Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Horor
  • Akčný

Recenzie (1 483)

plagát

Táta nebo máma (2015) 

Výborná francouzská bláznivá komedie s velmi nekorektním humorem,který mi sedl. Rozvod rodičů je pro děti samozřejmě složitý, ale to,co svým dětem připravili tihle rodiče, to prostě musíte vidět.

plagát

Zákon trhu (2015) 

Nebýt Vincenta Lindona a toho,jak perfektně zachytil pocit marnosti, zmaru a neúspěchu, byl by to jen další artový depresivní film. Takhle je to další artový depresivní film s Vincentem Lindonem.

plagát

Florida (2015) 

Hořký film o neveselém stáří se skvělým obsazením,které mě na film spolehlivě nalakálo. Jean Rochefort je výborný a chvílemi nevíte,kdy žertuje a kdy to myslí vážně. Bohužel časem zjistíte, že Claude většinou nežertuje, že se jeho stav rychle zhoršuje a že Florida opravdu není žádná třeskutá sranda. Musím říct, že mi tahle změna žánru sedla.

plagát

Anjelik na nervy (2015) 

Tohle by podle mě mohla být taková ta klasická letní komedie, kterými by v posledních letech chtěl být Zdeněk Troška. Není to nikterak objevný snímek, není ani třeskutě vtipný (kromě pár trapných momentů, že jo Kateřino Hrachovcová s Puňťou Herčíková) a hlavně se tu konečně začínají objevovat nové tváře nebo alespoň herci, které jsem ve filmu dlouho neviděla (Linda Rybová, Miroslav Vladyka, Vlasta Žehrová nebo Pavel Řezníček). Ano, působí to instantním dojmem (umělé řasy, celý ten plastový svět a najednou prásk přerod ve venkovskou děvčicu) a celé je to dost růžové, naivní, sluníčkové... Ale ve svém žánru to zkrátka není špatné a snad už se konečně trochu rozhýbou vody českého filmu. PS: Ústřední trojice Řezníček (sexy veterinář), Kadeřávková (sexy poloviční sirotek) a Mišík (sexy sexoň) mi tedy nesedla. Zachraňuje to právě postava Lindy Rybové a pak, a to mě samotnou dost překvapilo, Petra Černocká. Zkrátka takové ty normálnější a možná i potkatelné postavy.

plagát

Český žurnál - Pět zrození (2015) (epizóda) 

Další z několika málo sond do českého porodnictví současné začátku 21. století. Někdy mám pocit, že se zas tolik za posledních dvě stě let nezměnilo, bohužel. Ano, vybavení máme špičkové, lékaři i sestry jsou na vysoké odborné úrovni, ale z porodnictví se stal stroj na děti. Postrádám tu jistou (alespoň minimální) míru osobního přístupu a empatie. Což dokazuje již zmíněný postoj MUDr. Svobody (Hlavně musíme mít trpělivost x Teď to trochu urychlíme). Pokud jde o medikamenty, lékařský personál by měl samozřejmě pacientku seznámit s účinky - včetně těch nežádoucích - medikamentu, který chtějí pacientce podat. Na druhou stranu si nejsem jista, do jaké míry je to v danou chvíli pro pacientku relevantní a do jaké míry to potřebuje vědět. Zpátky k Pěti zrozením. Dokument je to určitě zajímavý, poměrně jasně vystihl, co chtěl svým divákům říct a vzhledem k tomu, že Erika Hníková se v tématu českého porodnictví pohybuje už déle (je autorkou konceptu české dokusoup Čtyři v tom), jsem zvědavá, s čím dalším přijde.

plagát

Neutečieš (2014) 

Klasická černá sanitka á la Amerika. On se v autě pomiluje s ní, pak ji sváže (první WTF moment) a řekne jí, že teď ji TO (další WTF) bude chtít zabít. Znám to spíš ve variaci s pohlavní chorobou, slézáním kůže a podobně, ale tohle není tak překvapivé. Co je totálně překvapivé, že tu holčinu to nijak nerozčiluje, po ničem nepátrá a je vůbec celá laxní v životě, v rozsévání a tak... Jo, pohled na blížící se bíle oděného maníka byl trochu zneklidňující, ale ji fakt nezajímalo, kdo a proč ji chce zabít? Když u tohohle filmu nebudete moc přemýšlet, může to být celkem zábava. Jakmile ale jednou svůj mozek zapnete, budete asi dost zklamaní.

plagát

Díky za ty dary (2012) 

Čekala jsem, že z tématu sexuálně závislého Marka Ruffalo vytříská režisér ve filmu trochu víc. Navíc role Gwyneth Paltrow je vlastně taky docela fajn. Problém ale je, že jim to spolu moc nefunguje. Ten, kdo v tomhle filmu ale fakt zářil, byla Pink Kérka a ten tlouštík Cvalda. Vlastně tahle dějová linka mi přišla nejzajímavější a nejzábavnější (oproti lince s Timem Robinsem, jeho ženou a jejich feťáckým synkem - to mě zkrátka moc nevtáhlo). Nejenže Pink a Josh Gad jsou už od pohledu úplně jiní než zbytek skupiny, ale jejich zážitky, rozhovory a životy mě fakt bavilo sledovat.

plagát

James Bond: Skyfall (2012) 

Z elegána Jamese Bonda šedesátých let se stal milovaný zlatý spratek, který to umí na zemi, ve vzduchu, ve vodě i v posteli. Mně se tahle verze líbí a tenhle přerod v moderního špiona mě nijak nepohoršuje. Na Skyfall považuji kromě zdařile rafinovaného Javiera Bardema za výborné finále. Ten strašidelný dům ve Skotsku, kde mají všichni možnost si vyhrát, to se mi moc líbilo. Něco jako kdyby improvizoval Q. A samozřejmě musím zmínit ústřední melodii, protože Adele se tahle písnička opravdu povedla a zpracování titulek je díky ní výborným zážitkem.

plagát

Posvätná hora (2015) 

Horor Hallows je takový průměrný bubu horor, kde po zobrazení bubáka (bubáků) už není o co stát. Kdyby v tom bylo něco osobního (rozjezd linky ty ztracený dcery Cory by mohl být skvělým zdrojem osobních problémů), bylo by to supr. Tahle eko akce mě bohužel příliš nenadchla a bavil mě snad jen ten barák a ženská, co se bojí o svoje dítě. No, dobrý horor na tomhle postavit nejde, průměrný Hallow na podobných základech stojí.

plagát

Old 37 (2015) 

Hororové sanitky fungují naprosto spolehlivě. Pokud teda hlavní linka není o debilních puberťačkách, co si nechávaj dělat umělý prsa, odbarvujou si vlasy a spěj s chodícíma pohlavníma nemocema... Je mi líto, Old 37 má solidní základ - a já bych fakt chtěla vidět víc akce á la scény na vrakovišti, ale ty děti mě tam neuvěřitelně neštvaly. Nejvíc ta debilní "intelektuálka" v boxerkách, co si projde přeměnou. Už zbývalo, aby jen odhodila brýle a rozpustila si drdol. Pardon, trochu jsem se rozvášnila. Dvě hvězdy a ani o píď víc.