Jossie

Hezká příroda, hezká bouře, žáby a netopýr a jako vždy skvělá Charlotte Gainsbourg. Ale že by mě to dojalo, to tedy ani náhodou.

Ještě pořád jsem se nedokopala k přečtení Šťastného Jima, ale po tomhle milém filmu už se do toho určitě pustím.

To označení žánru KOMEDIE/DRAMA tady sedí neskutečně přesně, protože tohle je tak zvláštní mix toho obojího - pořád je to sranda, všechno je vyprávěno tak pěkně humorně a najednou někdo vytáhne pistoli a pak přijde i mučení a dokonce popravy - je to taková laskavá hořkosladká komedie z nelehkého prostředí.

Škoda přeškoda toho debilního nelogického chování každého z těch lidí, protože jinak to byla docela fajn vyvražďovačka v pěkném prostředí. Obzvlášť ten most byl pěkný, tuším by mě na něj nikdo nedostal.

Já si nemůžu pomoct, ale ta umělecká forma mě vyloženě vytáčela. Lee Marvin je sice charismatický sympaťák a drsný mstitel, ale mně to ošklivé neumělecké zpracování remaku s Melem Gibsonem bavilo prostě víc.

Mám Velmi ráda Hitchcocka, ale tady mi hodně neseděl ten humor, který se k thrilleru poněkud nehodil a působil rušivě, záporáci mi přišli poněkud nepřesvědčiví až směšní a malý chlapec mi nebyl moc sympatický, spíš to byl ten typ malého spratka, takže jsem se o jeho osud zrovna nestrachovala. Moc hezká byla scéna v divadle, opravdu plná napětí a ještě lepší byla ta, kde matka zpívá písničku, aby zachránila syna.

Jestli mě opravdu baví nějaká reality show a nedočkavě čekám na každý další díl, pak je to tahle. A má úcta k dobrým kuchařům vzrůstá díl od dílu a slibuju, že v restauracích už nebudu nadávat, že jim to ale trvá, než to donesou.

Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí...tedy co to říkám, ne teď vážně, překvapivě hodně mě to bavilo, Emily Blunt mi nikdy nepřišla tak hezká a Matt Damon mě stále utvrzuje v tom, že si vybírá filmy, které mě budou bavit (asi má podobný vkus). Mělo to pěkný a originální námět, jen ten konec mi malinko připomněl Harryho Pottera mixnutého Hancockem.

Jedna velká animovaná filmová nádhera. Nemám slov.

Nebýt úvodní dost dlouhé a dost nezáživné třičtvrtěhodiny ( a odůvodnění, že se tak seznámíme a sžijeme s postavami neberu, nesžila jsem se s nimi, byli mi nesympatičtí, jejich chování jsme nechápala a tak mohli pro mě za mě klidně vyletět do vzduchu), šla bych na plný počet. Když ovšem hoši nasednou do aut a vezou ten nebezpečný náklad, je to jedna nervydrásající scéna za druhou a vrchol dokonalosti je sfouknutá sirka. Konec byl malinko přepísknutý, ale to je můj osobní dojem, někdo z toho má možná to správné završení celého příběhu.