J*A*S*M

Rosewood Lane je koukatelná nenáročná hororová jednohubka a to mi protentokrát stačí, neboť jsem od Victora Salvy nic moc nečekal a o filmu jsem dopředu věděl pouze to, že se chystá. Námět je ohranej (křehká dívka terorizovaná nebezpečným stalkerem, na něco takového se budu těšit jen v případě, že to bude režírovat Balaguero nebo někdo podobného kalibru), no zrovna v tomhle případě filmu dost pomáhá, že okolo onoho psycho paperboye (pro český překlad navrhuju spojení "šiblý kolportér" :-D) se povedlo vytvořit pěkně znepokojivou nadpřirozenou auru. Je to tak trochu jako čekání, než Jeepers Creepers roztáhne křídla. U mne spokojená trojka.

Viděno na PC. Film, který mě bavil už na první zhlédnutí a určitě plánuju další. Prvotina Sex, Lies, and Videotape se Stevenu Soderberghovi povedla. Čtyři hlavní postavy, z nichž ani jedna není prototypem člověka, se kterým bych se chtěl přátelit, jsou vykresleny způsobem, že na konci měli trochu mých sympatií všichni, kromě toho, který se jeví jako nejnormálnější. Pozoruhodná studie vztahů a chorobného sociálního chování. Zajímavý film.

Příjemný nenáročný automobilový horor :-D Auta nepokládám za zrovna hrůzu nahánějící hororové záporáky, ale tohle se mi líbilo. Je to pěkně natočené, je to napínavé, blbé a naivní tak akorát v míře ... u mne spokojenost. Horror movie of the year

V podstatě brak, ale atmosféricky povedený brak. V porovnání se slavnějšími démonickými horory ale Nero veneziano hraje bez debat druhé housle, pokud ne třetí.

Tuhle hororovou artovou psychotičnost natočil Tony Scott, který většinu své pozdější kariéry zasvětil tupoučkým efektním akčňárnám? Pro mě tedy docela šok - a to jak v pozitivním (jak dobrý film The Hunger je), tak v negativním (k jakým filmům to Tony později dotáhnul) slova smyslu. Každopádně na tento film se vyplatí kouknout - nejenom pro tu závěrečnou scénu se "zombie" upíry, kterou osobně považuju za jednu z nejhezčích a nejatmosféričtějších hororových sekvencí vůbec.

Nejvtipnější je, že některé ty opravdu špatné dávnověké horory vypadají vážně skoro tak hloupě a diletantsky, jako tahle vynikající parodie. Místy vyloženě k popukání, ale najde se i pár slabších míst (a dílů - ten poslední s brokolicí se mi moc nelíbil).

Oficiální text distributora hovoří o podmanivém filmu, no mne si málokterý film podmanil míň než tento. Kdybych nevěděl, že Neil Jordan je uvědomělý filmař a že spousta diváků v Company of Wolves nachází něco, co já jsem ani nehledal, označil bych film hanlivým spojením "pošahaná fantasy".

Jack the Reaper, aneb jak mi rychloposuv opět jednou zachránil život. Laciný béčkový slasher s mizernými herci a vizuálně pěkným zabijákem.

Katastrofický sci-fi film z padesátých let o útoku obřích mravenců (zmutovaly je pokusy s jedernou bombou). Příběh a jeho postavy jsou úsměvně naivní (což pro tento typ filmu není mínus, nýbrž předpoklad), zpracování až překvapivě kvalitní, áčkové. Mravenců jako takových si divák příliš neužije - objeví se jen na pár minut, a k mému velikému překvapení, když už se objeví, nevypadají tak vtipně, jak jsem očekával. Palec nahoru, ale že už dnes neexistuje nikdo, kdo by si tento film mohl užít jako sci-fi horor (jako v padesátých letech), je asi nezpochybnitelné.

Není to horor, ani krimi, ani thriller, je to drama. A drama hodně pomalé, zdlouhavé. Řemeslně není příliš co vytýkat, tohle vám zkrátka buď padne do nálady, nebo nepadne. Mne to spíše minulo.