Chudobka

Kunsthalle v Praze na Malé Straně, Centrum současného umění DOX v Praze Holešovicích a galerie 8smička v Humpolci. Nejblíž mám Humpolec -Toyen bych ráda viděla. Příjemní průvodci.

Jako obdivovatelka E. A. Poea preferuji knižní podobu, ale film byl působivý.

Obyčejný život a krása v maličkostech. Hirajama mě okouzlil. Slušný, usměvavý, pohledný, nemluvný...Obklopený knihami, rostlinkami a hudbou. Ne lidmi. Vše, co dělá, dělá pečlivě a s láskou. Ke každodenním činnostem přistupuje s klidem, který je pro mě inspirací. Teď je teď. To mi nikdy nešlo, pořád jsem plánovala, co bude a vyhlížela něco lepšího, než mám teď. Není nic lepšího, než je teď, v tomto okamžiku, v tomto dokonalém dni. Vypadalo to, jako kdyby W. W. znal všechny moje lásky. Hirajama čte Divoké palmy Williama Faulknera. Kdo ho někdy četl, ví, jak je to těžké čtení - dlouhá souvětí, do kterých se zamotáte, když se pořádně nesoustředíte. Animals (The House Of The The Rising Sun), Otis Redding, Lou Reed, Patti Smith, všichni mí oblíbenci. A Nina Simone -  Feeling good. "Slunce na nebi, ty víš, jak se cítím, větře proudící kolem, ty víš, jak se cítím, je to nový úsvit, je to nový den, je to nový život - pro mě. A já se cítím dobře." Film přesně pro mě - samotářku obklopenou knihami. (Jak by řekl chlapec - deset z deseti.)

Pro mě překvapení. Blízko Uherčic mám příbuzné a nikdy se nikdo z nich o tomto zámku nezmínil.

Možná tato epizoda nebyla příliš povedená, ale ústřední dvojice mě baví, Špalková s Vyorálkem jdou dobře k sobě. Barbora Bočková je zajímavý typ. Když srovnám Vyorálka s pohledným Maštalírem z nového seriálu, vyhrává u mě Vyorálek. Je přesvědčivější.

Rebely mám ráda, ale tento hlavní hrdina mi připadal příliš zbrklý. Hudba byla sice pěkná, ale pro mě moc hlasitá, působila na mě spíše rušivě. Martin Hofmann měl zatím málo prostoru na to, aby ukázal, že je výborný herec.

Karel Kachyňa je můj oblíbený režisér. O jeho spolupráci s Vojtěchem Jasným jsem nevěděla. Spolupráce se scenáristou Janem Procházkou obohatila naši kinematografii o opravdové skvosty.

První tři díly jsem nestihla, mám co dohánět. Sudkův ateliér (už mám v Praze vytipovaných pár míst, která bych ráda navštívila), dům sester Válových - netušila jsem, že je v Kladně. Příjemní průvodci.

Nikdy jsem o tomto umělci neslyšela. Zaujalo mě, že svá zásadní díla vytvořil až po 60. roku věku. Cyklus 36 pohledů na horu Fudži je nádherný.

Při dnešním zhlédnutí (film jsem celý neviděla, nekonečně se táhl) jsem ubrala jednu hvězdičku. Kýčovité melodrama, dialogy k neuvěření, výborný byl pouze Paul Newman. Nesnesitelně přeslazené. Citově se mě film vůbec nedotkl.