Mamutol

Jak si nechali naložit těžkooděnci ve vězení, scéna s hořícím autem nebo havárie letadla, tak ve mně začaly vzrůstat obavy, jestli je to všechno myšleno vážně nebo ne. Čekal jsem, že herci občas zamrkají do kamery nebo řeknou nějaký vtípek a ono nic. Tohle je totiž myšleno smrtelně vážně a to je průser. Navíc všude je černočerná tma. Pokračování vynechám.

Celá zápletka je naprosto debilní, protože nemůže život celé posádky záviset na jedné jediné filtrační jednotce CO2. Na lodi jich nutně muselo být několik záložních, nehledě na to, že tyto jednotky musí být modulární, takže oprava znamená vyměnit kus za kus. Např. klukům z Apolla 13 stačilo na opravu této jednotky, i když měli jiný tvar filtru, pár věcí (kobercová lepenka, desky od manuálu, ponožka, hadice od skafandru atd). Další kravina byl nedostatek kyslíku, protože na takových lodích musí být dostatečné oddělené zásoby na několik cest na Mars v kuse, takže když se jedna jednotka podělá, tak se prostě uzavře a přepne se loď na záložní. Jo a vy, co dáváte 3 a více hvězdiček, odpovězte na otázku : Kdo zašrouboval to víko za utajeným pasažérem ?

Příběh je divákovi od začátku servírován tak, že postupně odkrývá jednání a chování postav. V každém dalším záběru se dozvídáme, proč se stalo to či ono. Propletení příběhů je sice zajímavé, ale jak se to celé stočilo mezi chatující černoušky a na některé postavy se tak nějak pozapomnělo, tak to začalo stát za prd a nebavilo mi to. Ale scénář je dozajista velmi dobře propracovaný, o tom žádná.

Nebylo zase až tak špatný. Je to sci-fi, takže se klidně může posádka procházet ve skafandrech z plastu v hloubce 11 km. Dále se tu moc neřeší změna tlaků při přechodech a dekomprese, jenom občas, když to vyžaduje scénář a potřebuje odstranit nějakou postavu. Ale jinak fajn pod vodou se odehrávající filmík na nenáročný večer.

Takové šedivé rodinné drama, kde se ovšem spoustu věcí nedozvíme. Např. nevíme, proč se detektivu Tomu Adkinsovi nikdy nepodařilo usvědčit hlavního podezřelého a jak na něj vůbec přišel. Kriminálka to tedy rozhodně není. Propojení dvou příběhů, mezi kterými uplynulo 50 let, je zajímavé, ale hrozně nudně natočené.

Tenhle film je přesně zlom v Seagalově kariéře, protože pak už následuje pád do céčkových vod. Hvězdy dávám za přírodu, obyvatele Aljašky a tu jednu Seagalovi taky hodím.

Zub času zahlodal i v tomto celkem zajímavém filmu. Je to poněkud roztahané, žádné výrazné zvraty ani překvapení se nekonají, ani žádná pořádná akce ani napětí. Pořád se něco kopíruje, telefonuje a závěrečná honička ve městě je těžko uvěřitelná (tolik náhod pohromadě se jen tak nevidí).

Ve filmu není jediná kladná postava v hlavních rolích. Děj je o tom, kterak to křehká blondýna se svojí lesbickou přítelkyní nandávají neschopné mafii vedené trpaslíkem Tyrionem.

Bohužel se tam opravdu nic moc neděje. Kolem hlav jim poletují otravné obláčky a když už asi po stý slyšíte Jsem Todd Hewitt, tak se otráveně podíváte na hodinky, kdy už bude konec. No on se ani žádný konec nekoná, najednou střih a čekají vás závěrečné deseti minutové titulky (ano, film je opravdu o deset minut kratší). Čekal jsem více fauny a flóry a původních obyvatel Nového světa, ale tohle bohužel vypadalo, jako by to natočili v lese u nás za barákem.

První třetina filmu je dobře rozehraná, ale potom už to jde bohužel z kopce. Stopovačka ve městě je totální úlet a ukování nože z péra od auta na táborovém ohníčku už jsem nedával. Nastraženou past v obrovském lese trefil L.T. přesně na metr. Jak dlouho asi trvá takovou past vyrobit a kde vzal Aaron na výrobu ty lana ? Taky mě zaujalo, jak se dokázal zabiják Aaron rychle teleportovat tam, kde měl právě podle scénáře být.