msp5

Když slyším Hallmark, tak mi naběhne kopřivka. Musím ale říct, že toto považuji na jejich poměry za velmi povedený film. Nejvíc ho kazí výkon hlavního "hrdiny", do kterého se jednoduše nejde zamilovat (vážně Randy Quaid?!?) a občas nekvalitní trikové efekty, které Hallmark nejspíš zvládl podle svých finančních možností. Nejvíc mě baví závod skřítků na ovcích. Nostalgie a pohádkový příběh inspirovaný Shakespearem působí ale natolik, že občas nejde odolat a musím se na film podívat znovu.

Film měl na úkor některých historických faktů vyvolat nefalšovanou národní hrdost a vděk za dobu, ve které žijeme teď. Což se podle reakcí okolí určitě podařilo. Za sebe musím říct, že mě užívání heroinu ve filmu nepřesvědčilo o Masarykově závislosti, jak tvrdí některé kritiky. V tehdejší době se jednalo o společenský akt jako je dnes připálení cigarety. Dvě roviny vyprávění zachovaly dynamičnost, která se u věčných diplomatických dialogů jinak špatně hledá. Rodenův výkon dojem z celého filmu jen podpořil.

Nutno říct, že jsem se na film těšila. Pravěké umění obdivuji a těšila jsem se, jak ho svět víc pozná. Nakonec se mé očekávání soustředilo jen na konec filmu. Děj se stal nezajímavým a ani stále koukatelný Banderas to nezachránil...