Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (170)

plagát

Dark - Season 1 (2017) (séria) 

Pokud chcete mysteriózní hutné drama v evropské formě, tak je tenhle seriál přímo pro vás. Stačí vám přežít jeden, dva díly, a pokud vydržíte, tak to je rozhodně něco, co se u vás vyšplhá poměrně vysoko. Nemůžu prozradit nic víc než jenom, že seriál má výbornou atmosféru a postavy, kterých je na začátku mnoho a zapamatování jmen vám bude dělat problémy. Těším na jakékoliv další pokračování. 85%

plagát

Eurosong: Příběh skupiny Fire Saga (2020) 

Pro každého, kdo sleduje pravidelně Eurovizi musí být tento film jako seslání z nebes. The Story of Fire Saga totiž vzdává hold této velkolepé pěvecké soutěži. Ve filmu narazíte na samotný proces výběru účinkujících ale nejen to. Ve zpívající scéně ve vile se totiž objeví i nám již známé tváře z minulých Eurovizí, nebudu vám ale prozrazovat o koho jde. Na film jako takový se velice příjemně kouká a to díky Evropskému prostředí a dobře rozvržené výpravě. Po celý film se především koukáme na duo Ferrella a McAdams a je poznat, že pro ně to byla spíše zábava než práce a moc si natáčení užívají (kdo by si ho u takového filmu taky neužíval). Celý snímek je prošpikovaný písničky a kostýmy všeho druhu a to se mi na tom líbilo asi nejvíce. Teze filmu je dosti normální, přímočará a blíží se klasickým romantickým filmům. Jaké je shrnutí? Žádné hanění ale ani slavení. 70%

plagát

Miami Vice (2006) 

Po vynikajícím Heat jsem si pustil jako druhý film od Manna právě Miami Vice a zde jsem si konečně začal všímat jeho režijních trademarků. A sakra, já mu to žeru i s navijákem! Filmy s tématikou Floridy a okolí jsou pro mě jako dar z nebes a o jakýkoliv takový snímek se zajímám. Hned od začátku jsem ale tušil, že mistr Mann si pro mě připravil trochu něco jiného a bylo to tak. Tohle není klasické Miami jak ho známe. Žádné prosluněné pláže, ani klasické osmdesátkové barevné oblečení a disco songy. Celý film je totiž v takové pochmurné atmosféře a i barevně je to trochu celé tmavší. Dále se hodně scén odehrává buď za špatného počasí a nebo v noci. Myslím si, že i snad za celou dobu není žádný prosluněný záběr. Co je také odlišné je kamera. Když si vezmu např. statické kamery a klasické švenky evropských filmů (př. Studená válka), tak to tu opravdu neuvidíte a je to přesný opak. Kamera je neustále v pohybu ať už se jedná o akční scénu či dialog. Vidět to na velkém plátně, tak by se mi udělalo i zle. Lituji kameramany, kteří museli držet kameru skrze dlouhé scény. Díky tomuto všemu se film jeví opravdu realističtěji než nějací jeho předchůdci. Téma policistů, kteří se infiltrují do drogového kartelu je docela ohrané, ale právě díky odlišnému stylu a super hlavní dvojice herců se z tohoto snímku stává něco trochu jiného a svěžího. Mně osobně se nejvíce líbila scéna se speedboatem, kde byla příjemná background hudba a hercům vlál vítr ve vlasech. Moc se mi tento snímek líbil. 85%

plagát

365 dní (2020) 

Tento film naprosto vystihuje slovo bezvýznamný. Význam to pro vás má, pokud chcete vidět evropských 50 odstínů šedi, temnoty, černoty atd.. Opravdu to ale chcete? 30%

plagát

RoboCop (1987) 

Ničím vyčnívající a vlastně jednoduše natočený antiutopický film. Robocop byl v jistém směru dobrý základ pro to, aby Verhoeven později natočil Hvězdnou pěchotu a toho si cením. Nicméně ve srovnání filmů, je toto opravdu jednohubka pro řadové diváky. 70%

plagát

Strom života (2011) 

Naprostá kinematografická harmonie. Tohle je přesně důvod proč koukám na filmy. Na jedné straně stojí lidé, pro které byl tento film prázdným vyprávěním, které jim nic nepřineslo. Na straně druhé stojíme my, lidé pro které to bylo dech beroucí. Snímek, který vypráví čistě a bez zábran o životě a jen o životě. O světle, které se snažíme a měli bychom každý den najít. O otázkách dospívání, dilematech atd.. Scény natočené Lubezkim jsou krásné a trochu mě i mrzí, že jsem neviděl tu verzi s 189 minutami, protože jsem si každý záběr užíval a těch klasických 139 minut mi uběhlo velice svižně. Můžeme být rádi, že nám Malick nabídl takovýto typ filmu, protože zas tak moc jich na světě není. 85%

plagát

Portrét ženy v plameňoch (2019) 

Píše se rok 2019 a máme tu další homogenní snímek, tentokráte to je vyprávění o dvou dívkách v 18. století. Příběh je prostý , přijede malířka, která má za úkol namalovat svatební portrét mladé dívky. Dívka se nechá namalovat až poté, co se intimněji sblíží a nakonec spolu začnou spát. Ende. Je to vlastně strašně jednoduché, tomuto filmu chybí vášeň, chybí dravost, tah na bránu. Po hodinu a půl se díváme na dvě herečky, které se procházejí po pobřeží a občas si něco i řeknou. To mi nestačí a když srovnám snímek s filmy jako Moonlight, Blue is the warmest colour, či Call me by your name, tak je toto opravdu nejhorší a k vyrovnání tomu chybí právě již zmiňovaná vášeň a vlastně emoce obecně. Až moc jemně a hladce natočeno. 70%

plagát

Scarface (1983) 

Sólovka Al Pacina, který si zahrál jednoho z největších gangsterů všech dob Tonyho Montanu (vzor Al Capone). Oliver Stone, Brian De Palma a Al Pacino stačily společně k tomu, aby těch 170 minut uběhlo rychle a celou dobu si to drželo skvělé tempo. Jako u Kmotra II si na začátku film neodpustil nějaké historické poznatky směrem k Fidelovi Castrovi, ale hned poté se vrhl do pravého floridského koloběhu drog. Osmdesátkový kabátek tomu opravdu sluší a výpravně jsem si to užíval, jelikož mám tyto roky nejraději. Klasický americký sen, který se zvrhne a z postavy, které je vám líto se vyklube někdo, koho nakonec budete nesnášet. Touha po moci a po penězích vyvrcholí v památnou scénu se kterou končí celý příběh a navždy si jí budu pamatovat, jelikož byla a bude používaná ve hrách či dalších filmech jako ikonický odkaz. 90%

plagát

Noe (2014) 

Darrena budu mít vždy raději u těch menších filmů. Zde je na něj moc prostoru, ale hlavně obrovské sousto v podobě velkého rozpočtu, který nedokázal zkrotit a proto se Noe řadí do skupiny komerčních blockbusterových propadáků. Škoda tomu. 60%

plagát

Duna (1984) 

Tento film nastavil laťku níže, než jsem chtěl a tudíž se nemá prosincová Duna 2020 čeho obávat. Přál jsem si koukat na trochu jiné Star wars, ale to se mi bohužel nesplnilo. Tomuto filmu vlastně chybělo od všeho něco. Což v celkovém součtu vyšlo tak, že to je průměrný film s hloupými dialogy, špatnými vizuálními efekty, bez hereckých známých tváří a bez jakéhokoliv tvůrčího šmrncu. Dost mi to připomnělo koukání na Barbara Conana. 55%