D.Moore

Z předlohy, kterou jsem četl kdysi na střední škole a teď si ji chci pochopitelně přečíst znovu, si dnes už nepamatuji skoro nic a možná to je lepší. Nemusel jsem totiž porovnávat, co je ve filmu jinak a co vše se do něj nedostalo, jen jsem ho zkrátka napjatě sledoval, trnul a bavil se celé dvě hodiny. Film je totiž výtečná středověká detektivka s přesahem pro trochu zasvěcenějšího diváka, má milionovou atmosféru a prvotřídní obsazení se Seanem Connerym v hlavní superroli.

I po 87 letech to stále jiskří a na rozdíl od titulního parfému nevyprchala snad ani kapka. Světový film se vším všudy.

Zatím nejhorší díl této série potvrzuje to, co ukázal už předchozí Lov na tygra - jakmile máme sledovat samotného Watsona, je to nudná bída (tentokrát s dvojnásobnou stopáží), kterou zachrání až Holmesův příchod. Ne proto, že by Vitalij Solomin byl špatný Watson (právě naopak), ale proto, že s Livanovovým Holmesem tvoří tak skvělou dvojici a seriál stojí pouze na jejich výkonech. Pes baskervillský je (jak snad všichni po tisíci a jedné adaptaci už proboha vědí) z velké části Watsonova záležitost a nebohému doktorovi postavili Rusové do cesty mnoho podivných individuí - střeleného sira Henryho (Genryho), který připomíná strýce Pepina z Postřižin, podivného doktora Mortimera, podivnějšího Barrymora a úplně praštěnou paní Barrymorovou. Jeden herec hraje hůře než druhý a především v první části se navíc velmi často neděje vůbec nic, jen se například nehnutě sedí u stolu, tajemně mlčí, zírá, dlouho se pije nebo váhá s odpovědí. Dal bych o hvězdičku méně, kdyby to s Holmesem naštěstí zase neožilo.

Oceňuji, že i když je dokument pro Leonarda DiCapria očividně tak osobní záležitostí a říká to, co říká, není zároveň jednostranný a divákovi se snaží ukazovat rub i líc celé té planetární patálie. Pařížská klimatická dohoda začíná platit právě dnes. Tak jsem na nás na všechny zvědav.

Asi se nikoho zvlášť nedotknu, když napíšu, že tahle holmesovská parodie je opravdu nebetyčná ptákovina. Ovšem pozoruhodná. Humor, kterého se tady dočkáte, si v ničem nezadá s "humorem" současných NĚCO-movie parodií. Je velmi, velmi, velmi jednoduchý, na jedno brdo a nedává žádný smysl stejně jako příběh (nebo spíš "příběh"). Ovšem právě díky této neskrývané jednoduchosti mě film zaujal. Douglas Fairbanks od začátku do konce jen více a více fetuje a chová se nesmírně potrhle, ostatní na tom nejsou o moc lépe. Kdyby to celé mělo poloviční stopáž a nekonala se rozvleklá plážová pasáž, nebylo by to méně blbé, ale určitě svižnější a snad i zábavnější.

Mám stejně smíšené pocity jako z novější verze s Vladimírem Menšíkem. A už si tedy opravdu myslím, že za to nemohou herci (ostatně jak by to u takové sestavy vůbec mohl připadat v úvahu?), ale prostě a jednoduše Molière. Tuhle hru očividně nenapsal pro mě.

Velmi dobré, ale na můj vkus bohužel i krátké vystoupení. Ne že bych nerad viděl známé a méně známé Cleesovy scén(ky) s jeho vlastním komentářem, nicméně mnohem víc mě bavil začátek show, kdy se obouval do té bestie exmanželky, která by ho snad i stáhla z kůže, kdyby věděla, že ji dobře prodá nebo alespoň za něco trochu fajnového vymění, a pak všechny ty životopisné střepy a střípky v jeho nezaměnitelném podání. Vážně, vsuvky z Hotýlku, Cirkusu, Wandy to akorát zdržovaly.___P. S. Letos vyšla česky Cleesova autobiografie No, nic..., kterou můžu jen doporučit.

Kroniku Pickwickova klubu jsem četl tak dávno, že o tom už skoro nevím, a na tuto povídku si doopravdy nevzpomínám. Uvolněná dickensovská atmosféra z ní nicméně přímo sálá, a tak se mi na ni dívalo jedna radost. Akorát mi trochu vadila ta hovorová čeština, kterou hlavní postavy používaly - přece jenom bych od nich čekal trochu noblesnější projev, který by přece nemusel být hned na překážku a humoru by snad nijak nevadil.

Velké a strašně milé překvapení! Druhá epizoda Kosma jako by přiletěla z úplně jiné planety než ta předchozí. Humor má rázem šťávu, satira přijatelně drzý říz, není to až tak únavně ukecané nebo spíš prokecané a postavy se najednou vyvinuly tak hezky, až je člověku líto, že jedna z nich zřejmě nikam nepoletí (pokud se tedy vůbec někam poletí, že). Když bude seriál takhle vypadat i nadále, první část mu rád odpustím.

Velmi těžkopádný rozjezd. Snad polovina dialogů vznikla zřejmě jen proto, aby po nich následoval více či méně (spíše méně) povedený vtip, ne aby někam postrčila příběh, satira zasmrádá trapností a podbízivě lidovou jednoduchostí, leč nápad je stále dobrý.