Přísně tajné premiéry

V kontextu malých českých poměrů bláznivá komedie nestora české kinematografie Martina Friče, který se v poslední etapě své tvorby (komedie s krimi zápletkou) utápěl v nadsázce a levných satirických přesazích. Ať už je herecké umění všech dobových hvězd jakékoliv, nelze přehlédnout fakt, že film je natočen na špatném filmovém materiálu a námětově vystavěn na špatných premisách - v rámci poukazování na českou provinčnost a malost se po formální i obsahové stránce sám staví coby provinční a malý... Herecké obsazení je ale úžasné... (14.01.2012)

Po sklamaní Soukupovými Pěstmi ve tmě som dúfal, že si Fričom spravím náladu. Predtým som videl 35 jeho filmov, pričom iba dva z nich považujem za mimoriadne. Nemal som preto žiadne prehnané očakávania. Ani herecká zostava nesľubovala prekvapenie. Výsledok naplnil horšiu verziu očakávaní. Predposledný Fričov film sa podľa mňa nevydaril. Určite má svojich obdivovateľov, veď ako mnohé iné, aj tento si u niekoho vystačí so známymi tvárami na plátne, či obrazovke. (05.09.2022)

Velice uznávaný režisér Martin Frič si do svého filmu již poněkolikáté pozval Jiřího Sováka a Jiřinu Bohdalovou, aby opět ztvárnili manžele. Ano, opět. Naposled to bylo ve snímku ´Král králů´ z r. 1963 a když se oba snímky porovnají, charakterově jsou si v určitých mantinelech v podstatě stejní. Sovák jako energetický suverén, Bohdalová jako naivka a ťunťa využívající náhlé bohatství svého manžela. V předchozím zmíněném snímku šlo o dědictví a boj se státními úřady, zde se jedná o loupeže popsané ve svých detektivních románech a boj se schvalovacími orgány. Kolem manželské dvojice se v předchozím snímku neustále motá Izmail el Šarif, coby vyslanec tamánského ostrovního království, zde je to pro změnu František Jech, lupič odborně vyškolený v Americe využívající nápady na loupeže. A právě oba dva přinášející ono bohatství. Námět a provedení opět výborné. Plynulý děj, ryze český humor a samozřejmě herecké výkony jsou magnetem tohoto snímku. Příběh až neskutečně jednoduchý, ale napsaný tak, že tu není hluchého místa a ono vyobrazené typické češství skutečně vykouzlí úsměv na tváři. (22.10.2020)

První slovo Menšíka: „Ježíši“ – nejedná se o náboženský film. Zkušený Frič samozřejmě ví, co musí do filmu nacpat a jak učit obecenstvo „správnému“ vyjadřování. Symbolika: 43:28 – učebnicový zednářský pozdrav Sovák – Řanda. Hlášky / propaganda: „U mě je organizace jako při výrobě atomový pumy.“ // „Já ti dám pod stromeček pytlíček s ekrazitem.“ 15 x zazní jméno „Ježíš“. (17.03.2024)

Líbilo by se mi, kdyby se postava Jiřího Sováka ještě více vzpouzela, o tom, k čemu její nápady slouží, neměla od samého počátku ponětí a alespoň chvíli byla mistrným zločineckým mozkem nevědomky. I přes tuto výhradu jsou ale Přísně tajné premiéry více než dobrou, perfektně zrežírovanou komedií se spolehlivým obsazením (Čestmír Řanda přímo neskutečně válí). Pokud by bratři Coenovi chtěli natočit remake jednoho našeho filmu, měl by to být nejspíše tento. (09.04.2015)