutečně dobrý. Pro mě film trochu ztrácí tempo ve finále, ale není to žádná tragedie. V mých očích stejná pecka, jako Zemeckisovy Návraty do budoucnosti nebo Forrest Gump. Film se hraje jen v televizi a výjimečně ho nezabil český dabing. Dá se ale koupit DVD s původní zvukovou stopou a rozhodně do toho jdu. Dávám 95%.

Zažil jsem premiéru v kině a vlnu pobláznění po světě, kterou tenhle bijáček vyvolal. A pořídil jsem od warnerů dvd i s bonusama a všechno jsem to viděl za ty roky několikrát. A stále se k tomu vracím, jako k dobré knížce nebo k desce od dobrý kapely. Stylizace, efekty, příběh, všechno je v Matrixu dotažené do detailu. Oscarová žeň a zdejší červený boxík shodně říkají totéž. Polkněte modrou pilulku a nechte se vtáhnout do příběhu, který tvrdí, že celý náš život je jen iluze a jen zlomek odvážných skrytě bojuje proti bezduchým strojům za lepší budoucnost celé lidské rasy. Rozpracované pokračování příběhu Nea už takovou bezvýhradnou odezvu nemělo, ale za mě, bylo to povedené a pro fanouška kinematografie je vidět celý Matrix alespoň jednou bezmála povinnost. Je tam 100% pro Matrix, 70% pro Reloaded a 90% pro Revolutions.

Tak nejdřív doporučení. Je to dobrá, intelektuálně nenáročná komedie. Udělejte si se svojí polovičkou čas a bez obav vyražte do kina. Neuvidíte sice komedii, na kterou nezapomenete do konce života, ale smát se budete. A několikrát možná i nahlas. Celý film slušně rozjede Jiří Langmajer a po jeho převtělení do Anny Polívkové film zařadí ještě o stupeň výš. Je neuvěřitelně dobrá! Její „Karla“, sexistický chlap v ženském těle, je lahůdková. Nesrovnávejte ale tenhle film s hollywoodskou produkcí, jdete na český film. Takže neřešte logické lapsy ve scénáři a tu a tam akci, vraženou scénáristy do děje jen proto, aby to nemělo pod 60 minut. Ono to koneckonců až tak moc to nevadí, Polívková tahle hlušší místa bez problémů uhraje. Škoda jen povinného závěrečného napravení "hříšníka", naštěstí je v tuhle chvíli do titulků už jen pár minut. Přítelkyně se opět bavila o něco lépe než já. A jak jsem se tak rozhlédl po plném! sále teplického kina, ostatní páry na tom byly podobně. Chlapi se pobaveně usmívali a ženy byly rozchechtané od náušnice k náušnici. Přesně toho chtěli nejspíš tvůrci dosáhnout a nejspíš se jim to povedlo. S procenty to tedy dnes dávám jako mix, tj. 65% (male) 75% (female).

Barbar Conan je jenom jeden. A není to Jason Momoa, kterej se ale, to mu neupírám, snaží a je v celým tom digibordelu asi jedinej, na koho se dá koukat. Ale co jsou platný 3D megahustý triky, o dvě generace dokonalejší proti původnímu filmu, když se z příběhu vytratí tajemno, poezie temnot a pokora před silami, které hýbou vesmírem a vzdorují jim ti nejsilnější z mocných, vyvolení božstvy? Conan 2011 je prostě takovej drzej raubíř. Proplouvá si světem od bitky k bitce, přinachomejtne se k zachraňování panen a kdyby u toho umřel, naštval by hlavně producenty. A i když toho namluvil nejmíň desekrát tolik co Arnold, původní barbar z Cimérie by si hlavu tohodle atleta napíchl na kůl jako dekoraci k ohništi. Doporučení…film vidět nemusíte, o nic nepřijdete. Dávám 30%, jsou tam pěkný krajinky a ten Momoa se občas vyskytuje (bohužel ne často) poblíž pěknejch otrokyň.

To je málo platný, Arnold se pro tenhle film narodil a v rodném Rakousku trénoval. Čím míň mluvil, tím líp. Co na tom, že jeho prkenný herecký projev obsahoval jen pózy z kulturistických soutěží a koulení očima. Conan a jeho pokračování (Ničitel, Rudá Sonja..) jsou kultovky, stejně jako třeba Souboj Titánů. Triky už jen pobaví než ohromí a přesto…je to film s duší. Celé generace na něm vyrostly a Arnold, oděný do kože a železa a s mečem od Croma strašil v mnoha chlapeckých pokojích na několika světadílech několik desetiletí. A v současném genderovém fašismu je pohled na plazící se polonahé otrokyně ještě lepší, než byl tenkrát. Jednou vidět je povinnost, pak už si sami zvolte svoji pouť, „U CROMA!!“ Dávám 90%.

Oldschoolové revenge movie v současném provedení, s dvěma mistry filmového akčního řemesla v popředí. A nedopadlo vůbec špatně, koukatelné je i poněkolikáté. Jackie Chan i Pierce Brosnan jsou v tomhle trihlleru výborní, jejich charaktery plastické a i když je to vzhledem ke kmetskému věku obou pánů neuvěřitelné, film je i dostatečně akční. Až se budete vytahovat na postaršího vietnamce ve večerce, zkuste to nepřehnat. Co vy víte, třeba má za sebou taky pestrou vojenskou minulost. A Brosnan si evidentně záporáka dost užil, stejně jako třeba Mel Gibson v Expendables. Úplně to hřeje u osrdí, jak tihle profláklí klaďasové uplynulého dvacetiletí umí zahrát i pěkný svině. Rozhodně doporučuju, dávám 80%.

Tenhle film je jedním z těch, které ovlivnili můj život. Viděl jsem ho poprvé jako kluk. S titulky v našem vesnickém kině a může za to, že jsem se naučil na kytaru a celej život hraju v rockových kapelách. Kurt Russel byl pro mě jako zjevení. A teď, kdy jsem Elvise viděl po mnoha desetiletích, pořád ve mě vyvolával silná pohnutí. John Carpenter ho natočil jen dva roky po Elvisově úmrtí a věděl moc dobře, co dělá. A i teď, po bezmála čtyřiceti letech, se jeho film může beze studu poměřit s těmi nejlepšími životopisnými snímky o muzikantech, jakými byly třeba Walk The Line, Doors nebo Ray. Pokud máte populární hudbu rádi, určitě tenhle film nevynechejte. A rozhodně se s životem Elvise Presleyho seznamte trošku blíž. Nezaškodí to, film byl natočený v době, kdy si celý svět vše kolem kariéry krále rock´n´rollu pamatoval do nejmenších podrobností. Tvůrci s tím tenkrát počítali a nezdržovali se nějakým vysvětlováním kdo je kdo. A proto taky film nejspíš končí v roce 1969 a taktně pomlčuje o poslední dekadentní dekádě, která skončila nalezením zpěvákova mrtvého těla v roce 1977. Jestli se chcete podívat i tak, chce to původní zvuk. K Russelově fenomenálnímu převtělení do Elvise Presleyho patřil i jeho hlas. Český dabing se dal přetrpět, ale dramaturga, který nechá Elvise říct větu ..“Mami, koupil jsem nám nový dům, jmenuje se Zaslíbená země" (a znalci vědí, že jde o sídlo Graceland) bych přetáhl kytarou. Dávám 100%, pro mě je to srdcovka, která svoje kouzlo neztratí nikdy.