Fíma

Blonďák odchází, drsný Harry přichází. V podstatě se dá tento film označit jako přerod westernového pistolníka v drsného policajta z džungle velkoměsta. Ale jinak koukatelná oddychovka.

Někdo seriálu vyčítá, že přeskakuje, že vynechává důležité události, ale já si myslím, že je to tak správně. Cílem seriálu zkrátka není popsat to, co všichni dobře známe z učebnic a starých filmových záběrů. Proč natáčet scénu procesu se spikleneckým centrem Slánský s nepříčetně řvoucím Urválkem, když máme nepříčetného Urválka natočeného živého? O tom to není. Je to o dějích a hlavně rozhovorech v pozadí. Někomu se možná "mluvící hlavy" protiví, ale tohle je skvělé konverzační drama. A to je právě asi zamýšlený cíl. Jednoduchými, ale přesto účinnými prostředky ukázat, co stálo za pozadím klíčových historických okamžiků, co stálo za jednáním a rozhodováním významných historických hybatelů. 1. díl - TGM: Masaryk: vědec a intelektuál se snaží o své pravdě přesvědčit svět. Velmi zajímavé dialogy, například s místodržícím Thunem, konzervativcem, který tvrdí: "Mou ctí je věrnost habsburskému domu," (Mou ctí je věrnost - nebylo to heslo SS?). Dialogy, ale i špionáž a ze všeho nejdůležitější kontakty. Jak lépe ukázat, že to byla právě skvělá síť Masarykových mezinárodních kontaktů a jeho přesvědčivé charisma, kterým vděčíme za republiku? 2. díl - Mnichov: Benešove velké dilema. On viděl dál, mnohem dál než většina Evropy a světa. Mnichov je velké dilema i dnes. Landa v roli, kterou umí - uřvaný voják. Martin Finger skvělý představitel Beneše. Scéna s přebíráním mnichovského textu, pro někoho zbytečně podbízivé, pro někoho tím měla být ukázána"fyzická stejnost velké osobnosti s ostatními", ale já v tom viděl dějinnou důležitost chvíle, která je tak významná, že prezident ani nemá čas na župan. 3. díl - atentát: Spíš než o samotném atentátu byl film o postupném docházení k závěru, že s Němci už dál nepůjdeme. Klíčové dialogy snad celého seriálu s Wenzelem Jakschem. Otázka odsunu je dnes možná palčivější než posledních padesát let a tento díl se snaží ukázat pozadí, které vedlo bytostného demokrata Beneše k nelehkému rozhodnutí. 4. díl - únor: Docela mi vadila výměna představitele Beneše. Martin Finger se mi na Beneše hodil víc, navíc tu změnu nechápu - to měl jako za tři roky od války tolik zestárnout? Klíčové dialogy mezi vedoucími představiteli demokratických stran a rozvrat uvnitř sociálních demokratů. Komunisté a párky - no dejme tomu. Celkově možná nejméně povedený díl. 5. díl - Slánský: Úvodní scéna z popraviště dává tušit, že tento díl bude obzvláště povedený. A byl! Jiří Vyorálek je jako Gottwald přesvědčivý. Poslední scéna s odposlechem vážně povedená a hlavně trefná. Dobře vystižena atmosféra všeobecného strachu, z které není vyjmut ani sám prezident, ba právě naopak. Kdo se Stalina bál ze všech nejvíc? Aneb jak ze strachu obětovat starého přítele. 6. díl - Srpen: Tuhá moskevská atmosféra by možná mohla být ještě tužší a tlak ještě silnější, možná jsem pod dojmem výborných, byť vyfabulovaných, dialogů z Banášovy knihy Zastavte Dubčeka!. Každopádně další díl ze série bílých míst české filmografie historických událostí 20. století. V poslední době se sice skoro nenajde film, který by se alespoň neotřel i srpnovou invazi, pokud se během ní přímo neodehrává, ale nevzpomínám si na žádnou rekonstrukci událostí na ÚV nebo v Moskvě. A mimochodem, Svoboda byl dostatečně vojácký, ale nechápu, proč ho hrál Slovák? 7. díl – Charta: Možná jeden z nejlepších dílů. Opět vynikající dialogy a i zachycení atmosféry. Možná, že to není přímo na medaili za zásluhy, ale České století z filmařského hlediska plní ta bílá místa novodobé historie velmi zdařile. 8. díl – Sametová: Hodně mě překvapil Oldřich Kaiser v roli Oskara Krejčího, kterého jsem onehdá viděl mluvit v nějakém dokumentu a úplně ho v té roli vidím, jak se snaží tahat za nitky, ale nitky už jsou zpřetrhány. A Hrušínský jako nekňuba Urbánek rovněž nemá chybu. Diskue mezi vedením OF i jednání s Adamcem a pouhým výrazem tváře dokonale vystižený Klaus, to jsou další plusové body této epizody. 9. díl – Rozpad:Tak po tomto díle těžko říct, který je ze všech mým nejoblíbenějším, ale tohle je horký kandidát. Klaus je tu vystižen opravdu bravurně, hlavně dialog u bazénku na něj sedí, dle mého, dokonale. Zajímavé také je, že se o něm první půlku jen mluví, aniž by se objevil na obrazovce. No a proč jsme se vlastně rozpadli? Čerti vědí... tedy Klaus s Mečiarem.

Nic jsem od toho nečekal a nakonec jsem se i bavil. Nejsem úplným příznivcem žánru, ale nevadí mi. Děvčata pohledná, velmi pohledná :-)

Bondovka ze všech bondovek ta nejbondovkovatější.

"Nemáte sirky?" "Zapalovač." ... Když jsem viděl prvně tento film někdy v předpubertálním věku, zamiloval jsem se do ruských tajných agentek. Bohužel, co jsem zatím potkal Rusky, byl jsem dost zklamán, ale divák rozhodně nebude.

První bondovka už nabízí základní obrysy, i když do zajetých koejí jí ještě něco schází. Přesto dokonale bondovský oddych, člověk nemusí moc přemýšlet, jen sledovat a závidět...

Velmi dobrý film. Na to, že se ve filmu vlastně skoro "nic" nedělo, jsem se vůbec nenudil.

Celkem vtipná britská minikomedie. V roli lékaře se představil sir Humphrey (Nigel Hawthorne) a několik vteřin můžeme vidět i Reného z kavárny (Gorden Kaye).

Výborný film, skvělý děj, vynikající herci, jen ta hudba se mi moc nelíbila, i když byla vojenská, zdála se mi nepatřičná (ona ta vojenská hudba k těm jatkám vždycky byla nepatřičná), ale někomu se naopak líbila, takže je to jen subjektivní názor, který mé hodnocení nijak nesnižuje. Asi bych se nikdy nenadál, že jeden z nejlepších válečných filmů, které jsem měl tu čest vidět (a že jich bylo) bude tuzemský.

Panebože (tedy vlastně Ufone)! Největší záhadou vesmíru je, jak tohle může mít 78 %? Chtěl jsem to nějak podrobně komentovat, ale nakonec jsem dospěl k závěru, že to nemá cenu. Tolik polopravd, lží a překrucování faktů člověk neuvidí ani v Otázkách Václava Moravce a to už je co říct.