curfew77

Příběhová demence, která si ale na nic nehraje a (s výjimkou scény útoku plynem, která zřejmě měla cosi ospravedlnit, což je v tomto filmu naprosto zbytečné) šlape zběsile kupředu. Nepřemýšlet a budete se bavit, protože je pořád na co koukat. Podobné filmy? Vybavilo se mi dávné WANTED, které si mi ale pramálo líbilo, protože se pořád ještě místy bralo zbytečně vážně. 6 UNDERGROUND nemyslí vážně vůbec nic, takže jsem ho strávil a klidně bych si dal někdy znovu. 75 %. A Mélanie Laurent je pořád ještě božská kost.

Éra, v níž lidstvo létá k Neptunu za dva měsíce, ale posílanou zprávu musíte chodit namlouvat do studia pořád dokola naživo. A vy jste se smáli ARMAGEDDONU a hledali logické mouchy na MARŤANOVI... Nevěřil bych, že takhle blbý příběh může vypotit padesátiletý chlap, tipoval bych spíš dvacetiletou studentku romantické literatury, ale jsem vždycky rád za každou pořádně zprodukovanou sci-fi, obzvlášť v těchto složitých časech, které kasovně přejí spíš jiným žánrům. Navíc se místy v tomhle filmu na vesmír dívá opravdu dobře, takže bych AD ASTRA ten dementní scénář nakonec i odpustil. Co ale odpustit neumím, je strašlivá nuda, která vás varuje už v utahané první čtvrthodině a totálně prosákne celou druhou polovinou filmu. Bradovy sebezpytné monology doplňují stejně nezáživná hlášení, a ze dvou hodin jsou rázem subjektivně tři a půl. Je mi vždycky strašně líto té spousty peněz, času a energie vynaložené na něco, co prostě nemohlo dávat smysl a někoho bavit už na papíře. Nebylo by vždycky lepší obětovat půl procenta z rozpočtu na někoho, kdo by si scénář přečetl opravdu pořádně? 40 %.

Obsahově zajímavé, herecky výborné, ovšem tendenční až běda. A všechny ty legrácky a pomyslné mrkání na diváka tady opravdu moc nefungují. Ta faktografická smršť mě bavila, podivné příklony ke komedii moc ne. 55 %.

Na rozdíl od předchozího rejžova BRAWL IN CELL BLOCK 99 scénář naštěstí tentokrát dává smysl a postavy jednají logicky a ve svém vlastním zájmu. Délka je značná, ale nevadila mi, trochu na závadu je pouze pomalejší rozjezd. Pár scén je opravdu hodně našlápnutých. 70 % a nejsilnější tři hvězdy.

Chtě nechtě musím tentokrát hodnocení rozdělit na dva díly, protože devátý Tarantinův film je také složen ze dvou dost odlišně vyznívajících částí. Ta první je dvouhodinová víceméně konverzační "feelgood" záležitost, která by sice potřebovala notně proškrtat, ovšem je natočena v náramném stylu a má dokonale dobovou výpravu, spoustu sexy žen, řadu cool soundtrackových pecek a vesměs parádní herecké výkony. Mnohé vedlejší postavy jsou naprosto zbytečné a děj nikam neposunují, o ději jako takovém se ale stejně nedá moc mluvit, protože je splácán z pár epizod. Nic z toho ale tolik nevadí, protože to má atmosféru, kulisy, zábavné dialogy, dobovou patinu a jednoduše se na to (docela) dobře dívá. Potud bych tedy dal milerád 75 % a klidně se k tomu ještě někdy vrátil s konstatováním, že Quentin by měl v této fázi své kariéry už pouze režírovat a scénáře si psát maximálně pod bedlivým dramaturgickým dohledem. Bohužel, závěrečnou čtyřicetiminutovku ale prostě zkousnout neumím, s ohledem na to, jak zásadní událost pro světovou popkulturu si Tarantino vybral, a jak tragický měla kontext. Neumím si dost dobře představit, jak se při sledování ONCE UPON A TIME IN HOLLYWOOD asi cítí Roman Polanski, ale mě ta závěrečná fraška z alternativního vesmíru fakt nepobavila a žádné "revenge uspokojení", o které snad (?) mělo jít, se nedostavilo - jen rozpaky a smutek. Co nebylo dvakrát vtipné a cool ani v HANEBNÝCH PANCHARTECH s Hitlerem, je v tomhle případě v mých očích vyslovený nevkus. Přitom vložit trochu víc napětí do té nekonečné dvouhodinové expozice a pak film jednoduše skončit večer před vraždami, mohla to být klidně pecka, takhle se ale neodbytně vkrádá na mysl otázka, jestli bylo to navázání na slavnou kauzu vůbec nutné a zda neposloužilo jen jako reklamní berlička - což vyznívá v případě tak uznávaného tvůrce opravdu tristně. Dávám 45 % a třetí hvězdičku ponechávám jen za nádherné nohy Margot Robbie, kterých si díky Quentinově fetiši užijeme spousty. Celkový autorský nápad na tenhle film mu měl ale bohužel kdokoli z jeho okolí rozmluvit hned pět minut poté, co s ním přišel.

Němci prostě umí čas od času natočit tak silný historický film (konkrétně FHvD navíc už podruhé v kariéře), že vedle něj rázem všechna ta naše ZAHRADNICTVÍ, TOMANOVÉ a OBČANSKÉ PRŮKAZY vypadají trapně. Český distribuční název je tedy bohužel taky dost blboučký, nevím, co se komu nelíbilo na doslovném DÍLO BEZ AUTORA, ale jinak je WERK OHNE AUTOR parádním kouskem s monstrózní dobovou výpravou (kolik tohle všechno muselo stát?!?), do puntíku propracovaným scénářem, bezchybnými herci a parádním řemeslem od kamery po hudbu. 90 %. PS: Ty tři hodiny délky jsou pravda drsné, ale v dnešní seriálové době si to prostě dejte na tři hodinové díly a budete to mít jako od Netflixu. Stojí to za to.

Vlastně stejné hodnocení jako první díl - spousta digitálních triků a jednorázových nápadů vyplýtvaná na nefunkční (ne)příběh splácaný ze spousty postav, z nichž vás ani jedna nezajímá. 40 %. PS: Grindelwalda měl místo oplácaného, obarveného a otravného (tři O) Deppa radši hrát po boku své dcery Lenny Kravitz!

Vítejte na Samoi, souostroví, kde se počasí z horkého odpoledne změní na noční bouřku během dvou a půl vteřiny. Reálně jsem čekal, že hlavního padoucha usmrtí náhodný blesk. Mnohem (!) méně vtipné, než sliboval trailer, a v rodinných usmiřovačkách dokonce ještě nudnější, než mateřská série F&F, která je jimi přitom (nechvalně) proslulá. Zklamání, s bídou 50 %, a to jsou Rock i Statham mými oblíbenci a Vanessa Kirby dělá co může.

V Británii jsem nikdy nebyl, ale mám velké pochybnosti o tom, že by tamní sotva třicátníci v rozhovorech mezi sebou běžně citovali písně When I´m 64 nebo I Am The Walrus. Richard Curtis si asi svět takhle představuje, stejně jako si zřejmě myslí, že by v roce 2019 všichni strnuli v úžasu nad šedesátkovými hity slavné liverpoolské čtveřice, kdyby je doposud neznali a někdo je najednou vychrlil. To jako vážně? Viděli autoři někdy video, na němž jsou dnešním teenagerům pouštěny písničky od (oproti Beatles o dvě generace mladších) Queen? A ne, argument, že celý film je přeci nereálný už z podstaty svou zápletkou s alternativní realitou, opravdu neobstojí. Nefunkční základ doplňují ukrutné scénáristické "cochcárny" (postava někomu telefonuje cca třicet vteřin předtím, než se objeví u jeho dveří?!), nevýrazní herečtí představitelé, zoufale chtěné rádobyhlášky a rozpačitý Sheeran. Všechno špatně a ke všemu mě to přinutilo hodně přemýšlet nad skutečnými kvalitami LÁSKY NEBESKÉ, což jsem rozhodně nikdy nechtěl. 40 %. PS: Myšlenku, že bez Beatles by nebylo Oasis, snad jako jejich velký fanoušek radši vůbec nebudu komentovat ;)

Podepisuji prakticky vše zde i jinde řečené, s výhradou k herectví Sophie Turner, které sice není světoborné, ale ani tak tragické, jak se často hejtí. A připomněl bych pár na můj vkus nepochopitelně blbě vyhlížejících triků - odlet x-meního "raketoplánu" mi digitálním provedením silně připomínal zhruba pětatřicet let starý Návrat do budoucnosti. Přežít se to dá, ale jen tak tak, na lepší díly série, natož nedostižnou First Class, to nemá ani zdaleka. 60 % a globální procentuální hodnocení tady sedí přesně nachlup. Herecké supertrio McAvoy, Fassbender, Lawrence trestuhodně nevyužité.