Seti

U mě spíš 3,5. Moc se mi líbilo sledovat, jak se z Hoffmana nesmělé trubky stává Hoffman cílevědomý dravec, ale už se mi moc nelíbilo sledovat jeho další proměnu v dotěrného votravu a následně v bláznivého zoufalce. Konec byl pro mě hodně wtf, naprosto mi tam nelícoval a pokazil mi celkový dojem.

Ne, ne tohle ne! Tenhle film se mi nemoh líbít hned z několika důvodů: 1) Muzikály zrovna nemusim, 2) nicneříkající, přbarvičkovaný filmový guláše už vůbec ne a za 3) k hipíkům mam stejnej vztah jako Eric Cartman!

Poměrně originální drama, které nezapadá do žádné romantické škatulky. Příběh nám přibližuje strasti "citového" života lidí s Aspergerovým syndromem (kdo věděl do shlédnutí filmu co to je, tak má u mě bod :-), který jim právě znemožňuje jakékoliv city vyjádřit nebo je poznat u druhých. Zajímavý námět byl podpořen slušnými hereckými výkony a netradičním koncem, který já osobně oceňuji (vůbec se nedivím Beth a osobně si myslím, že to bylo nejlepší rozhodnutí, které mohla jak pro sebe tak pro Adama učinit).

Na to, jak se vyšetřovatelka od pojišťovny tvářila drsně a profesionálně, tak Thomasi Crownovi moc dlouho odolávat nevydržela (asi tak první schůzku). Čekal jsem, že v závěru vytáhne ještě nějakej bezcitnej trumf z rukávu, aby se síly vyrovnaly, ale tvůrci jí bohužel nechali celou dobu tahat za kratší konec provazu. Jako pohodová oddychovka s ultimátním elegánem Piercem Brosnanem a fullfront odhalenou Rene Russo, která tu i na svůj věk vypadá víc než dobře, funguje Thomas Crown se svými eskapádami dokonale.

Tak tahle africká vodácká romance odehrávající se mezi peřejemi, komáry a krokodýli šla hodně mimo mě. Celkový příběh by mi ani tak nevadil, jako spíš fakt, že jsem ústřední dvojici vůbec nepronikl pod kůži a jejich na můj vkus dost překotně se zrodícímu vztahu neuvěřil. V důsledku toho mi pak to veškeré oldschoolové cukrování přišlo až naivně trapné. No jo, ne všechno může mít kouzlo jako Casablanca.

Celkem spokojenost. Bylo to sice možná o trochu delší, než by se slušelo, a při některých akcích agentů a policie se člověku vloudil do tváře úsměv, ale nenudil jsem se. Naopak v poslední třetině Tykwer slušně přitlačil na pilu a nakonec jsem se dočkal i popravy na mafiánský způsob. Lze si ale jen těžko představit, jak se třeba taková Komerční banka angažuje v podobných transakcích, a už vůbec ne, jak její konzultanti používají při práci kulovnici Sauer 200 :-).

Proti japonskému anime v zásadě nic nemám (ne tedy že bych ho nějak vyhledával), ale tohle byla zhovadilost. Pravděpodobně jsem to asi úplně nepobral, ale konec pro mě znamenal vysvobození, protože závěrečná půl hodina byla nesnesitelná. Vzhledem k množství kladných hodnocení budu asi jen prostě nalazen na jinou myšlenkovou vlnu než tvůrci. Akira už ale druhou šanci nedostane.

Kýč jak prase s přebarvičkovaným vizuálem a klišoidním příběhem, ve kterém mi Robin Williams vůbec neseděl. Naopak Max von Sydow a vůbec celá reminiscence na Dantovské Inferno bylo asi to nejzajímavější, co film nabídl.

Romantická komedie klasického střihu zasazená do šíleného světa bulvárního škrabalství, kde přetvářka a řitní alpinismus jdou ruku v ruce s úspěchem. Britský řízek a looser Simon Pegg dokázal nadělat mezi New Yorskými celebritami celkem slušnou paseku, ovšem Jeffa Bridgese v roli znuděného šéfa jsem si užíval snad ještě víc. Film se řídí léty ověřeným schématem - urputná snaha uspět (jeden průser za druhým, seznámení s tou pravou) - vytoužený úspěch (ta pravá mizí, snaha zapomenout se spoustou levých) - vystřízlivění (úspěch není všechno a ta pravá je jen jedna). Příjemná oddychovka.

Nakonec proč ne. Po týdením rozležení a menší závislosti na Powellově soudtracku jsem se rozhodl drakům ten pátý zářez udělat. Animák, který mě po delší době dokázal hodně potěšit a zmiňovaný hudební doprovod z něj činí skvělou záležitost. Po Kung fu pandě u mě DreamWorks znovu boduje.