Recenzie (101)
Potomkovia ľudí (2006)
Skvělá vize budoucnosti takové, jakou bysme jí nechtěli mít, ale pravděpodobně takové, jakou jí mít jednou budeme. Perfektní kamera a Cuarónova režie dávají dohromady zážitek, který se mi vryl na dlouhou dobu do paměti.
Dobrý ročník (2006)
Na Scotta neobvykle klidný a jemný snímek, který mě ovšem nadchnul. Můj nejoblíbenější režisér mě nezklamal a naservíroval mi očekávanou porci vizuálně dokonalých obrazů spojených jednoduchým, až tuctovým příběhem o nalezení čistoty a pravdy, který ovšem ani trochu nezavání žádným klišé a žene film dopředu. Ridleyho posedlost detailem a rekvizitami je fascinující. Opravdový a živoucí svět zprostředkovávají také vynikající herci v čele s Crowem a nikdy nezklamajícím Albertem Finneym. Pokud se po skončení budete chtít odstěhovat do Provence, tak je to v pořádku...
Sunshine (2007)
Musím konstatovat, že přesvědčit mě jít na Sunshine bylo těžké, zvlášť poté, co jsem znal základní zápletku a viděl Jádro... Ale hurá Danny, tobě se to povedlo. Nádherné obrazy doprovázené skvělou hudbou... K tomu všemu opravdu ale opravdu dobré sci-fi jsem neviděl už pěkně dlouho.
História násilia (2005)
Byl jsem fakt tak naivní a myslel si, že Toma si fakt s někym spletli? Chyba a Cronenberg mě v tom nechal pěkně dlouho máchat. Skvěle zahrané a režírované pevnou rukou. Film si plyne svým tempem, které není nikterak závratné, ale rozhodně nenudí a konstantní rychlostí se dostává do cíle.
Ľud verzus Larry Flynt (1996)
Můj první formanovský film, který jsem viděl a který mě ihned uchvátil. Herecky bezchybné ba přímo bravurní a to na všech frontách. Flintova vize světa, kdy se hrabe po kolena ve sračkách, stále se drží a bere vše lehkomyslně, je skvěle převedena na plátno s nádechem naivity a idealistického vnímání Harrelsonovy postavy. I sám Flint si ironicky zahrál jednoho ze soudců, které kdysi tak nenáviděl.
Lúpež po taliansky (2003)
Překvapivě zábavný snímek s hvězdným obsazením, který nikoho neurazí. Jednoduchý příběh, zajímavé postavičky a vcelku chytře napsaný scénář, který žene film do cíle tempem nadupaného minicooperu.
Constantine (2005)
Film, který mě velmi překvapil. Reeves mě kupodivu ani moc nevadí a jsem schopnej mu i uvěřit, že zmírá na rakovinu. Nejdokonalejší ovšem je Peter Stormare, který, i když se objeví jen na chvíli, mě nadchnul. Vizuálně velmi dobře zpracované. Přestože se jedná o komiksovou látku, komiksové prvky nejsou tak výrazné. Jenom škoda, že si John na konci místo žvejky nedal to cigáro.
300 (2006)
Jeden z případů, kdy forma předčila obsah a jeden z velice mála případů, kdy to vůbec nevadí. Zajímavá choreografie bojových scén, pěkná hudba a vůbec jsou to vizuální orgie. Snyder mě přesvědčil, že Úsvit mrtvých nebyl omyl a že se budu těšit, co si vymyslí příště. Bohužel poslouchat žvásty o svobodě a bla bla je nejslabší stránkou filmu. Na to poslouží Statečné srdce, ale tady chci vidět krev, pot, pořádný svaly a usekaný údy. Takže: "This is Sparta!"
Dr. Divnoláska alebo Ako som sa naučil nerobiť si starosti a mať rád bombu (1964)
Můj neojoblíbenější Kubrickův snímek. Černým humorem protnutý skrz na skrz a herecké výkony Sellerse, Scotta a Haydena jsou úchvatné. Závěrečná proslulá scéna na bombě mě dokáže vždy rozesmát.
Terminátor 3: Vzbura strojov (2003)
Bohužel Mostow není Cameron. Skutečně by mě zajímalo, co by s tímto snímkem dokázal udělat, ale to je asi důvod, proč ho nedělal. Věděl, že už není co říct a co vylepšit. Mostow je zručný řemeslník, ale nemá nápady typu terminátor z tekutého kovu, ani se nesnaží o sdělení něčeho (což dvojka měla). Naštěstí to on ví, proto je vše nahrazeno brilantní akcí a humorem, což překvapivě docela dobře funguje, ale už to prostě není Terminátor... Přesto mám tento film rád a lépe asi ani dopadnout nemohl.