Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Animovaný
  • Dráma
  • Akčný
  • Krátkometrážny

Recenzie (504)

plagát

Dunkirk (2017) 

Velmi dobrý film, který vyniká zejména realistickým zobrazením války a prostředí a skvěle dokreslující hudbou. Střídání časových rovin ze začátku dobře funguje, postupně se však děje sbližují a proplétají, což je bohužel na úkor přehlednosti filmu. Nevhodné je obsazení hlavních herců v první časové rovině, kteří vypadají skoro jako dvojčata a dlouho není poznat, kdo vlastně jsou. Morální dilema v lodi je pak mírně zmatené. Hudba buduje napětí téměř neustále, i ve scénách, kde to je nevhodné. Rovinu země i vzduchu sledujeme spíše s odstupem - k postavám se neutvořil vztah a chybí i strach z Němců. Schází tam i trochu více velkoleposti - na záchranu čekalo 400 000 vojáků, a na pláži jich je sotva několik set. Nejpovedenější je tak rovina vody a civilní lodě, kde je v pozdější části i několik jímavých momentů. Závěr filmu se velmi povedl.

plagát

Žandár zo Saint Tropez (1964) 

Začátek, příjezd do Saint Tropez i zátah proti nudistům jsou velice povedené, Louis de Funes hraje opravdu skvěle. Hlavní zápletka je však velice slabá a také málo zábavná. Místo aby dcera pykala za lži a i se svým kumpánem za krádež, tak ji její otec-četník naopak kryje a sám uniká před policií a lže. Závěr je pak naprosto absurdní.

plagát

Pasažieri (2016) 

Příjemný film, ale bylo by lepší vybrat si, zda to má být romantika, nebo sci-fi. Dále by bylo vhodnější udělat některé posuny v ději, aby romantika probíhala v uvolněnější atmosféře - jinak se to ale docela povedlo. Vědecká část sice nenadchne, ale ani neurazí, nejsou tam žádné zjevné nesmysly. Zvláště povedená je postava barmana.

plagát

Interstellar (2014) 

Spoilery. ... Ke kladům filmu patří (v obecnosti) příběh-téma, obrazová stránka, vtipné počítače a především pak skvělá hudba. Bohužel však film kazí mnohé nedostatky, zejména v příběhu (spíše jednotlivosti). Ze začátku jsou nepříjemné a značně kouskující prostřihy vyprávění vzpomínek a farmy (šlo udělat lépe vypravěčem). Dění na farmě se vůbec poněkud nepovedlo. Chycení dronu s píchlou pneumatikou je zvláštní a do děje nezapadá, nevytvoří se dostatečná citová vazba k postavám ani strach o svět – vše je takové spíše zdáli a vytváří dojem filmu o farmaření. Profesora hraje nevhodný herec, kterému prostě zápornou motivaci (nebo spíše vědomé lhaní) nevěříte (obzvlášť pokud jste viděli batmany), stejně tak ani nevypadá dostatečně inteligentně. V dalším ději i po asi 25 letech vypadá pořád stejně, na rozdíl od jiných, což se zvláště nepovedlo. Zvláštní je i rychlé „rozpomenutí se“ Coopera, jak se ovládá vesmírná loď a jeho až příliš zručné řízení. Sestup do první planety se v souvislosti se ztrátou času jeví jako hloupost. Jak mohl zbylý člen posádky vydržet úplně sám v lodi asi 25 let zcela psychicky a fyzicky zdráv a ve formě – to je prostě naprosto nesmysl. Na planetě dr. Manna při jejich vycházce se film stane předvídatelným a desítky sekund před zradou už ji tušíte – je to zřejmě důsledek tak typických amerických monologů záporáků. Vysílání dr. Mannovi, aby se nepřipojoval k lodi, se zdá až směšně trapné, Cooperovo napojení na loď po výbuchu pak jako zjevně přitažené za vlasy. Výtky směřují i k dění na Zemi – především pak k tomu, že syn je vykreslen jako záporák a závěr filmu na něj „zapomněl“, kdežto dcera je nemístně vyzdvihována, až je přitom mj. odporná žhářka a x let si na tátu nevzpomene. Postavy a vztahy mezi nimi se vůbec nevyvedly – film nedojímá. Nejdivnější je pak pobyt v černé díře. Kecy o horizontu událostí nemohou zastřít fakt, že se Cooper rozdvojil a cestoval v čase, což je v rozporu se základní Einsteinovou poučkou, že rychlost světla je konečná. Kdyby Cooper sám na sebe shodil knihovnu a zabil se, jistě by ani to nikomu z tvůrců filmu nevadilo! Odhlédneme-li od toho, pak vůbec není zřejmé, proč byl v černé díře ten pokoj – proč by „daleká budoucnost“ něco takového vytvářela pro „přítomnost“, která je zároveň „minulostí“? A dále – dcera si hodinky odnesla z pokoje do NASA – jak mohl Cooper vysílat, když měl v černé díře jen její pokoj? Časy v pokoji i v černé díře běžely stejně rychle – jak asi dlouho mohlo trvat předat data morseovkou? Kolik měsíců nebo let musel být Cooper v černé díře a jak tam mohl vydržet, když tam nic nebylo? Jak se pak dostal do kolonie? … Přitom zápletku šlo udělat lépe – oprostit se od „lásky“ a poslat data například sondou, která mohla být upravena na základě získaných dat z blízkosti černé díry – film se měl soustředit na vesmírnou část a neřešit pořád pěstování kukuřice. Do NASA mohl být Cooper přiveden právě například dronem (na základě zoufalství NASA – ve filmu ho ale nejdřív málem zabijí a pak „objeví“) a dcera mohla najít například nějaký starý sešit po tátovi… Je to škoda, bez farmy a černé díry to mohlo být mnohem lepší, dobrá hudba prostě nestačí.

plagát

Súboj titanov (1981) 

Nic nadprůměrného - pěkný příběh a scénář, ale nepříliš kvalitně natočený - je to rozvláčné a místy až nudné, rozcuchaný Perseus působí (hlavně zezačátku) docela zmateně a efekty jsou nic moc a dost trhané. A Hefaistos si snad zasloužil více než několik sekund. Nejsympatičtější "postavou" je rozhodně Bubo, která je úžasná a dodává tomu šmrnc.

plagát

Vrchní, prchni! (1980) 

Nesdílím nadšení pro tento film. Ač mírně kratší stopáž, celé se to vleče, počínaje dlouhým a roztahaným úvodem. Některé vedlejší scény se vymykají z tématu, to se týká srazu spolužáků a rovněž erotických scén, které jsou tam skoro až zbytečné. Naivita Pařízka ani proměna Douchové nejsou uvěřitelné. Josef Abrhám vrchního hraje skvěle a všechny scény jsou velice dobře zahrané včetně jeho proměn. Skvělá je pak scéna honičky číšníků. Nicméně to nemůže vyvážit rozvleklé scény a podbízivost filmu spočívající v "představivosti".

plagát

Návštevníci: Cesta do Ameriky (2001) 

Recylkace – to je, bohužel, nejpříhodnější označení pro tento film. Rámcová zápletka a s drobnými úpravami i celkově scénář, jakož i mnoho jednotlivých vtípků a hlášek – to vše je přebráno z předchozích Návštěvníků. Vše je zjevně upraveno v americkém stylu, běží to zjednodušeně a i když je to zábava, celkově je to dost zklamání.

plagát

Občan Kane (1941) 

Dobře natočené, hezky orámované a povedený konec, ale celé je to takové rozvláčné, možná příliš dlouhé, mnohdy to neutíká a těžko si k tomu najít cestu, neboť se to zdá docela odtažité.

plagát

Návštevníci 2: V chodbách času (1998) 

Jeden z mála případů, kdy se pokračování vyrovná originálu. Jednička tvoří samostatný celek, přitom dvojka velice logicky a nenásilně navazuje a zachovává všechny přednosti z jedničky. Opět mnoho zábavných příhod a lze vyzdvihnout i některé drobnosti typu Saracéna. Škoda jen, že došlo ke změně herečky Beatrice.

plagát

Kinoautomat: Člověk a jeho dům (1967) 

Úžasně originální nápad s možností diváků ovlivnit děj! Příběh vůbec není nijak špatný, naopak, je snadno pochopitelný, často velmi zábavný a s originální závěrečnou zápletkou, která přitom zcela odpovídá průběhu. Skvělý je i uvaděč na pódiu a jeho závěrečná diskuze s filmem a ukázky "co by kdyby".