Oralfabet

Pro ten film mám hodně respektu, animace skvělá, spousta nápadů a skvělý soundtrack, u mě to však dosti ztroskotalo na příběhu, který je sice asi celkem zajímavý, ale mou pozornost moc neudržel, i přes krátkou stopáž. Prostě moc nesedlo no. 6/10

Výborný nápad, z něhož tvůrci vyždímali spoustu skvělých, opravdu černohumorných scén. Tak trochu na jedno použití, bez nějakého většího smyslu, ale přesto zábavné, originální a provokativní. Poelvoorde byl vynikající. 7/10

Hmm... tak to byla síla. Svým názorem na Dogma 95 si nejsem tak úplně jist, nicméně tady ty zákonitosti měly smysl, hlavně způsob, jakým je to natočené. Co se týče děje... tak prvních dvacet minut nic moc, ne, že bych se vyloženě nudil, spíš jsem byl zmaten (moc jsem se nevyznal v postavách a unikal mi význam některých scén), ale od chvíle, kdy si taťka vybere zelenou a synek začne s proslovem, je z toho neskutečně hutné drama a já každou jeho sekundu hltal a chtěl jsem vědět, co bude dál. Navíc ty lehce matoucí scény ze začátku začnou dávat smysl. Ke konci jsem si sice ještě párkrát říkal: "Vážně by ti lidé reagovali takhle?", ale po většinu času byly reakce pravděpodobně mnohem realističtější, než by byly třeba v klasičtějším, hollywoodském filmu, takže... v pohodě mohu udělit krásných 9/10

Nejsem ještě Woodyho znalec (ale propracovávám se k tomu), stejně si však myslím, že mohu už teď říct, že Zelig je asi jedním z jeho nejunikátnějších filmů. Možná i jeden z nejlepších. Občas to působí jako skutečný dokument (hlavně při rozhovorech), což se mi fakt líbilo, jindy zase Woody přihodí nějaký geniální vtípek, což se mi pochopitelně líbilo taky. Zároveň jde o zajímavou a chvílemi i dojemnou výpověď o lidské povaze. 9/10

Emocionálně vyčerpávající, ale zároveň tak vtahující, že se k tomu chci vracet znova a znova. Absolutní nádhera, pravděpodobně nejlepší romantický film všech dob, a jeden z oblíbených filmů mé mámy :) 10/10

Nezařadil bych to mezi ty nejlepší nejhorší filmy, ale jako joo, má to svoje momenty. Kromě těch nejznámějších třeba popcornovou scénu, celkem slušný wtf. Taky mě hodně bavil mrtvej děda, co se úplně náhodně zjevoval, jak se mu zachtělo. A táta, co hrozil synkovi soutěží v hladovění.

Kluk s růžovýma králičíma ušima, špagety ve vaně, bitva s židlí... Gummo toho nenabídne moc, ale zároveň fakt hodně. 7/10

Film, u něhož spíš ocením všechny jeho jednotlivé klady, než že bych si ho jako celek nějak zvlášť užil. 7/10

Jeden z těch filmů, co mě dostaly tak, že ani nemám co napsat, pořád jsem se snažil něco vymyslet, ale myslím, že tentokrát si to budu celé rozebírat jen ve své hlavě... Bravo, Larsi. 10/10

To, co na mě v Černém Petrovi moc nefungovalo (neherectví, maximálně přirozené dialogy), to mi tady sedlo dokonale, narozdíl od Petra jsem se navíc u Panenky i vážně slušně nasmál. V té době jsem sice nežil, ale Formanova satira zůstává trefná i dnes. 9/10