Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krátkometrážny

Recenzie (2 873)

plagát

Panna zázračnica (1966) 

Až násilně přehnaný lyrický dílo, který je dost nesourodou a relativně bezvýznamnou koláží surrealistických výjevů, navíc příliš abstraktně hledající smysl v nesmyslnosti.... neskutečnej haluz.

plagát

The Doors (1991) 

Film stejně repetitivní, zdlouhavej a monotónní jak hudba Dveří; navíc marně se snažící hrát si na ultimátní portrét o sexu, drogách a rock n' rollu, a příběhově směřující odnikud nikam.... paradoxně je to ještě víc generický, přikrášlený a afektovaný jak většina současných hudebních biopiců, ačkoliv dojmem má být pravý opak. Fakt jsem se urputně snažil se na tenhle film naladit, ale skutek utek.

plagát

Okurkový hrdina (1963) 

ale Morty, vždyť se neproměnil ve vokurku :(((

plagát

Hannah Montana (2006) (seriál) 

jako děcko jsem to miloval, nesuďte mě.

plagát

The Last of Us - Nakažení (2023) (epizóda) 

"You got some balls, sister." ___________ Už od úvodní scény s lekcí z mykologie – která celému post-apokalyptickému konceptu dodává realistický pandemický rozměr – je jasný, že ani druhá epizoda určitě nebude stát za houby. Ta totiž geniálně představuje poetiku fikčního světa ocitajícího se v rozkladu – a především pak cordycepsu jakožto jednotného parazitického organismu; o samotném set-designu který je naprosto dechberoucí, anebo první nervydrásající konfrontaci s clickery [kteří vás sice nevidí, ale slyší] radši ani nemluvě. Zkrátka, fenomenální zombie podívaná, která v podstatě vlastně ani není zombie podívanou, jako spíš inovativní prototyp tohoto subžánru. Škoda jen tý krátký stopáže, těch 50 minut je pro tenhle skvost fakt málo.... Bella Ramsey rules!

plagát

Zlatá devadesátá (2023) (seriál) 

I když Kurtwood Smith a Debra Jo Rupp zachraňují co se dá, jde jen o takový slabý odvar Zlatých sedmdesátých pro současnou generaci. Starých známých se tu taky moc nedočkáme, což je škoda... 3* za tu nostalgii a sitcomovou stylizaci ze starý školy. Jako nenáročná oddechovka na víkend ujde.

plagát

Babylon (2022) 

Dějiny světové kinematografie 1: Ve filmu.... První dvě hodiny jsou jedna velkolepá, energická, turbulentní, strhující, audiovizuálně opojná opulentní oslava kinematografie [aka Sex, drogy, & Hollywood], která skrze paralelně vyprávěnou epizodickou optiku sleduje příběh šesti (fiktivních) postav na pozadí nástupu zvukového filmu [tedy přechod filmu z čistě vizuálního do AUDIOvizuálního média], technologického pokroku a nekončících mejdanů Hollywoodské smetánky [kde jsou chlast, děvky a chlebíčky na denním, respektive večerním, pořádku]. A ať už jde o až groteskní komediální timing, perfektní ozvučení, brilantní soundtrack, hektický střih, dynamický jízdy kamery a stylisticky extravagantní způsoby snímání, to vše a nejen to dělá z BABYLONU fenomenální a režijně virtuózní kaleidoskop magie filmového řemesla. Zejména co se týká čistě vizuálního story-tellingu celkově – jmenovitě záběrování, zaostřování, přeostřování, anebo famózní práce s mizanscénou a zadními plány kde se neustále něco děje – tak v tomhle ohledu hraje BABYLON fakt jinou ligu a jde o neuvěřitelně pohlcující a bohatej ohňostroj precizní filmařiny [především pak úvodní půlhodinový prolog je naprosto dechberoucí]. Takže kdyby byl tenhle spektákl takhle nařachanej až do konce, tak neváhám a uděluju 10 filmových políček z 10.... Poslední hodina ale zbytečně sešlápne nohu z plynu a jde spíš o překombinovanou mozaiku absurdních a dost nereálných historek (nejen z natáčení) a tragikomických osudů jednotlivých postav, která je dost nekonzistentní, chybí ji výraznější tempo, rytmus a drive – ačkoliv v rámci možností funguje i jako pomyslná alegorie o pomíjivosti slávy jedněch naivních snílků, kteří chtějí vyprávět příběhy.... Tyhle drobné neduhy však nemění nic na tom, že jde o prvotřídní tříhodinovou podívanou, podmanivou cinefilní onanii a jedinečnou celuloidovou nádheru, která se jen tak nevidí. No a finální montáž, která je jednou velkou poctou kinematografii a inovativně vypointovanou třešničkou na dortu [fanoušci Singin' in the Rain se zechčijou blahem], je prostě geniální. Inu, Damien Chazzele je zkrátka neskutečnej talent – je teprve začátek roku a my už tu máme jeden z nejlepších filmů letoška..... [VERDIKT: 9 slonů z 10] .... PS: Margot Robbie je femme fatale, Brad Pitt by po týhle divočině určitě neměl seknout s herectvím, no a Tobey Maguire je král! Víc filmů o filmu, prosím.

plagát

Muréna (2021) 

Pro všechny fanoušky jednodílných plavek, koupání a Chorvatska.