Seti

Zajímavý námět, výborný scénář a skvělé herecké obsazení, v jehož čele ruluje sympaťák Chris Pine - tzn. vše, co od pořádného dramatu očekávám. Ano, je pravdou, že se Kurtzman nevyhl určité míře šablonovitosti a možná sem tam ukápne trochu víc toho poatosu, ale parádně se mi trefil do nálady, takže zasloužené 4 polárky.

Nevím, nakolik se filmové dění shodovalo s realitou, ale já, jakožto motoristický laik a neznalec tehdejší skutečné situace, jsem si tenhle souboj mezi dvěma legendárními esy formule 1 maximálně užil. Na úvod chci upozornit, že Rush není primárně o závodech samotných, takže kdo by od filmu očekával především zachycení adrenalinových soubojů na závodní dráze, tak bude asi trochu zklamán. Howard se ve svém filmu zaměřil především na vykreslení vztahu dvou špičkových jezdců, kteří si svým zápolením pousouvají hranice a to nejen ty sportovní. Snažil se zachytit jejich odlišný přístup k závodění a důsledky, které tyto přístupy znamenaly pro motoristický sport jako takový. Zároveň se pokoušel divákovi přiblížit ducha tehdejších závodů a roli, jíž v nich hráli samotní jezdci. V neposlední řadě se zaměřil také na vykreslení smrtelného nebezpečí, které v té době provázelo piloty formule 1 při každém nastartování motoru. Zamlouval se mi zejména vyváženě zvolený přístup k látce, jenž nevykresloval ani jednoho z hrdinů černobíle a ti si tak mohli vysloužit divákovy sympatie rovným dílem. Nabízí se srovnání s motoristickou klasikou Le Mans se Stevem McQueenem, v níž je sice zpracování samotných závodů zcela bezkonkurenční, co se však přidané hodnoty týče, tak tam u mě vítězí Rush na plné čáře. Nezbývá mi tedy, než Rivaly vřele doporučit a to nejen fandům motoristického sportu, protože je to prostě výborný film sám o sobě.

Čekal jsem víc. Působilo to na mě, jako by se Bay chtěl v Pain & Gain přiblížit Tarantinovi nebo Ritchiemu plus to samozřejmě ověsit svými filmařskými cingrlátky, ovšem k provázání násilné krimi akce s komedií mu chyběl potřebný cit. Ve finále tak jeho vyděračská partička může v určitých momentech zaujmout, ale celek nemá ten správný šmrnc.

Céčková direct to DVD záležitost působící spíš jako nějaká laciná FPS střílečka béčkového východoevropského vývojáře. S nějakým scénářem si tentokrát nikdo nelámal vůbec hlavu a tvůrci postupovali přesně v McClaneovském stylu - prostě mrskli Bruce Willise do akce, nechali ho improvizovat a však ono to nějak dopadne. S legendární sérií už to samozřejmě nemá vůbec nic společného, protože i samotný McClane už je se svou dokola omílanou hláškou "Jsem tu na dovolený!" povětšinou těžce mimo mísu a po celou dobu vypadá, jako by do nové pasti spíš odněkud zabloudil. O vzahu otce-syna snad nemá ani cenu mluvit, jelikož ten je tak uměle šroubovaný a prkený, že na plátně nefunguje snad ani v jediný okamžik. Jediná věc, která v nové Smrtonosné pasti stojí za zmínku, je občasně ucházející akční řemeslo, jinak se jedná po všech stránkách o čirý amatérismus. Popravdě nachápu, jak se mohl Bruce do takové hanebné chujoviny uvrtat. Už se na to hoši vyserte, protože si nedokážu dost dobře představit, kam by s dalším dílem mohla tahle legenda ještě klesnout.

Syrový střet dětských představ s realitou skutečného světa odehrávající se v prostředí amerického jižanského venkova. Příběh zvláštního přátelství dvou 14-ti letých kluků s uprchlíkem se odvíjí velmi pozvolna a ještě v polovině filmu divák stále netuší, jakým směrem se bude ubírat. Musím se ale přiznat, že závěrečné vyvrcholení zůstává po celý film vystavovanému příběhu trochu dlužno. Po herecké stránce je však Mud parádní a to jak v podobě Matthew McConaugheye, tak především ústřední dětské dvojice. Mud se tak řadí mezi další povedená indie dramata z amerického venkova.

Devadesátková buddy krimikomedie, jejíž děj byl sice trochu přepálený, překombinovaný a pošpiňující snad všechny vládní a bezpečnostní složky v Americe, ale co - Denzelovi to Markem šlapalo skvěle a jako akční jednohubka fungovaly 2 Guns víc než obstojně. A vzhledem k tomu, že jsem se těšil už od trailerů a Komárkur svoje sliby z velké části splnil, tak hochům tu čtvrtou hvězdu přihodím.

Při práci na Wolverineově japonské anabázi se nás tvůrci snažili všemožně přesvědčovat, jak odlišná, vyspělejší a hlubší že bude, ovšem ve finále se od svého předchůdce příliš neliší a jedná se jen o další lehce nadprůměrnou komiksovku. Zklamán nejsem, jelikož už z traileru bylo jasné, že Wovie bude v letošní komiksové sezoně hrát druhé housle a to i přes standardně výborného Jackmana. Na to pravé x-menovské žrádlo si ale budeme muset počkat až do příštího roku, což vlastně potvrzuje i sám Wolverine v potitulkové scéně.

Prequel Příšerek je sice fajn a rád jsem se s Mikem a Sullym v jejich monster světě opět setkal, ovšem stále to na mě působí, jako že Pixar jede pod Disneyho diktátem na neutrál. Přeci jen od kluků s lampičkou ve znaku člověk očekává něco víc než jen ucházející sequel/prequel. Doufám, že s dalším projektem už přijdete zas s něčím novým a alespoň trochu originálním.

Jo, přesně jak jsem očekával - sequel Populární mechaniky pro děti :-). Emile Hirsch byl ten malej otrava, Timothy Olyphant byl ten jouda s experimenty a Elisha byla...mno Elisha. Dozvěděli jsme se jak nemáme na svět hledět skrze předsudky, co dělat a nedělat na maturáku a nakonec i co je to morální smysl. Dále nám tvůrci osvětlili, že porno nejsou jen kozy a zadky, ale že porno má i srdce a daj se na něm vydělat slušný prachy. V neposlední řadě jsme dostali výstup v podobě informačního videa, jež nás názorně zasvětilo do tajů správného nasazování kondomu živému figurantovy v šermířské masce. No prostě Populární mechanika se vším všudy.

Hooodně slaboučký odvar z MIB. V podstatě totožný námět s tuctovou zápletkou, pitomým scénářem, dírami v logice nastíněného světa a povětšinou nehezkými CGI triky. Bohužel vůbec nic nezachraňuje přepálený huhňající Bridges ani nulový Reynolds s výrazem čerstvě probuzeného štěněte (ne, tenhle chlapík vážně na hlavní role nemá). Celkově se jedná o zklamání, které zcela po právu skončilo nepovšimnuto na dně filmové žumpy.