Franki69

Krvavá eliminace nácků se prostě neokouká. A mlčenlivý finský zlatokop, který má v roce 1944 války dost, protože před tím už zabil na 300 rudoarmějců si na svoje vykutané nerosty prostě nenechá sáhnout. A odmítá zemřít když je oběšený, umí se libovolně dlouho schovávat pod vodou, bezvadně metá miny a umí ze země nastoupit i do letícího letadla. Megabadass Jorma Tommila je uhrančivý, nekompromisní a brutální. Film celkem otevřeně vzdává hold bijákům Q.Tarantina a R.Rodrigueze a vcelku nepokrytě se k jejich filmové tvorbě hlásí. Prostě, tuhle finskou řežbu nafoukaných nácků, vedených norským hercem Akselem Heine (Lovci hlav) si dejte, pokud vám teda nevadí létající krvavé nohy utržené minou, rozprsky těl pod pásy tanků a podobné chuťovky. Dávám 85% a pro mne je tenhle skromný film překvapením roku 2023.

Krimi thriller z kategorie B+, Netflix se pokusil o další Extraction. Ale nevyšlo to, snímek je hodně televizní, nemá hvězdu velikosti Ch.Hemswortha a chybí mu vyloženě wow momenty. Jsme prostě zmlsané publikum. Ale na druhou stranu, AKA si vzal to lepší z desetiletí trvající francouzké tradice kriminálek s úplatnými policajty a politiky a pokračuje v nich s další generací a v modernějším, rychlejším a akčnějším looku. Zrovna akčních scén je v AKA právě tak akorát, drobných i větších a jsou opravdu velmi dobře natočené. Přehledně, poutavě, originálně a velmi kontaktně, skoro realisticky. To každý neumí a v tomhle filmu je na co se koukat. Zápletka mi v závěru připomněla J.P. Belmonda a jeho Profesionála. Ta změna pohledu státu na to, kdo je momentálně přítel a kdo už ne je asi v bývalé koloniální velmoci stále živé téma. Bejt tohle českej film, budem se tu prsit, co že se nám to povedlo, takhle tu mnozí ohrnují nos. A neprávem. AKA si pozornost fandů akčního krimi žánru rozhodně zaslouží.. Jen se pokuste si ho sehnat v originálním znění, protože českej dabing zamračenýmu bijci Albanu Lenoirovi opravdu nesvědčí. Dávám 70% a možná se ještě jednou kouknu.

Celkem ta pozitivní hodnocení tady nechápu. Protože jsem knihu četl. Když šel zfilmovaný Snowman do kin, záměrně jsem se mu po prvních informacích o tom, jak bylo s předlohou naloženo, vyhnul. A tak jsem film shlédl nyní, v roce 2023 a vím, že jsem dobře udělal. Od přečtení knihy už je to pár let a leccos jsem pozapomněl. I přesto se mnou ale nakonec film tak nějak otřásl znechucením. Hlavně proto, že filmový Sněhulák má s tím knižním společné jen postavy. Nikoliv už ale děj nebo rozuzlení. Filmový Sněhulák je prostě jen špatná kriminálka, v níž hrají románové figury. Nutno říct, figury nezajímavé, bez minulosti nebo s vysvětlením vzájemných vztahů. Což je to, co knižního Harryho Holea charakterizuje a určuje jeho chování a motivace. Prostě nemůžu mít radost z filmu na motivy knihy Jo Nesbo, kde je Harry Hole brunet, není vysoký, kde je Katrin Brattová zabita!! A kde chybí mobil pohřešované maminky ve sněhulákovi před domem, kde si Harry netrénuje rychlonasazování pout, kde není finální zatčení vraha na Holmenkolenském můstku a pak jeho uvěznění. Tohle je prostě asi vůbec nejhorší adaptace knižní předlohy, na jakou jsem narazil. Protože nedává smysl a z unikátního mrazivého krimi příběhu udělal tuctovou a nepřehlednou televizní detektivku s trapným koncem. Dávám 20%, a to hlavně za exteriéry v Norsku. Aspoň že ta země zůstala v příběhu správně.

OK, nejhorší marvelovku jsem zdolal natřikrát (2x jsem usnul a tímto děkuju zaměstnavateli, že jsem nestihl kino, docela mě ty ušetřený prachy těší). A tímto se omlouvám Black Widow. S MCU to jde sakra z kopce, vlna okouzlení je pryč a banda K.Feige nás chce asi oblbnout jednotlivými příběhy z mnohovesmíru, v kterých se může objevit kdokoliv a dělat tam s kýmkoliv cokoliv. A u toho já bejt teda nemusím. Takže, díky za tu pěknou dekádu, zakončenou Endgame, Guardian of Galaxy Vol.3 a seriály Loki  a Wandavision.  * V Quantumanii (viděno s českým dabingem) uvidíte mimo jiné lítající hlavu s neskutečně debilními hláškami, pochodující červené želé, strašně starýho Billyho Murrayho, hodně kopírovaný Lucasovy Starwars…Kriste, je to prostě generický příběh z „jednoho komiksového sešitu“. A těch vyšly desetitisíce. To nejhorší, co by se mohlo stát, že z každého komiksu bude jednou samostatný film…Dávám 30% a už to prostě nechci vidět.

První minuty prvního dílu nic moc, ale od prvního Standova předvolání do Bartolomějské jsem se začal těšit na zahušťování normalizačního boršče, v kterým agent „Volha“ další čtyři díly pomalu lidsky kysl. Teď mám dokoukáno a tak rád bych se od České televize dočkal víc takových počinů. Chtěl bych víc příběhů malých snaživých udavačů i z mojí komunismem ušpiněné minulosti. Aby naředily ty nekonečné reprízy tvorby normalizačních let. Materiál na další kusy přeci scénáristé české televize nemusí sbírat jen ve vlastních ateliérech. Práskačů, milicionářů nebo pomocných strážců VB bylo všude dostatek, žili tu s námi statisíce Pekárků, kteří režimu sloužili a teď brblají, jak se za socíku měli dobře. ** Přidám jeden postřeh, kterej v tvorbě české televize opravdu kvituju s potěšením. Konečně postavy mluví tak, jak jim zobák narostl. O to silnější prožitek jsem ze seriálu měl. Doba byla hrubá a lidi, nejen ve své mluvě, taky. ** Volha nabídla opravdu velkou roli Kryštofu Hádkovi a on ji, stejně jako „Pláňa svýho vršovickýho dloubáka“ nezahodil. A ani další postavy v podání Tomáše Jeřábka, Kláry Melíškové, Ani Geislerové nebo Jiřího Lábuse nezapadly. Hodně pomohla péče, kterou tvůrci celému dílu dali, včetně ukázkové dobové výpravy. ** Volha není přeslazená rádobydobovka Vyprávěj, hladící po srsti. Je to posezení v pajzlíku 4.cenové skupiny U Klokoně s televizákem, kterej si pamatuje, kdo byl hajzl a komu naopak lámali hajzlíci morální páteř. Kdo se poblil před nastoupenými pionýry nebo kdo znectil sochu Lenina v parku. A kdo přepadovku estébáků odnesl infarktem, když u něj našli knížky Josefa Škvoreckého. A tak Volba vypráví v podstatě "osobní mikropříběhy" z doby, kdy si lidi v putyce dělali polohlasem srandu z brejlí prezidenta Husáka a ohlíželi se přitom přes rameno, jestli někdo od vedlejšího stolu neposlouchá. A on tam často nějakej ten "Pekárek" fakt byl...Dávám 90% a kašlu na kritiky, kteří teď budou psát rozumy o tom, co si mám pamatovat z dob, kdy tu komunisti drželi národ pod krkem i za kule současně.

Tentokrát budu stručný…nestálo to za to. Podrážděná policistka Ramba a ukřivděný policejní velitel Vetchý byli opravdu špatně napsané postavy, děj byl doslova překombinovaný a musely pomáhat šťastné náhody, aby vlastně fungoval. A milí filmoví tvůrci, přestaňte už Terezu Ramba Voříškovou mlátit. Jakmile se objeví v obsazení jako policistka, víme, že dostane dost nevybíravě přes hubu..už je to chodící spoiler, jako třeba casting Seana Beana..Dávám 30% ..nebylo to dobré.

První série bez rozpaků odpad, druhá série začala epizodou, která slibuje druhé řadě najít kategorii odpad nové dno. Jen tak namátkou ty hlavní scénaristické fušeřiny, které se objeví v prvních minutách…. Cvičený najatý zabiják přehlédne v celkem prázdné místnosti dvě ženy, které se „schovávají“ tak, že po kolenou krouží kolem jídelního stolu, který na sobě nemá ani ubrus. A za zády mají odraznou prosklenou verandu… Čvančarová je kopáč roku, umí jen krumpáčem vyhloubit na počkání a v kozačkách na jehlách a v dlouhém bílém kabátě v noci díru pro pohřbení dvou těl. A ani si z čela neutře kapku potu. A samozřejmě si neumaže sněhobílý kabát. A ještě krumpáčem překopne přívodní elektrickej kabel, aniž by nářadí nebo ona utrpěly jediný šrám.. A když tři „vdovy“ pohřbívají dvě těla, jako úplně „náhodou“ se tam v noci objeví vyšetřovatel Polívka, jde si tak okolo…A nechá si nabulíkovat, že je to „zimní péče o zahrádku u chatky a spokojeně zase zmizí ve tmě…To bylo prvních cca 20 minut, dalších 40 minut se chujárny jen množily a množily…Ano, je to odpad..v podstatě už vlastně skládka!

Anoncovat velmi krutou, místy až brutální sociálně-třídní kritiku světa bohatých jako satirickou komedii je podraz na diváka…a velmi unfair způsob, jak do kina přilákat diváky, aby jim pak bylo nazvraceno do obličejů. A právě proto jsem si film neužil, jak bych býval mohl…Cítil jsem se podveden, protože jsem byl, navíc přes lákavé obsazení Woodyho Harelsona, vláčen a smýkán kritikou, se kterou jsem vlastně schopen i souhlasit, ale o kterou jsem v danou chvíli nestál. Já se sociálně kritickým filmům nevyhýbám..ale musím na ně být naladěn a být v danou chvíli rozhodnutý, že to je druh kinozábavy, kterou si chci dopřát. Takže..jak s hodnocením? Oceňuju jasné a přehledné režijní vedení, velmi dobrou kompozici záběrů, práci kameramanů vůbec a vlastně výtvarně estetický koncept celého filmu. Takže…Trojúhelnik smutku je jasný festivalový film, který nepřipraveného a průměrného diváka znechutí a své poslání – sdělit svůj komentář sociálně třídním nespravedlnostem dnešního světa - nedokáže přes tuto bariéru doručit. V tom selhává.. Trochu váhám s doporučením. Projděte si komentáře, počtěte si v recenzích. Film je natolik solitér, že na jeho plný účinek vás nepřipraví nic a vždy nabídne něco navíc. A já si nejsem jistý, jestli se to zrovna vám bude líbit. Dávám 60%, rozhodně to není film průměrný.

Tohle bude určitě oblíbený film Mirka Grebeníčka, Tomia Okamury  nebo Katky Konečné a všech, kteří jim ve volbách házeli hlasy. Vysoká hra zhmotnila proklamace zamořující veřejný prostor temnými vizemi o marnosti demokratického vývoje a vydatně přispívá hlavnímu proruskému narativu, tvrdícímu že čechům nikdy nebude dobře, když si budou vládnout sami. Který vytrvale a vydatně šířej jak komunististi všech odstínů rudé, tak populisté nebo křiklouni, kteří si z politiky udělali vcelku výhodný byznys. Takhle pro mne zkrátka vypadá antisystémová prokremelská propaganda 21.století. Hraje na struny beznaděje, akcentuje marnost jakéhokoliv snažení se o cokoliv, utvrzuje v přesvědčení, že jedinec nic neznamená a nemá o nic usilovat, protože tu je „systém“, ke kterému se buď přidá, nebo ho sežere. Prostě, ve světě Jiřího Svobody je jakákoliv individuální snaha bez naděje na jakýkoliv pozitivní výsledek. Všechno a všechny přeci ovládá tajemné společenství, nějací „oni“ kteří mají „miliardy“ a hlavně mají úplně všude kamery. A hned nám pan soudruh režisér nabídne vysvětlení. „Oni“ jsou současní politici, kteří jsou v naší zemi momentálně u moci. A právě proto Vysoká hra jako televizní film nefunguje. Děj zmateně přeskakuje mezi jednotlivými aktéry a když je potřeba ho posunout z místa, protože zadrhne (což se děje cca každých 10 minut), spadne vyšetřovateli Krásovi (Richard Krajčo) nějakým vysoce nepravděpodobným způsobem do klína další „důkaz“. Získá mu ho třeba balkánský megahacker, provozující z pražského sklepa svou špionážní činnost s internetovým připojením, které svou datovou kapacitou o světelné roky překračuje možnosti běžných lidí a bylo by v lokalitě zjistitelné do několika sekund. Nebo se objeví v kamerovém systému, který je ve Svobodově vizi naší současnosti všudypřítomný a množstvím objektivů početnější a účinnější než ten v Pekingu. Nebo nechá ve světě, kde se všichni odposlouchávají, hlavní aktéry ty důležité, „usvědčující“ informace jen tak plkat do běžných mobilů…Takhle teda ne, televizní ztvárnění české „reality“, kterou ve svých textech popisují zblblým čtenářům řetězové emaily, Sputnik nebo Aeronet za vaši pozornost nestojí. Dávám 10%. Původně jsem chtěl dát dvojnásobek, ale celé to dílo symbolicky i věcně zabil konec s videem o narozeném potomkovi a ukazovák mi pocukává nad kategorií odpad. A jsem vlastně docela naštvanej, že tenhle dezinfoškvár platila ČT, resp. my v koncesionářských poplatcích a zařazuje ho do vysílání opakovaně a prakticky v primetime.

Docela mám chuť si knižní předlohu přečíst. Seriál byl výborný a i když mě závěr trochu zarazil (já to těm mladým tak moc přál…), tak tím celý příběh a jeho duchovní velikost vlastně nijak neutrpěla. Produkce HBO na výpravě nešetřila a předvedla jinakost paralelních světů a postav v něm velmi fotogenicky a bohatě. Ale hlavně se vyplatí sledovat kvůli skvěle obsazeným postavám Lyry Belaqua (Dafne Keen), lorda Asriela (James McAvoy) a paní Coulterové (Ruth Wilson). A až teprve teď jsem viděl, jak hulvátsky a hrubě předlohu HDM vykostili a zprznili kolem roku 2007 tvůrci filmu Zlatý kompas.  Některé epizody mi teda přišly zdlouhavé, ale ono to bylo dáno i tím, že HBO seriál zveřejňovala postupně, s cca ročními/dvouletými odstupy uvádění jednotlivých sérií. A to se v mnoha případech nevyplatilo, diváci časem vychladli a leccos důležitého z příběhu stihli zapomenout, když museli čekat na pokračování podobně, jako kdysi třeba při Hře o Trůny. I „Jeho temné esence“ jsou totiž (stejně jako poměrně oblíbená knižní předloha) ideální adept na binge watching. Mno, takže jestli zrovna teď nemáte na co koukat a současně se nebráníte dospělé fantasy s výrazně protikřesťanským apelem, čeká tu na vás 23 epizod vizuálně bohatého, skvěle vystavěného a promyšleného mnohovrstevnatého vyprávění o putování dívky Lyry paralelními světy, aby sehrála svou roli předurčenou proroctvím při osvobození lidstva všech světů (a vlastně všech myslících bytostí, včetně válečnických víl/čarodějek nebo mluvících ledních medvědů) od orwellovského útlaku a vnitřní nesvobody a rigidního/totalitního omezování svobody slova i duše perverzní a všehoschopnou duchovní autoritou. Dávám 95%, něco tak dobrého asi zase jen tak brzy neuvidím…