GIK

Dalo se to přežít. A jednou stačilo. Nejbohatší zločinec světa mluví jen tak na čtvrt plynu, aby se příliš neunavil. Šeptálek působí komicky. Bere sám sebe až příliš vážně. Smích je v okolí šeptálka přísně zakázán. Šeptálek zakoupil svým sluhům naslouchátka. Propaganda: „Gravitace se bude zdát normální, ale světu kolem vás obrácená.“ To co nikdo nikdy necítil, se bude zdát normální. Básní se a hloubá se o něčem, co neexistuje – atomové pumy – to je paradox! Dědečkův paradox se může jít zahrabat.

První polovina výborná. Pohotová reportérka sympatická Bohdalová, efektní přechod z černobílého do barevného provedení, hezké písně Neckáře, duet Gotta – Hegerové, atd. Postupem času se začnou podobné melodie opakovat a ke konci už je trochu přepísňováno. Zpívající Beyvel a Kopecký mě úplně nenadchli. Manželství Hermanové s Matuškou jsem už nepochopil vůbec. V druhé půlce se mi líbila nejvíce výpravná pouť. Hlášky: 1967: „Já jsem slyšela, že Karel Hašler dodnes chodí po Praze.“ „Pan Hašler tady přece někde musí bejt!“ „A tak je Hašler přeci jenom pořád mezi námi.“ – že by soudruzi přiznávali pravdu?

Uvítání velikým nápisem „POUZE PRO MALÉ – VELKÝM VSTUP ZAKÁZÁN“ Omlouvám se, ale tento zákaz jsem ze studijních důvodů porušil. Díky deliktu jsem shlédl takový malý skvost. Skvělý hlídač Lipský s perfektní výslovností tvrdého Y: „Mě neproklouzne ani MYŠ!“ Opravdu krásná hudba i texty: „…ozvěno pojď se mnou ven. - Nemohu je přece den. - Poběž se mnou do léta. - Nejde to, jsem zakletá. - Poběž na dvůr, to se smí. - Uhasla bych v přízemí.“ Povedená taneční čísla jak dětí tak dospělých. Choreograf Pavel Šmok. Přítomností potěší a překvapí plejáda známých herců a komiků. Děti hrají výborně. Líbila se mi Dominika i syn režiséra Honzík Valášek. Hlášky: „Nevrátila se už moje andulka Pipinka?“ „Bohužel Fifinka se ještě nevrátila.“ Symbolika: 33: „To moje andulka Pipinka už třikrát, třikrát vyhrála první cenu.“  „A teď zkusíme násobilku: 3 x 3.“  Uprostřed léta jsou připomenuty Vánoce: „Hoj ty Štědrý večere, ty tajemný svátku…“

Němý snímek. Čekal jsem nějaké titulky. Žádné nejsou. Jen rozdělení na sedm kapitol: 1. DEN VÝPLATY až 7. DEN SMUTKU. Pištěkova buchta – to je milenka! Její tanec na stole spolu s travesti Plachtou vrcholem nevkusu. Utahaná pradlena má v kuchyni nepořádek, tak není daleko k nehodě. Od pohřbu dál už jsem to bral rychloposuvem. Plachta na pohřeb v ženských šatech nepřišel. A to budou v té hospodě plakat? Ano, až na výjimky plakali. Plachta se na hostině do ženských šatů již nepřevlékl. Půvabná Máňa Ženíšková. Symbolika/propaganda: 33:42 – podání ruky Pištěk; 36:46 – Plachta v ženských šatech – ohavnost. Od obecenstva ale sklidí bouřlivý aplaus a uznání. Pradlenka si s ním/ní dokonce s úsměvem zatancuje. Realita by byla jiná: hnala by sprosťáka klackem. I všechny ostatní dámy na oslavě by si pohoršeně odplivly.

Divné rozuzlení. To už to mohli rovnou hodit na Filibertu (výborná Alexandra Myšková). Palcové titulky v Rudém právu by hlásaly: Fantom ústavu odhalen! Sestra Filiberta vyvraždila polovinu oddělení! Přemýšlel jsem i o čtyřech rudých socialistických hvězdičkách. Dobří herci, pomalé tempo, které ale nenudí, sympatické osazenstvo ústavu, genius loci kláštera Želiv, atmosféra, která vtáhne do děje. Jeden z nejstravitelnějších filmů z blázince, také díky tomu, že šílenci nedostávají příliš prostoru. Ale rozpačitý pachatel rozhodl zatím pouze o třech pěti-prstech-ruky-dělníka. Illínova hudba slabší. Všechny ženské ostříhané na krátko. Čestnou výjimkou je Eva Kubešová. A samozřejmě sestra Filiberta, která skrývá své dlouhé kadeře po šátkem, jak je to správně podle Bible. Její výbornou znalostí překvapí kandidát Strany, kapitán SNB (Adamíra), který cituje verš 1 Korinťanům 13:1 „I kdybych mluvil jazyky andělskými, lásku však když bych neměl…" Filiberta pohotově doplní: "…ano, ničím bych nebyl" Správné znění: Ačkoli mluvím lidskými jazyky a jazyky poslů a nemám lásku, stal jsem se zvučící mosazí nebo zvonícím činelem. Je mi líto, ale konec mě dost zklamal, takže prozatím musím zůstat na pouhých třech rukách dělníkových. Symbolika: 52:35 – Adamíra – levá skrytá ruka; 1:20:17 – globus v hostinci!! Hláška: „Mladej Mose zůstal po vánocích už doma.“

První slovo Menšíka: „Ježíši“ – nejedná se o náboženský film. Zkušený Frič samozřejmě ví, co musí do filmu nacpat a jak učit obecenstvo „správnému“ vyjadřování. Symbolika: 43:28 – učebnicový zednářský pozdrav Sovák – Řanda. Hlášky / propaganda: „U mě je organizace jako při výrobě atomový pumy.“ // „Já ti dám pod stromeček pytlíček s ekrazitem.“ 15 x zazní jméno „Ježíš“.

Zajímavé propojení pěkné opery s průměrným filmem. Za takové kamarádky bych teda pěkně poděkoval. Nataša je měla prokouknout mnohem dřív. Ty to u mě projely. Neuvěřitelné krávy všechny čtyři. Skvělý učitel hudby: „Kdo je čistý ve zpěvu, je čistý i v životě. Pamatujte, že v hudbě život Čechů!“ Z bohaté symboliky / propagandy: 14:52 – zeměkoule (ve výloze); 15:00 – dvě zeměkoule najednou; 16:32 – zeměkoule v detailu; 23:48 – další globus, tentokrát na zámku; 23:58 – globus z blízka; 39:05 – merkel sign (operní pěvec); 39:27 – skrytá ruka (o.p.). To jsem naprosto přesně věděl, že to sklo nemůže donést domů. A taky že ne! Hezká hudba.

Strašlivě a nesympaticky nadabovaná Stehnová Janžurkou. Symbolika: 40:33 – one eye symbolism; 1:07:53 – duchovní, merkel sign. Hláška / vesmírná propaganda: „Kosmonaut z teba už ťažko bude.“  Přesvícený obraz jako ohraná umělecká vychytávka.

Začíná to zostra pořádnou propagandou: exploze raketoplánu (blamáž č. 1), bojové hlavice na náklaďácích (asi atomovky – blamáž č. 2), nechybí zeměkoule (blamáž 3) a družice (blamáž 4. Jedná se o speciální vysokootáčkový rotující satelit. Účel neznámý). Aha, tak to je znělka zpráv, tak je to jasný: „Nebezpečí jaderné konfrontace v jižní Africe vzrostlo“ – to má neexistujícími jadernými zbraněmi napadnout Jižní Afriku Zimbabwe nebo Zambie? „JAR představila francouzskou „neutronovou“ bombu“. Vylepšená atomová puma (stále neexistující). „Pretoria chce pumu použít na obranu města“, vypráví nesmysly hlasatel. Kolegyně kravaťáka se chechtá ještě více. Strašení a lhaní s úsměvem. „Prezident uspořádal první konferenci z vesmírné stanice“, už se nedivím. To nejde říct s vážnou tváří. Pak vidíme záběry ze zero-G plane. Následuje reklama na umělé srdce na splátky. To je nějaký kabaret? Ano! Policejní robot se zblázní a z úředníka udělá krvavé řešeto. Úsporný robot do něj střílí ze dvou těžkých kulometů a nasype do něj pytel olova. „Omlouvám se, robot měl závadu.“, říká uvolněně výzkumník vesmíru. Násilí a krvavé lázně se rozjíždějí. Vrcholem je krvavá sekaná č. 2: rozstřílení policisty ve staré fabrice smějícími zločinci včetně detailní záběrů amputací končetin. Tohle ve známějších sourozencích typu Terminátor naštěstí chybí. Dost ohraným se pak stane neustálé prohazování skleněnými tabulemi / výlohami / okny / dveřmi.  Hlášky: „Prováděli jsme výzkum vesmíru.“  Symbolika: 9:38 – nápis SPACE – podprahová propaganda; 57:00 – dítě v kostýmu ďábla; 1:08:32 – globus na psacím stole; 1:12:48 – znovu černobílý stylový globus; 1:34:56 – 3x6 handsign;  Další propaganda: 41:31 – stolní hra na jadernou válku NUKEM. Vychechtaná rodinka hraje tuto debilní hru. // 1:16:00 – DINOSAUŘI !!! no to tu ještě chybělo // 1:16:35 – laserové dělo ve vesmíru + zeměkoule. „Mezi oběťmi laserového děla jsou i dva bývalí prezidenti Spojených států.“, asi nelepší hláška. // „Jsme očkované“ – reklama na vakcíny. Hlavní cíl: propagace TRANSHUMANISMUSU. Další: střílení do jídla (přesnídávky pro robota s lidskou tváří).

V každém souvětí musí minimálně dvakrát zaznít jméno „Ježíš“. To Krejčíkovi ke spokojenosti úplně stačí. Myslel jsem si, že dno filmu je, když Bert hledá ztracenou kabelku a rozhází kvůli ní celý kvartýr. Ještě horší sekvence ale nastane, když chytí Andělu kvůli kabele amok. Celý penzion by musel být vzbuzený již dávno před tím a recepční by na pokoj už musela alespoň dvacetkrát přijít, ale tohleto už opravdu přehnali ab absurdum. Konec, dál už jsem nemohl. Abrhám střídá dvě až tři grimasy a to mu ke štěstí taky stačí. 53:38 – Hrzán – devil horns. Proč říká Bert svůmu spolubydlícímu - chlapovi „kočičko“? Fuj tajbl. Docela pěkná hudba, ale neustálým opakování zazdili i tohle. Nejdřív orchestr, pak jedna postava, druhá, třetí a všichni do zblbnutí dáá da da dáá, dá da da dááá.