Recenzie (634)
Škandál (2006)
Solidní a podle zdejšího hodnocení možná trochu podceněný film o tom, kam to dojde, když si takový ješitný spisovatel rozhodne vylhat největší dílo svého života...
Hra (1997)
Po prvním zhlédnutí a za moment překvapení je pět určitě zasloužený počet hvězd.
Listy pre Júliu (2010)
Dopisy pro Julii jsou snímek upečený podle osvědčeného receptu Phyllidy Lloyd a spol. - tedy Mamma Mia!. Takže 1 Amanda Seyfried + její trochu unylý nápadník (Egan a v tomto případě ještě i snoubenec Bernal/Dominic Cooper) + žijící herecká legenda (Vanessa/Meryl) + její stále šarmantní nápadník (Franco/Pierce a ti další dva) + krásné středomoří (Itálie/Řecko) + příběh lásky, která přečkala dlouhá desetiletí (50 let starý dopis/jedna společná dcera na vdávání) + příběh lásky, která zatím ta desetiletí nemusela přečkávat, ale podle zamilovanosti hrdinů na to určitě dojde. Ten ABBA drive Dopisům pro Julii ale nenahradí ani to, že Vanessa Redgrave s Francem Nerem si takový podobný příběh lásky, která si 30 let počkala, než se dostala znovu ke slovu, prožívají i ve skutečnosti.
Na nože! (2010) (relácia)
Nevím, jak Na nože! po prvním díle hodnotit. Čekala jsem něco moderního ve stylu Top Chef, dočkala jsem se na úvod přisprostlých kuchařů a jejich skororvačky, pak Zdeňka Pohlreicha v roli moderátora (proč nestačí jeho role v porotě a moderátora nedělá nějaký profesionál?), tykačky se všemi soutěžícími (znovu se ptám proč?) a trochu nevábného prostředí. Když ale došlo na vlastní vaření prvního pokrmu, už to začalo nabírat spád. Takže určitě se podívám na další díl, snad se Na nože! konečně najde. (Ale nečekám, že se tam objeví Padma Lakshmi a toho moderování se ujme, tak naivní nejsem...)
Anička jde do školy (1962)
Je to docela srandovní kousek, mně se líbil.
Muž, ktorý vedel priveľa (1956)
Doris Day je jenom jedna a Que Sera Sera je v jejím podání nezapomenutelný zážitek.
Psycho (1960)
Psycho bylo, je a vždycky bude jeden z těch filmů s velkým F. A zaslouženě.
Kedysi dávno (1980)
Tenhle film jsem viděla už hodně dávno (určitě tak před deseti lety) a jenom jednou, přesto jsem si na něj z ničeho nic vzpomněla. Vyvolal ve mně tehdy vážně dojetí, Christopher Reeve a Jane Seymour utvořili dokonalý pár milenců rozdělených časem, možná mám selektivní paměť jen na hezké filmové zážitky, ale mně to přišlo jako krásný příběh, který nebyl ztráta času.
Zrodenie (2004)
Velmi váhám mezi čtyřmi hvězdičkami za vynikající atmosféru a třemi za (chybějící?) pointu. Niméně Nicole a představitel malého Seana za tu hvězdu navíc stojí.
Talk show Jana Krausa (2010) (relácia)
Po prvním dílu jsem velmi v rozpacích, úvodní monolog mě zaujmout nedokázal, stejně jako komentář podivně sestavených zpráv z internetu a televize. Rozhovory s hosty byl klasické, ovšem reklamní blok plácnutý doprostřed jednoho z nich mi příliš vkusný nepřišel (proč nedat reklamu před příchod druhého hosta nebo ji alespoň po vzoru zahraničních talk show neohlásit?). Je to Jan Kraus jak ho znáte, show ale nová není ani trochu. Bohužel.