FIBO

O natáčení své verze Pevnosti Boyard projevily zájem i zahraniční produkce. Na tomto základě vznikly speciální cizojazyčné díly.

Soutěžních úkolů, které tvůrci připravili, je velké množství. V průběhu natáčení jednotlivých sezón soutěže se část z nich měnila a doplňovala, přičemž některé nejstarší historické úkoly z roku 1990 zůstaly i po dvaceti letech nezměněné.

Některé díly soutěže byly natočeny v noci, jiné tvořily kombinaci dne a noci v závislosti na daných úkolech a soutěžní atmosféře.

Hudbu k soutěži složil francouzský skladatel Paul Koulak, který se mimo jiné podílel na hudbě v podobném soutěžním pořadu Po stopách Xapatanu (1992).

Film provázela kontroverze. Krátce po uvedení do kin začátkem 70. let byl na základě všeobecného ohlasu stažen a prakticky 30 let se o něm až na výjimky nevědělo. Důvodem byl postoj publika vůči četným scénám obsahující nudismus a zobrazování nahých nezletilců jakožto hlavních postav.

Tato verze Fantoma opery měla chystané pokračování. Robert Englund měl již v době vzniku filmu podepsanou smlouvu na druhý díl, jehož pracovní název byl Phantom of the Opera II. Z důvodu nepříliš silného ohlasu veřejnosti k prvnímu dílu ale k natočení pokračování nikdy nedošlo. Scénař, který byl již pro druhý díl hotov, byl přepracován a použit ve snímku Dance Macabre, v němž hlavní roli rovněž ztvárnil Robert Englund.

V Titaniku si zahrál i tým českých kaskadérů. Jedním z nich byl Martin Hub, kterého můžeme vidět ve scéně, kdy se snaží zachránit dítě před valícím se náporem vody.

Natáčecí exteriérové lokace mají tu zvláštnost, že oproti jiným filmům zůstaly naprosto stejné i po necelých čtyřiceti letech po natáčení. Vysokoškoláci a turisté tak mohli i v roce 2009 navštívit místo, které je téměr na vlas stejné tak, jak jej vidíme ve filmu. Tento fakt dokládají fotografie, které lze snadno najít na internetu pod klíčovým výrazem "UCI Social Science Tower".

Pětipatrová high-tech budova vpravo, kterou vidíme při první scéně ve filmu, je ve skutečnosti "Social Science Tower". Jedná se o stavbu, která po mnoho let slouží jako výukové středisko sociálních věd.

Exteriérové futuristické scenérie, jež vidíme ve filmu, nejsou pouze filmové kulisy. Společnost Twentieth Century Fox hledala v tu dobu pro natáčení filmu výhradně budovy a náměstí s futuristickou high-tech architekturou. Tohoto cíle dosáhla až nalezením lokace v dnešním komplexu "University of California" (UCI). Úvodní scéna ve filmu, aukční pasáž a výcvikové sekvence byly natočeny v prostorech v dnešního komplexu sociálních věd.

Tvůrcům, kteří podnikli skutečné ponory k vraku Titaniku, bylo doporučeno před ponory šest hodin nic nepít. Důvodem byla absence toalet v miniponorkách Mir.

Ve filmu i ve skutečnosti na místě potopení Titaniku byla použita ruská výzkumná loď Akademik Mstislav Keldysh. Toto plavilo je specializované pro hlubinné mořské ponory. Jméno této lodi bylo rovněž skutečné jméno ruského matematika Mstislava Keldyše, což byl prezident sovětské Akademie věd v letech 1961-1978.

Podvodní záběry užité v úvodu filmu byly kombinací skutečných záběrů, záběrů makety v kouřovém prostředí a záběrů v prostorách, které byly speciálně vybudovány ve studiu a následně zatopeny.

U závěrečné sekvence, kdy se záď lodi tyčí k noční obloze a pasažéři padají z výšky do hloubky pod sebou, byly krom kaskadérů použity i oblečené figuríny.

Maketě lodi téměř v životní velikosti, která byla postavena ve speciálně vybudovaných studiích, chyběla dostavená celá jedna stěna táhnoucí se prakticky po celé délce lodi (od promenádních palub směrem níže). U záběrů, kdy bylo nutné "druhou stranu" natočit, byla celá strana upravena digitálně či zrcadlově převrácena.

Nesoulad filmového ztvárnění a literární předlohy lze shledat v počtu vražd a zla, které se v hotelu odehrály. Ukázkou je např. pokoj č. 300 (prezidentské apartmá), jímž v předloze ředitel provází nového správce s rodinnou. V pokoji č. 300, který je určen pro mimořádné návštěvy, byli zavražděni dva lidé, o jejichž vraždě se ředitel správci záměrně nezmíní. Neunikne to však vnímavému Dannymu (Danny Lloyd), který v pokoji na stěnách spatří stopy krve jako psychoenergetický otisk neštěstí, které se tu kdysi odehrálo. Jiným ve filmu nezmíněným úkazem je starý hasící přístroj na stěně chodby, ze kterého Danny cítí silně negativní energii. Jednoho dne, když Danny o samotě s obavami prochází kolem hasícího přístroje, přístroj spadne ze zdi a Danny cítící "zlo" s panikou utíká pryč.

Dannymu (Danny Lloyd) se průběžně zjevují přízraky, které odhalují minulost i budoucnost dění v hotelu. Kromě těchto přízraků zažívá zvláštní pocity a slyší hlasy. V knižní předloze jeden z těchto hlasů stále opakuje: "To nelidské místo dělá z lidí zrůdy..."

Některé pasáže filmu neodpovídají původní literární předloze tak, jak ji Stephen King sepsal. Jako příklad lze uvést scénu, kdy Danny (Danny Lloyd) o samotě zírá na uzavřené dveře pokoje 237 a pokusí se dveře stlačením kliky otevřít. V původní knižní předloze scéna probíhá tak, že Danny má v kapse tajně vypůjčený univerzální klíč ke všem pokojům a v jednu chvíli klíč zasune do zámku dveří pokoje č. 217 a teprve po delší době se rozhodne, že dveře neodemkne, vrátí ho zpět do kapsy a odejde.

Vězeňská cela, ve které se v 1. sezóně natáčely scény se Scofieldem (Wentworth Miller), byla ve skutečnosti uměle postavená a měla posuvné zdi a strop. To z důvodu, aby štáb mohl v tak malém prostoru lépe nasvítit a efektivněji natočit to, co by bylo v reálné cele nemožné.

V průběhu natáčení 4. řady seriálu byli herci okradeni. Přímo ve studiu FOX se neznámí pachatelé vloupali do jejich karavanů. Ukradli hotovost, kreditní karty, dokumenty a počítač. Celková částka se pohybovala okolo 50 000 amerických dolarů. Nejvíce to odnesli Jodi Lyn O'Keefe (Gretchen) a Dominic Purcell (Lincoln Burrows).