Chudobka

S některými názory Šárky Homfray i já jako seniorka souhlasím. Věřím, že se její kniha setkala s ohlasem, ženy na mateřské dovolené jsou přetížené, jejich péče o děti je nedoceněná, postrádají pomoc, péče o dítě je vlastně celodenní (někdy i noční) směna. Uvítaly by dostupnost jeslí, školek nebo např. i většího pochopení ze strany zaměstnavatele. Názor, že matka může být vyhořelá, když se stará o dvě nebo tři  děti minimálně do jejich tří let, sice chápu, ale já jsem před těmi mnoha lety na nějaké vyhoření neměla čas. Obě dcery šly do školky ve třech letech a do té doby bych je nikomu nesvěřila. Měla jsem pro to silný důvod. Vychovávala mě babička, a i když matka s námi bydlela, nemám na ni z dětství téměř žádné vzpomínky. Babičku jsem milovala, k matce se mi nepodařilo za celý život si vytvořit vztah. Myslím si tedy, že být s dítětem první tři roky doma je radost a matce se to v budoucnu rozhodně vrátí. Příklad ženy seniorky nebyl podle mě vhodně zvolený. Žena, která si třikrát po sobě vybere jako partnera alkoholika, je za své stáří odpovědná z velké části sama.

Dokumentem Radúze Činčery jsem byla naprosto fascinována. Pozorovat Otomara Krejču při přípravě legendární inscenace (kterou jsem bohužel neměla možnost vidět),sledovat herce, jak tvoří své role, byl pro mě zážitek. Jan Tříska a půvabná Marie Tomášová, Luděk Munzar se slunečními brýlemi jako Mercuzio, paní Olga Scheinpflugová jako chůva (mluvila o tom, jak před lety ztvárnila Julii), další herci, tak krásně mladí a nádherná hudba Jana Klusáka. Slova pana Krejči o toleranci mně vehnala slzy do očí. (Někdo zde  označuje Shakespeara za mluvku. Jak smutné.) Děkuji za možnost vidět tento skvost.

Druhá epizoda byla lepší než první. Zajímavý případ, mělo to spád, jen ta Špalková (výborná herečka) je fakt jak svatá. Aby vezla partnerku svého bývalého muže do porodnice a ještě se tam chodila dívat s dcerou na miminko, to bylo na mě příliš. Dcera už je dost velká. Nenapadlo ji, že to bude mamince líto? Linka se synem Černého mě baví.

Tohle je něco, co nikdy nepochopím. Jak se může inteligentní člověk dostat pod vliv nějaké sekty a nechat se zcela ovládat. Když jsem viděla ty záběry poslušných oveček, jejich zblblé tváře, tu hroznou manipulaci, ani mi jich nebylo líto. Některým lidem asi chybí samostatné myšlení. Člověk v životě hledá, jakou cestou se vydat, aby jeho život měl smysl. To chápu. Ale vydat se tímto směrem? Muž, který opustí kvůli sektě svou ženu a dítě, je podle mě slaboch. Po více než dvaceti letech se mu podařilo sektu opustit. I když je to chvályhodné, trvalo mu přece jen příliš dlouho, než prozřel.  Pořad jsem chtěla vidět hlavně kvůli Zdeňku Vojtíškovi, na jehož přednášky o sektách jsem před lety (jako výchovná poradkyně) chodila. V dokumentu bych uvítala více prostoru pro rady psychologů, naopak tam mohlo být méně  současné partnerky pana Štrause. Nevím, proč se oba chovali jak malé děti. Vina režie? Takhle to vypadalo, že se pan Štraus sice osvobodil od sekty, ale je tentokrát pod vlivem své partnerky.

Bylo mi 14 a objevil se Karel Kryl. První láska, ta největší. Žádný střední proud, Gott, Vondráčková...To nebylo nic pro mě. Kryl, osobnost, které si člověk mohl vážit.

Krása. A už se mám zase na co těšit - příští měsíc má koncert v Jihlavě.

Naši sólisté byli výborní, nejvíc mě ale uchvátil francouzský saxofonista Stéphane Guillaume.

Tuto epizodu už jsem viděla několikrát., patří k těm nejlepším. Pachatele jsem skoro obdivovala (dokonalý P. McGoohan), občas se mi stane, že si přeju, aby Columbo nebyl tak vytrvalý. Výborný dabing pana Bořivoje Navrátila. Hlas ostrý jak břitva. A ten všudypřítomný dril!

Teď jsem si přečetla oslavnou recenzi na Novinkách, s kterou nemůžu úplně souhlasit. Zatím  nejvýš hodnotím jen výkon Petry Špalkové. Soukromí obou vyšetřovatelů bude zajímavé. Střídavá péče (hrozné!), prázdný byt, nevěrník  čeká přírůstek do rodiny. Chybí babička. Škoda. Syn  Černého se stěhuje k přítelkyni. Tam to asi bude zajímavé. Kde přišla k takovému bytu?

Neviděla jsem to celé, ale to, co jsem zvládla v  ivysílání,  mi stačilo. Nemůžu na tento seriál změnit názor. Nezasmála  (ani neusmála) jsem se ani jednou, pouze u mě převládal pocit trapnosti. Jednou z nejhorších postav je ta, kterou ztvárňuje Anna Fialová. Kladu si otázku, proč  Leoš Noha působí v jeho roli normálně lidsky a ona tak odpudivě. Že by se zrovna do takové ženy někdo mohl zamilovat? Nemožné. Koktání šerifa, Cinova vyrážka a další "vtipné" momenty byly nesnesitelné. Stejně jako vsuvky o manželce hlavního hrdiny. Co si myslím o Macháčkově herectví, jsem  už psala.