D.Moore

Příjemné podívání s typicky poláčkovskou atmosférou, jenže na konci jsem se sám sebe zeptal: "O čem to vlastně bylo?"

Z Cechu panen Kutnohorských dělá velký zážitek především jedinečný herecký koncert Zdeňka Štěpánka, před jehož Mikulášem Dačickým by zbledl nejeden současný bohém. Zbytek obsazení je ale také senzační (jakmile hrají Theodor Pištěk a Antonie Nedošínská manžele, je o zábavu postaráno, k nim připočtěte třeba nádherně zblblého Františka Smolíka, povětrnou Adinu Mandlovou nebo Jaroslava Vojtu, který nedělá nic jiného, než že pije), k tomu scénář je naštěstí spíše vtipný než satirický, a kostýmy a kulisy vypadají krásně. Nemám problém.

Na poměry Pierra Richarda i Gérarda Ouryho je Útěk poněkud slabší záležitost, která se místy téměř vleče, nicméně dobré až skvělé momenty se v ni jistě najdou. Především tedy jízda na vysunovacím sedadle spolujezdce, kaskadérská záležitost na jedoucím náklaďáku, a pak spousta momentů v posledních dvaceti minutách - třeba když se Pierre Richard prodírá pouličními boji, mimoděk podává dál molotovovy koktejly, brání se kufříkem dlažebním kostkám a podobně.

Jiří Lábus a Martin Dejdar trnou pod postelí, Oldřich Kaiser v perfektní masce senilně žertuje o hemeroidech, Klára Issová s hrůzou očekává, kdy se všechno provalí, a Jana Paulová očekává také, ale úplně něco jiného a vůbec ne s hrůzou. Zkrátka nadmíru podařená komedie, která možná mohla být malinko kratší. Herecké osazenstvo mě potěšilo a ačkoliv Janu Paulovou rád nemám, tady mi vůbec nevadila ani ona. Takže jsem spokojený po všech stránkách. Mimochodem tu skvělou hudbu složil a nahrál náš nejlepší kytarista Štěpán Rak se synem Janem Matějem.

Několik dobrých momentů ty hloupé bohužel nevyvážilo, natož aby je převážilo. Vcelku bída s nesnesitelnými pány Havelkou a Vladykou. Jediný, kdo mě neustále bavil, byl nikdy neselhávající Petr Nárožný.

Dva roky po revoluci bylo třeba se vrátit k tomu, co bylo, oklepat se, no a prostřednictvím téhle malé televizní rýpavé komedie se to podařilo. Výborné páry Jiřina Bohdalová - Josef Somr a Viktor Preiss - Veronika Freimanová, odsýpající scénář, v závěru lehce zhuštěná atmosféra a na úplný konec očekávaná, ale zase bez výhrad podaná pointa.

Dobrá adaptace Haškovy povídky, kterou kazí drobnosti, jako například Josef Laufer coby jeden z pouličních zpěváků, na němž je ale opravdu hodně vidět, že housle drží v ruce poprvé v životě (zatímco Josef Zíma si s akordeonem vyloženě tyká) nebo Luděk Kopřiva a jeho šílený závěrečný výstup. Jinak se Zvony pana Mlácena povedly a zejména kvůli výbornému obsazení se vyplatí je vidět.

Nejlepší možné pokračování, jaké Zrození Planety opic mohlo dostat. Výměny režiséra bych si nejspíš nevšiml (Reeves má stejně jako Wyatt spoustu nápadů, tu a tam pobaví nějakým delším záběrem, atmosféra dokonalá), zato Michael Giacchino složil ještě lepší hudbu než Patrick Doyle... A změnil se především Caesar. Zestárl, zmoudřel a všechno je to na něm perfektně znát už v prvním záběru. Jako postava je výborně propracovaný, správný hrdina jak má být, a členové jeho rodiny jsou na tom zrovna tak. Zkrátka je vidět, že scenáristé si na opicích dali záležet stejně jako (nebo více než) na lidech a povedlo se. Opět mě nadchli i trikaři, film má spád, myšlenku, postupně graduje, závěr je bombastický. Jsem zvědav, čeho se dočkáme příště. Nejvíce by mě filmaři potěšili, kdyby se třetí díl odehrával zase až po nějakých deseti zimách, přímo nenavazoval a pokud možno se bez lidí obešel úplně. Ale to je jen takové troufalé přání.

"My se vám ozveme..." aneb Semafor v nejlepších letech a Oliver Twist zkažený na mnoho způsobů. Film je zvláštní, protože celou dobu jsem tápal, jestli jde o opravdový dokument nebo o velice dobrou mystifikaci. A pořád si nejsem jistý.

Hříšní lidé města pražského pro nové tisíciletí. Nepřeháním. Neskutečně sympatické obsazení, zápletky inspirované skutečností, svižná režie, která nespoléhá na rádoby světový efektní kabátek, ale zůstává při zemi a také díky ní vše vypadá poměrně uvěřitelně, fajn hudba, rozumný počet dílů s rozumnou stopáží. Epizodu od epizody jsou Případy 1. oddělení lepší, překvapují nejrůznějšími herci v nejrůznějších rolích (Jiří Lábus, Vladimír Brabec, Jana Gýrová...) a alespoň pro mě byly silně návykové. Scenáristům asi nejvíce děkuji za krásnou roli pro Bolka Polívku, kterou už řadu let potřeboval.___P.S. A ani druhá řada nezklamala.