Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Dráma
  • Horor

Recenzie (163)

plagát

Tím hůř, když padnou (1956) 

Podařilo se mi dostat do rukou, podle počtu hodnocení bych si dovolil říct, klenot. Vypráví o pisálkovi Eddiem (Humphrey Bogart), který už nějaký ten pátek nemůže zavadit o práci. Když se mu tedy naskytne od Nicka Benka nabídka, jež trochu hraničí se zákonem, aby skrz noviny proslavil jistého španělského hromotluka, zjistí, že vzhledem k jeho finanční situaci to není tak špatný nápad. Boxovat sice neumí, sotva se udrží na nohou, ale díky Eddieho žurnalistikckým znalostem se z něj stane mediální hvězda. Ale jak se brzy zjistí, tak všechno je o penězích a na povrch se....Nádherný film o tom, že stačí udělat reklamní kampaň a hvězdou se může stát opravdu kdokoli. Korupce, vzestupy a pád člověka ovládáného nenasytně a po penězích prahnoucím Nickem a Humphrey Bogart.

plagát

Misia na Mars (2005) 

A já se ptám: Tohle má být pocta legendární hře, u které miliony lidí zažívaly infarktové stavy, zničili si hardwarové vybavení a několik týdnů nevylezli ze svého "pařanského doupěte". Hra, jenž si získala masovou popularitu po celém světe a po několik let byla nejlepší ikonou 3-D akce? A tohle má být co? Bartowiak si to měl alespoň zahrát než vytvořil/zpitvořil dílo. Začnu od začátku. Ten mě příjemně navnadil. Akce, napětí je nám nadhozeno už od úplného začátku, stříh střídá střih, kamera lítá bez omezení po interiérech chodeb a profesůrci mizí ze světa rychlostí světla. Zatmívačka a dostáváme se k samotnému týmu. Ten se skládá s omezených (no co se dá čekat od vojáků), nadržených hromotluků (označení mariňák je v jejich případě poněkud zavádějící). Postavy zapadají do obvyklé rovnice: Blondýnka + šmejd z vesmíru + černoch + BŮH. Smrťák se tváří vážně, drží si odstup od ostatních a v podání Karla Urbana bych se nebál říct, že je to v téhle frašce nejlepší herecký výkon. Jeho protikladem je Serža v podání Dwayna Johnsona, nejenže vypadá jako by vypadl se svým zářícím úsměvem z reklamy na Colgate (taky málem oslepnete), ale jeho obličejové grimasy jsou až na můj vkus příliš. Nevadí, muskulatura to snad překryje a teď se ukáže ono tajemno a děsuplná atmosféra jak jsem na ni byl ze hry zvyklý. Mé očekávání utopilo snad všechno, co jsem na plátně mohl spatřit. Patologický scénář zabývající se 24-tým chromozomem a "sentimentální" vsuvkou v podobě vztahu mezi Smrťákem a jeho sestrou pokulhává, to by nebylo tak na škodu, kdyby aspoň za něco stála akce. Té je na film jako je Doom neobvykle málo, navíc logika jde úplně mimo (neříkejte mi, že mariňáci ze speciálních jednotek neumí střílet). Fanoušky hry nepotěší ani zpráva o absenci pekla a závěr už jen vaří z vody. Zklamání se vším všudy.

plagát

Zelig (1983) 

Skvělý, vtipně a groteskně podáný dokument o člověku, který je schopný proměnit se v cokoli od Woodyho Allena. Určitě pobaví i vás.

plagát

Byt (1960) 

Tak tohle se mi trefilo přímo do noty. Wilder představuje příběh plný inteligentních vtipů, smutných okamžiků a milé atmosféry. To co v první půlce podává Billy Wilder jako komedie obratně a zručně transformuje do dramatu. Jack Lemmon se role zhostil opravdu na výbornou a z celého příběhu je krásně cítit vánoční atmosféra.

plagát

Krajina mŕtvych (2005) 

Rok 1968 Night of the Living Dead - režie George A. Romero. V tuto dobu převedl na plátno svou vizi světa zombie v černobílých barvách, kde ještě nešlo tolik o násilí a brutalitu jako o samotnou atmosféru. V roce 1978 Dawn of the Dead - opět Romero a to už nám představuje jeden z nejlepších gore všech dob. Současnost - Romero přichází v podsatě stejnou premisi jako u svých předešlých snímků, jen je umí zabalit do nového neokoukaného hávu, přidá cool záběry, mladé pohledné tváře (aby se na to dalo koukat). Popravdě pár invencí přece jenom přidal a můžu říct, že mě skutečně pobavili. Nápadem evoluce (ano, ano z homo zombie se stáva homo zombie sapiens a naše milé potvůrky už umí zacházet i s různými zbraněmi jako sekáček na maso či různé zbraně. A nejenom to, mezi zombies lze spatřit snahu o vůdcovství, takže se nám nerozbíhají do všemožných koutů, ale dokáží se držet v tlupě. Land of the dead není špatný film. Jedná se o akční survival horror s rychlým tempem, krásnou Asio Argento a spoustou krve, jen mi k srdci víc přirostl starší bráška Dawn of the dead. I přesto však dávám 70%.

plagát

Vtáci (1963) 

Rozhodně jsem příjemně překvapen. Zpočátku se to tváří jako romantický film, mezi ústřední dvojicí panují lehké vibrace a toužebná očekávání, ale to by nebyl starý dobrý Hitch, aby film nerozjel po svém. I když očekávaná morbidita přichazí až skoro v poslední půlhodině, je rozhodně na co se dívat. Ptáci jsou opravdu originálním dílkem a nálety ptáků jsou na svou dobu čilou a precizní prací. Ptáci - havrani a rackové - bílá a černá, v tomto případě žádná z těchto barev nesymbolizují - bílá dobro a černá zlo - obě jsou ikonou utrpení a pekla. Už E.A. Poe symbolizoval havrana jako pekelného tvora a trefil se. Bergman Hermman se v hudbě orientuje stejně jako štamgast v hospodách a proto úpění a skřeky ptáků působí a zní věrohodně, děsivě a tajuplně. A i přes mnoha kontroverzních hodnocení, které zde ostatní hážou se dají Ptáci považovat za přelomový film, protože byl by nějaký film tolikrát a všemožnými způsoby parodován, kdyby to nebyla výborná práce_?

plagát

Melinda a Melinda (2004) 

Poslední film Woodyho Allena není až tak špatný. Má dobré herecké obsazení, zajímavý děj, kde se zrcadlí komedie s melodramatem. Linie vyprávění je nudná, nic neříkající a je zde vidět jak si Allen sám útočí na své předchozí filmy. Dobrou zprávou je Will Ferrell, který táhne všechny vtipy a baťoh plný humoru na svých zádech.

plagát

Darebáčkovia (2000) 

Celkem tragédie, kterou jsem od Woodyho teda nečekal. Kdyby se Darebáčci drželi jenom kolem hlavní myšlenky vyloupení banky, bylo by to perfektní. Takhle se z toho stala jen hloupá slátanina a nedá se vůbec srovnat s jeho ostatní tvorbou. S tímhle jste se trošku netrefil pane Allene.

plagát

Vtedy v Amerike (1984) 

Strhující gangsterské drama o přátelství v době prohibice. Příběh má tři části pečlivě rozděleny do dob: dětství, dospělost, stáří, jež se jednotlivě a naprosto přesně prolínají v důležitých momentech Noodlesova (i ostatních členů jejich mafianského spolku) života. Sergio Leone vytvořil epos, který je naprosto odlišný a přitom tak stejný od ostatním snímků s mafiánskou tématikou. Navíc stopáž 227 minut díky tempu uteče rychlostí světla - velice příjemně a vy si budete přát, aby tento krásný sen trval ještě déle.