Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenzie (706)

plagát

Slušní chlapci (2019) 

90% S Ritchiem se asi musela jeho Královna vsadit, jestli by v dnešní době plné Youtube, chytrých telefonů nebo GoPro, ještě dokázal natočit gangsterku ala jeho Podfu(c)k z přelomu století. A tak zasedl a Grantův novinářský teplomet začal vyprávět... Vem čert, že je to už částečně použitá šablona a napodruhé bude asi polovina kouzla pryč. Na první vidění je to tak zábavná horská dráha, že musím smeknout. Film roku?

plagát

Králiček Jojo (2019) 

Standardní válečná kostra, tentokrát ale nestandardně nahlížená z pohledu malého člena Hitlerjugend. Když ne vtipná, tak alespoň úsměvná. Jako drama a jako celek ale moc nefunguje a antifašismus se mi tu zdá už vyčerpaný. PS: Aniž bych lokace znal, něco mi říkalo, že by mohlo jít o Česko...

plagát

Parazit (2019) 

Jeden z těch zážitkových filmů, o kterém je lepší dopředu nic nevědět a ve kterém si tvůrci hrají s divákem jak kočka s myší. Díváte se na drsnou komedii a najednou... Úplně dobře mi z filmu není, ale to byl účel. A mám teď chuť se někdy do Koreje podívat. Trochu akorát nemusím ten skoro až marxistický sociální podtext filmu.

plagát

Malé ženy (2019) 

70% Přiznám se nemít film Oskarovou nominaci, tak na něho asi nejdu. Ne náhodou byli v sále muži v menšině. Nakonec jsem ale odcházel s docela pozitivním pocitem. Jen se nesmí moc přemýšlet nad tím, z čeho pramení a že tu vlastně není žádný nosný příběh. Jen skákání mezi dospíváním a dospělostí směr šťastný konec. Holky vedle mě ale říkaly, že to bylo krásný, včetně té hlavní herečky, tak asi dobrý. Za mě stojí za vypíchnutí hlavně výkon Florence Pugh.

plagát

Irčan (2019) 

50% Zabijákova retrospektiva, kdy se na pozadí pár významných amerických událostí, odehrává nudná mafiánská přetahovaná o moc a peníze. Zbytečně dlouhá přetahovaná. Desítky nezajímavých postav se objevují, aby zase stejně rychle zmizely. Zůstávají jen ty (povrchně vykreslené) De Nira, Pesciho a Al Pacina. Škoda, že se nevěnovalo víc času De Nirově rodinné rovině příběhu, přinášející do jinak chladného vzpomínání i něco málo emocí a více se nestříhalo. Možná by pak nešlo o tak zdlouhavý a lehce zapomenutelný film.

plagát

Manželská historie (2019) 

70% Příběh jednoho rozvodového řízení. Ukecaný, dobře zahraný a hlavně dávající pocítit, jaká je rozvod mizérie pro všechny zúčastněné. Ke konci je už ale na mě těch dialogových přestřelek přespříliš a film by zasloužil zkrátit. A nemůžu se zbavit pocitu, že i přes snahu nestranit nikomu z manželů, z příběhu vychází jako vítěz spíše ženská emancipace. Proto bude možná zajímavější pro ženy. A možná proto tu je i nominace na Oskara?

plagát

Na nože (2019) 

Pro fanoušky žánru asi nic výjimečného. Pro mě příjemná změna v aktuální nabídce kin. Staromilských kriminálek se už moc nevidí. Tato naštěstí kromě závanu starších časů nabízí i povedenou hru s divákem a jeho očekáváními, trochu humoru nebo skvělou hereckou partu.

plagát

Le Mans '66 (2019) 

Pomalu si začínám zvykat, že filmy podle skutečných událostí zachází s historií jako s toaletním papírem. To mi ale mírně kazí dojem až zpětně, po dohledání si detailních informací. Z pozice neználka jsem si sledování víceméně užíval. Automobilová akce sice s výjimkou pár záběrů není nijak zvlášť výjimečná a občas je podivně sestříhaná a tvůrcům není ve snaze jít divákovi na ruku cizí klišé, ale příběh Shelbyho a Milese je natolik inspirativní a vtahující (a Bale v něm exceluje), že musím přivřít oči. A v dnešní době, pomalu zavrhující spalovací motory, je osvěžující slyšet zase jednou nádherně burácející osmiválce...

plagát

Klaus (2019) 

70% Děcka budou asi nadšená. Je tu několik vtipných i roztomilých scének a dobrých nápadů. Čistě subjektivně mi ale přišel hlavní hrdina, přiblblý pošťák s ADHD, dost otravný, děj až na detaily kolem vzniku Santa Klause předvídatelný, chvílema přecukrovaný a postavený dost na náhodách, takže... Znáte takový ten pozitivní pocit na konci filmu, ale s levnou pachutí kdesi vzadu? PS: Dabing tentokrát nevadil.

plagát

Pyšná princezná (1952) 

Jako děcko jsem vnímal spíš jen některé povedené jednotlivosti jako třeba charismatického "baleťáka" Ráže, chytlavou rozvíjející písničku nebo akční sjezd na kládách. Unešený jsem ale nebyl. Jako dospělému, vnímajícímu i celek, mi přijde podivuhodné, kolik času se tu věnuje dělnické třídě a naopak jak rychle je odbytá proměna pyšné princezny v submisivní dělnici. A nejen proto stále nejsem unešený...