Devadesát Dva

Nedosahuje to spodin pseudoartových 'The Lords of Salem', ale i tak je smutný vidět, že Zombie dosáhl vrcholu během 'The Devil's Rejects', který měly potenciál ho nést výše a on se mohl vypracovat... jenže on se stal přesný opak a Zombie už jede jen a jen dolů.... vše je jen jedna veliká podprůměrná násilná jižanská slátanina, dramaturgicky i scénáristicky o ničem. I když 'Jigsaw' mi přišel jako ještě zpackanější záležitost. '31' nabízí alespoň několik věcí, u kterých se zasmějete (spanish midget Hitler, Malcolm McDowell). Spíš takovej film, kterej si pustíte na pozadí, když chcete dělat něco jinýho. Zombieho die hard fans nebudou mít problém. Nebylo to úplně zlý. Ale horory jsou dnes už jinde, v kterémžto případě si říkám, jestli tohle prostě není jen Zombieho nekončící onanie a ne žánrovka. Docela refreshing, pustit si tohle po 'Phantom Thread'.

Zápletky jako tyhle mám rád, to, jak se pomalu rozjíždí, prohlubují a gradují. Bob Hoskins byl v tomhle případě geniální volba do hlavní role, fyzicky i mentálně, nedokážu si představit herce, který by to odehrál lépe. Žral jsem ho, v závěru víc a víc. Jen škoda, že ten konec neutnuli v té negativní gradaci (George kráčící po pláži) a museli nastolit ten klišé optimistickej finální závěr. To v mých očích film v závěru poněkud pohřbilo.

-You wouldn't kill me in cold blood, would ya? -No, I'll let ya warm up a little.

Stipe via IMMIGRANT MENTALITY!

"...so i kicked her in the pussy. BAM!" Abych tak trochu reagoval na ten krátkozrakej koment Thuga_Lea (btw funny name for somebody who criticizes black comedian), Chapelle se vrátil a jede a jádrem jeho vystoupení vždy bylo poukazovat na rozdíly mezi rasami, utahovat si ze stereotypů, z předsudků a narušovat je (takhle nějak to tuším sám řekl). Většina stand-up komiků se zaměřuje na nekorektní trefnost point zavedených na téma obyčejného života a Chapelle v tomhle není jinej, jen je trošku dál hned v několika liniích, jeho kadence není tolik dechberoucí, ale jakmile se s něčím vytasí, umí to i chvíli sofistikovaně držet.

Sakra, ten závěrečnej dialog. McDonagh šlape na paty Tarantinovi, vlastně bych řekl, že ho v rámci aktuální tvorby i překračuje, protože filmy nabíjí těmi real life motivy a chvílemi... a nemusí se uchylovat ani k enormní porci násilí, i když toho se taky vždy dočkáme. Vlastně bych řekl, že mu stačí jen chytrý motiv, zápletka a skvěle napsané a vypointované dialogy a postavy a on z toho udělá instantní klasiku. Frances McDormand je perfektní, oscarová a hlavně Rockwellovi, kterého člověk sleduje už řadu let ve vedlejších štěcích, bych ty ovace přál, protože se jí minimálně vyrovnal. Na filmu je nejzajímavější tragický rozměr postav, nedočkáte se rozuzlení v pravém slova smyslu. Definitivně jedna z nejlepších věcí za rok 2017.

-Strašná držka. -Moje řeč, soudruhu. Já si nemůžu pomoct, ale od 'Pustiny' mě z české produkce nic takhle nenadechlo.To vyobrazení komoušské éry je absolutně perfektní a jde vidět, že ta mentalita přežívá dodnes, sic jsem tohle období minul,1982-1983 je jen 9-10 let od mého narození a skoro se mi nechce věřit jak stejné a jak jiné to bylo. Vulgaritami a humorem se nešetří i navzdory temnějším tónům příběhu a to ani nemluvím o tom, co předvádí Ivan Trojan aka Martin Plachý, jeden z nejparádnějších výkonů ve vedlejší roli, co mě absolutně dostal a který mě opětovně nutí přemýšlet nad tím, že Trojan je aktuální numero uno v našich luzích a hájích (nemluvě o dalších lidech před i za kamerou zúčastněných), ale Trojan steals the show. Nemůžu tohle vynachválit, už teď mě mrzí, že jsem to dosledoval.

#FEEDKHABIB

Fight Companion! Joe Rogan, Joey Diaz, cocksuckers. Eddie Bravo. Brendan Schaub. Bryan Callen. Bill Burr. Z relativně zapadlého podcastu se tohle postupně vypracovalo v naprostou návykovou záležitost, kde se rozebírá úplně všechno. Konspirační teorie, primální stránky člověka (a přesný opak), MMA, box, drogy (all of em), sex, filmy, porno, UFO, zvířara, politika, komedie, rovnoprávnost, od vražd jen minutu k holení chlupů na zadku, na cokoliv si vzpomenete a kdokoliv se tam kdykoliv může objevit a rozebírat jakýkoliv subjekt a nikdo si neláme hlavu s korektností. Live stream on yt. Jedna z mých nejoblíbenějších neřestí posledních let. I fkin love it.

První projekce: 06.01.2009 (***) Druhá projekce: 26-28.12.2017 (****) | Při první projekci jsem o Pollockovi nevěděl víc, než řekl samotný film a stejně rozpašitý jsem byl i po jeho dosledování, nicméně myslím, že v té dbě jsem se pokusil o svůj první obraz technikou akční malby. Po téměř devíti letech jsem si dal druhou projekci, jako završení knihy "Jackson Pollock - Výroky a rozhovory", tentokrát už obeznámený s tím minimem toho, co se zachovalo a víceméně většinou z rozhovorů lidí, co Pollocka znali, protože sám nic nepsal a rozhovory se skoro zdráhal podávat a dokonce ani se svými nejbližšími toho příliš nenamluvil. Teď jsem si, coby fanoušek, tuhle relativně minimalistickou jízdu vcelku užil, byl v ní vidět, ze strany Eda Harrise, respekt, na režijní sesli, i v hlavní roli. Obdiv, k velikému malíři, který s sebou nesl velikost, tvoření, ale i destrukci.