Zabriskie

Každý film, ve kterém vystupují kovbojové, indiáni a odehrává se na divokém západě, nemusí být western. Willie Boy je toho zářným příkladem, jedná se totiž o psychothriller zabývající se utajeným komplikovaným vztahem mezi drsňáckým šerifem a doktorkou, kteří i přes rozdílnost povah stále díky vzájemné sexuální přitažlivosti zůstávají spolu a útěkem indiána, který i navzdory své nevinně nemá žádnou šanci vyváznout živý. Sympatické je vylíčení indiánů jako obětí, kterým běloši sebrali půdu, tímto faktem se američané ve svých filmech z pochopitelných důvodů moc nechlubí. Škdoa jen, že Willy Boy není přiliš záživný a poutavý, už kvůli fascinující kameře a výpravě, která zvláště v kině z tohoto filmu dělá výjimečnou podívanou.

Filmy o problémech menšin mají velké úskalí spočívající v tom, že tvůrci mohou snadno překročit hranici mezi věrným vyjádřením jejich problémů, které by mělo oslovit diváka a sentimentální agitkou přehnaně prosazující jejich práva. Tvůrcům tohoto povídkového filmu o problémech života lesbiček se naštěstí povedlo natočit příjemný film bez zbytečných moralit. Každá ze tří povídek se odehrává v jiné době a je zajímavé sledovat, jak se role homosexuálních žen ve společnosti měnila od úzskostlivého tajení jejich orientace až téměř k normálnímu vnímání vztahu dvou žen. Pro ty kteří sledovali Dawsonův svět, je vidět tento film nutnost, představitelka jedné z hlavních rolí tohoto seriálu Michelle Williams tu totiž při poměrně odvážné sexuální scéně ze svého těla ukazuje poněkud více, než jako Jenn Lindleyová.

Příběh o neobyčejném klukovi, žijící obyčejný život. Příhody party kamarádů, do které Will patří, jsou natočeny tak přirozeně, že divák může mít pocit, že přesně takhle vypadá život na chudém americkém předměstí. I přes dojemný konec mě film bohužel nedokázal zaujmout tak, jak jsem od něj očekával.

Thriller, od kterého jsem nic zvláštního nečekal, a o to příjemnější bylo moje zjištění, že se jedná o zajímavý a napínavý film. Celý příběh se odehrává v jakémsi ghettu, ale spíše to vypadá jako město duchů – všude nic než prázdné špinavé ulice a opuštěné domy. V tomto působivém prostředí prchá parta čtyř kamarádů z lepší čtvrti před místním gangem, který je chce jako nepohodlné svědky vraždy odstranit. Pronásledování je natočeno poutavě a bez slabších míst, jednu akci střídá další.

Zážitek z filmu mi bohužel kazil herecký a mluvený projev Hongkongských herců, na jejich nepřirozenost a strnulost si snad ani evropan nemůže zvyknout. To ale nic nemění na tom, že se společně s Kruhem jedná o film, která mě nejvíce vyděsil. Po scéně „Proč sedíš na mé židli“, která mě strachem úplně paralizovala, jsem se po zbytek filmu bál, aby nepřišlo ještě něco strašidelnějšího. Bohužel je ve filmu i spousta trapných scén, například pokaždé když hlavní hrdinka mluví s malou holčičkou která má rakovinu, je to vždycky stupidně sentimentální. A když psychiatr vysvětluje svému strýci, že Mun pro něj není jen pouhá pacientka, málem sem vyskočil z kůže, jak kýčovitá ta scéna byla.

Kdybych 7 let v Tibetu viděl před Kundunem, asi bych mu dal 4 hvězdičky a tak i když je to pěkný film se zajímavým dějem, něco mu prostě chybí. Asi to, co se povedlo Scorsesemu v jeho způsobu podání dětství Dalajlámy – uvěřitelnost a nenucenost vyprávění. Příběhu o budhistickém vůdci a jeho pokorném národu zkrátka více sluší příjemná obyčenost než hollywoodská pompéznost.

Jedna z mmoha komedií o tom, jak chudák přijde k obrovskému bohatství, se sice obešla bez klasického zkažení hrdiny penězmi a následném zjištění, že předtím se měl nejlíp, zato je ale nudná a z mysli diváka zmizí okamžitě po závěrečných titulcích. Velkou chybou filmu je i herecké obsazení – nijaký Richard Pryor a rádoby vtipný hřmotný humor Dana Aykroyda.

Na to, že se jedná o parodii, je zde málo vtipných scén a ještě míň takových, které by byly skutečně zábavné, jako třeba v Bláznivé střele nebo ve Žhavých výstřelech. Westernových parodií je pomálu a proto se nabízí srovnávání s o deset let starším limonádníkem, ve kterém Žhavá sedla prohrávají snad po všech stránkách.

Komedie s dobrým nápadem, ze kterého se dalo získat mnohem víc vtipnějších situací, než se tvůrcům podařilo. Ve filmu jde o to, že cvoci v blázinci vymýšlejí reklamní slogany, což už je samo o sobě humorné, ale způsob jakým je zobrazeno bláznovství pacientů a jejich kontrast s normálním světem, není moc zábavný. Hlavní hrdina se v také blázinci zamiluje do postavy v podání Deryl Hannah, která ale podává příšerný herecký výkon. Stejně tak jejich vztah je zobrazen nudně a nezajímavě.

Romantická komedie, u které jsem se dobře bavil a kde Russel s Hawnovou působí jako pár velmi sympatickým dojmem. Film je ale kýčovitý a svojí přehnanou doslovností působí až hloupě.