Necrotongue

Philomena Cunk v podání Diane Morgan je pro mě skvělou postavou, protože dokonale vystihuje úroveň vzdělání velké části dnešních youtuberů a jiných influencerů. No dobře, já vím, že je Philomena přece jen chytřejší, protože ví, že je Řecko v Evropě a že se mezi ním a Egyptem vlní moře. Ke sledování této minisérie je nutná alespoň průměrná inteligence, aby divák dokázal rozlišit fakta a humory. Pokud tuto podmínku splňujete, mohli byste se slušně pobavit nad 2D komiksem "Lidé proti kravám", ale já jsem se kromě zábavy i něco nového dozvěděl. Už tedy vím, že pokud ke mně přijde provést nějakou opravu například instalatér, který se bude vyznačovat srostlým obočím, nepodlehnu panice, protože nemusí být vůbec hloupý a může mít opravdu šikovné horní nohy. Teď už také vím, že se staří Egypťané chovali k lidem bez domova přímo otřesně, že si nemám stavět dům pod naštvaným kopcem a konečně jsem dokonale pochopil princip, na němž funguje kolo. / Poučení: Chceš mít vždy pravdu? Buď vždy sebejistý a přesvědčivý.

I přes své hodnocení začnu klady druhé řady soutěže. Proti předchozí sérii se výrazně zlepšila kvalita zvuku. Tak to byly klady. Aha, ne, ještě jeden. Vlastně jedna. Soutěže Miss jsou pro mě záležitostí absolutně zbytečnou, takže jsem vůbec netušil, kdo je Andrea Bezděková. Když jsem to zjistil, zopakoval jsem svou loňskou chybu, kdy jsem absolutně podcenil Veve. Jak šel čas a snižovala se hmotnost soutěžících, nevycházel jsem z údivu. Andrea Bezděková, která se svým vzhledem stále více podobala učební pomůcce z hodin biologie (ano, té, která v mírném vánku výhružně chřestila v rohu učebny), v soutěžích nejednou překonala i sportovně založené muže. Asi budu muset přehodnotit svůj názor na snímky, v nichž padesátikilová dívenka dělá sekanou ze stokilových goril. Zbytek pořadu byl ovšem podobnou bídou jako loni. Ondřej Novotný na sebe vzal obětavě roli totálního kkta, jednotlivé soutěže byly už zase všechny stejné (čti nudné) a k výtkám z minula musím přidat i jednu novou ale opravdu podstatnou. Genderové pravidlo. Ženy jsou neschopné pipiny, které se bez protekce nikdy neprosadí. Pozor! To není můj názor, to nám tvrdí tvůrci tohoto paskvilu. Pokud bych byl ženskou soutěžící v tomto střevním produktu, po vyhlášení tohoto pravidla bych z důvodu zachování osobní hrdosti odstoupil. Tohle pravidlo splňuje podmínku dva v jednom. Je zároveň stupidní i ponižující. Jo, jo, tohle byl finální hřebíček do rakve téhle bídy. / Poučení: Když to neumíš, jdi od toho.

Jak už jsem psal v komentářích / recenzích, devadesátková Wednesday Christiny Ricci pro mě zůstala nepřekonaná, přestože bez mučení uznávám, že Jenna Ortega byla podle mého názoru skvělou a velmi schopnou volbou. Problém první sezóny spočíval zejména v osobách scénáristů, protože mě příběh nedokázal pořádně zaháčkovat a později se pro mě nezvládl udržet ani v lehkém nadprůměru, protože se pod líbivou slupkou neskrývalo nic jiného než obvyklá středoškolská romance a nějaký ten vykradený nápad. Scénáristům se časem dokonce podařilo dosáhnout stavu, kdy už mě nezajímala ani titulní hrdinka, a to je pro mě Středa dlouhodobě mou nejoblíbenější členkou Addamsovy rodiny. Pokud jde o mě, šlo o promarněnou příležitost a myslím, že je to fakt škoda. / Poučení: I skvělý herec se může dostat do problémů, když nemá co hrát.

No jo, no, jak jsem předpokládal, nepřineslo mi finále první sezóny žádné překvapení, mé podezření, které jsem pojal už ve druhé epizodě, se plně potvrdilo, takže by mě od celkového zklamání mohlo zachránit jen dokonale zvládnuté zúčtování se zlem. To se ale nestalo a důvodů bylo povícero. Místní Voldemort byl figurou až k uzoufání chabou a nezajímavou, CGI mě příliš neoslnilo, náhlá ztráta dříve vykreslených schopností hlavní hrdinky byla typickou tvůrčí berličkou pro neschopné scénáristy (ano, tohle jsem už viděl opravdu mnohokrát), bohové vyskakovali ze strojů jako čertíci z krabičky a celé to tak na mě působilo unyle a odfláknutě. Ale pro svou cílovku to stačilo. / Poučení: Jako debil, který ve svém dětství považoval vyprovokování obyvatelstva vosího hnízda za zajímavou zkušenost (až do samotného provedení), můžu zodpovědně tvrdit, že člověku proti rozzuřenému bodavému hmyzu nepomůže ani brokovnice, o pistoli se tedy není třeba bavit:-)

"Stejné chyby, stejné známky." Tím nechci říct, že by Duben opisovala od Tučka nebo Šlajse, jen mi sedmá epizoda přišla podobně špatná jako předchozí díl. S tím, jak vede Wednesday své vyšetřování, bych si dovolil předpokládat, že bude její detektivní román dost slabý. Jasně, Středa za to nemůže, je to vina scénáristky, které se zřejmě zalíbily současné hony na čarodějnice (čti bílé heterosexuály), u kterých stačí vznést obvinění a dav už se o rozsudek postará (jen místo vidlemi a pochodněmi mává iPhony). Pátrání po Monstru je fakt otravné, protože už šest epizod čekám, až dojde na osobu, kterou podezírám od druhého dílu, ale tím, co mě zklamalo nejvíc, byl fakt, že se Wednesday minimálně čtyřikrát usmála. WTF?!?!?! / Poučení: Pokud člověk očekává od Netflixu kvalitu, je zjevně naivní. Čest výjimkám. 2*-

"Šikovná opička." Jak jenom tohle u soudruhů z Netflixu prošlo? Kdyby tohle řekla Wednesday o Kamarovi, stala by se ihned hlavní zápornou postavou seriálu, a pokud by ji nesežralo Monstrum, museli by ji v závěru upálit obyvatelé Jericha. Myslím, že je z mých komentářů / recenzí často patrné, že mám rád ženy, a i když nechápu, proč feministky tak zuřivě trvají na tom, že mezi muži a ženami nejsou rozdíly, rozhodně si nemyslím, že by byly ženy vhodné jen jako personál do kuchyně a nejoblíbenější součást ložnice. Na druhou stranu mě dost štve ta snaha o plnění kvót, protože to bývá často na škodu a ještě to naopak naznačuje, že ženy bez této umělé pomoci samy ničeho nedosáhnou. A to by mě jako ženu sr... štvalo přímo strašlivě. Tady tedy scénáristka Duben a režisérka Gandža (to už snad musí být nějaký humor, ne?) neudělaly ženám dobré jméno, protože příběh je stále více utahaný, zoufalé utrpení obou potenciálních "milovníků" mi leze krkem a jen se mi potvrdilo, že nepůjde o nic jiného než o středoškolskou romanci chabě maskovanou ne zcela běžným prostředím. A aby toho nebylo málo, postavy (včetně titulní) jsou napsané tak mdle, že mě jejich osudy už přestaly zajímat. Ještě dva díly, to dám. / Poučení: Kdyby mi někdo uspořádal oslavu s překvapením, měl bych s ním / s ní dlouhý a velmi nepříjemný pohovor. 2*-

Pátá epizoda byla jen obvyklou výplní, na které jsem si už u seriálů zvykl; bylo nasmlouváno osm dílů, tak jich bude osm, i kdyby měla být polovina úplně bezobsažná. Příběh si tu udělal takovou pauzu na odpočívadle, což Duben maskovala za nutnost získání životně důležitých informací, které by dokonale spojily třicetiletou minulost se současností, jenže na mě tu bylo nějak moc nedostatků. Wednesday se drží tak dokonale ve své jediné poloze, až je už pro mě dost nudná, Addamsovi mě nebavili vůbec, přestože Catherine Zeta- Jones vypadá jako Morticia výborně, o zbytku sestavy ve škole se není potřeba zmiňovat a pobavilo mě vlastně jen rybaření (i když já bych radši házel ananásek dál, a i tak bych si zalezl za strom). Nejzoufalejší dějovou linii mají sirény, ale alespoň konečně došlo na pravý Netflix a Eugena mohly navštívit obě matky. / Poučení: Nejez ten rulík, nejez ten rulík, nebo z toho zmodráš.

Podle zdejšího nadšení jsem hbitě vydedukoval, že je chyba ve mně, a tak zcela otevřeně přiznávám, že zjevně nepatřím do cílové skupiny, na níž se tvůrci zaměřili. Příběh se naneštěstí vyvíjí přesně tak, jak jsem si nepřál, takže místo cynické, temné podívané přináší první sezóna jen další z mnoha furtdokolových, středoškolských, milostných, geometrických útvarů, přičemž změnu tvoří jen harrypotterovské doplňky a rádoby odlišná hlavní hrdinka, jejíž kouzlo už po čtyřech epizodách jaksi vyvanulo. Nejvíc mě ale vytočil fakt, že po skvělém nápadu Stephena Kinga na finále školního plesu z roku 1974 (!!!), který byl zfilmován v roce 1976 (!!!), už nikdy nedokázali filmoví a seriáloví tvůrci přijít s ničím lepším nebo alespoň jiným. Páně Kingův nápad oslaví příští rok padesátku, ale jeho hrobka byla vyrabována už tolikrát, že je proti tomu Tutanchamonova pohřební komora nedotčeným prostorem. Celé se to pro mě jaksi mění v nevěrohodnou romantiku doplněnou o občasný humor a slušnou porci nudy. / Poučení: Je rozumné nasírat vlkodlaka?

Vypadá to, že se mé mírné obavy začínají měnit v realitu, a i když si to vůbec nepřeji, zdá se, že Wednesday opravdu nebude výjimečným seriálem, protože až na ty drobné zvláštnosti mezi osazenstvem Nevermore, nejde vlastně o nic jiného než o nesčetněkrát omletou záležitost z americké střední. Musím ale Netflix pochválit za to, jak mě dnes dokázal rozesmát. Ta woke klika jde opravdu ad absurdum; navléknout černochy do kostýmů anglických puritánů to už byl fakt velebizár a já jsem se chechtal tak, až jsem si musel utírat slzy. Svět je plný nebezpečných hlupáků, ale jsou to paradoxně právě oni, kdo mě v dnešní době dokáže skutečně pobavit. Třetí epizoda měla své světlé momenty, zároveň jsem si ale uvědomil, že to byla občas celkem nuda. / Poučení: Neváhej a foť. 3*-

Po zhlédnutí druhé epizody mám smíšené pocity. Řekl bych, že příběh druhého dílu byl přece jen o něco lepší, zároveň se tu ale objevují vyloženě harrypotterovské prvky, bez nichž bych se rozhodně obešel, nadále žiju v silných obavách z milostného víceúhelníku a velmi, ale fakt velmi se bojím toho, že když se setře ta temnější fasáda a odstraní se Wednesdyiny cynické komentáře, zůstane z toho všeho jen další seriál ze střední pro duševně nenáročné publikum. Ale snad se pletu. Pokud ano, budu jedině rád. Nevím, jak to mají ostatní, ale čím víc prostoru dostává postava Christiny Ricci, tím víc se u mě dostává Wednesday do pozadí. Jenna Ortega byla dobrou volbou ale předchozí Středa a současná zahradnice / chovatelka to má u mě prostě lepší. / Poučení: Machiavelliho nejznámější poučka v praxi.