Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Animovaný

Recenzie (475)

plagát

JCVD (2008) 

Já vím, že blabla sebereflexe bláblá nápad, ale pro mě bylo hlavní to, že i když to nebylo nezajímavé - tak mě to nebavilo a u toho monologu před koncem už se mi jen protáčely panenky nudou. Co se mě týče, chyběl tomu šmrnc a hlavně smysl plynoucí z děje - smysl, který tu lze vychválit, je smysl vzniklý už existencí scénáře. Ale tak, pořád bylo fajn vidět kanóna opět po letech na place.

plagát

Americký zločin (2007) 

Celý tenhle Zločin si mě u sebe držel už od začátku opravdu podmanivou atmosférou, později přerůstající do brutálních rozměrů i intenzit. Samotné zpracování stačí na pět hvězdiček, čím mě ale filmek vážně dostal, je jedna scéna před koncem, kdy mě prostě po páteři přeběhla tlupa ledových trpaslíků a já věděl, že koukám na něco, co se jen tak netočí. Úžasně tísnivě natočené dílo.

plagát

Poliš z obchoďáku (2009) 

Paul Blart ukázal, že k natočení Smrtonosné pasti 5 není třeba Bruce Willise :) Super filmek pro volný čas, který mě pobavil ve všech směrech. Je v něm i kus romantiky, především velká soda humoru a víc než dostatek opravdu... spektakulární akce. Jasně, kasovní trhák by z toho být nemohl, ale upřímně moc nevím, čím by se dal Paul něčím vylepšit. Leda tím, kdyby přišel i Bruce :)

plagát

Tenkósei: Sajonara anata (2007) 

Těm 4 hvězdičkám ode mě nejde moc věřit, protože já vůbec nevím, jak to číselně obodovat - ten film je bizarní i perfektní naráz. Když se začnu klonit k pěti, vyskáčou mi ty tuny šíleně působících scén, a kdybych se klonil naopak dolů, vyskočí mi tu ono geniální vyznění a naprostá neotřelá harmonie tohohle díla. Filmy s prohozením těl u mě vždycky bodovaly, ale jen Japonci mohli takovýhle téma vzít, udělat s ním tohle, a přesto dokázat, aby to fungovalo. Kladně bizarní podívaná.

plagát

Jalmotdoi mannam (2008) 

Ačkoliv každý, kdo uvidí plakáty k tomuhle filmu, musí zákonitě zvracet - včetně mě - musím zaznat, že je to další zářez do příkladů toho, jak se plakátům nedá věřit. Zakázal bych je, společně s trailery, ale to je vedlejší. Je to komedie, vtipná a vcelku skutečná. Často jsem se bavil, děj byl takový, že jsem mu nemohl nic vytknout, a celá ta honba za bohatstvím skončila honbou za přátelstvím. Na plno to určitě není, ale určitě je to jeden z lepších korejských filmů.

plagát

Sookmyeong (2008) 

:))) Tohle mě vždycky dostane, když se donutím kouknout na korejský drsnofilm, a dostanu tohle. Něco mám odkoukáno, ale přiznám se, já nevěděl, kdo je kdo. No, to je můj problém, že, nicméně děj je opravdu zmatený. Na začátku máme rámcový obraz prologu, leč hu! Ve zbytku filmu jde o jeho detaily, které myslím pustil z hlavy i leckterý korejec. Prostě začal guláš založený na tom, že si každý něco dluží a vyčítá cosi někomu. Na konci kombinovaná křeč, následovaná patetickými obrazy, která se dovolává pseudoslávy jiného korejského filmu - který mne taktéž nechytil. Prostě ne. Br.

plagát

Průvodce (2008) 

Tak na tenhle film jsem se dost těšil i odhodlával, a jakékoliv jest výsledné vyznění, musím říct: hodinu to byla nuda. Hodinu se budete nudit. Hodinu budete koukat, občas vám možná bude plavat žaludek, občas se pousmějete, občas se zamyslíte, ale za tu hodinu se nic nestane. Jinak je to moc zajímavá věc, zajímavá sama o sobě a ještě víc zajímavá pro nás (odečtu-li některé jedince) k poznání něčeho, co patří k japonské kultuře. Za sebe říkám, většinu stopáže jsem ten film neměl rád, ale na konci si mě získal. Nemám nic proti bizarnosti... Jen tu byla moc křečovitá; takže i přes celkovou spokojenost, přes čtyři nigda.

plagát

Million Dollar Baby (2004) 

Hodnotit tenhle film míň, než perfektně... Nevím, nedokážu si takový myšlenkový pochod představit. Pro mě je v mojí cestě Eastwoodovými filmy ale jasno, tohle je člověk, co dokáže ztvárnit dokonalý příběh. U mnoha jiných filmů nemám ten stav, kdy zapnu, koukám, koukám... pak třeba si jen potřebuju odskočit, a říkám si, ne, ještě chvilku vydrž. Ten film je podán tak uchvacujícím způsobem, že opravdu nevím, kdo by do něj mohl nebýt vtažen. A celá ta síla a vyznění, to z toho pro mě nedělá nic menšího než dokonalý film. A já, odpůrce násilí, někdo, kdo boxu vůbec nefandí, dávám plnou plus imaginární bonus.

plagát

Sprisahanie (2009) 

Jsem si jist, že film jako je Echelon si dokáže získat spoustu fanoušků, ale tady byl poněkud dost na špatné adrese. Shrnul bych to jako poměrně koukatelně natočenou ubohost; děj začíná zostra, pro někoho možná klad, ale mně ten úvod jednoduše chyběl. A pak to začne, přímočará překombinovaná blbina prokládaná akčními megascénami, které jsou většinou pseudoumocněny kamerou snažící se navodit dojem, že tvůrci trpěli parkinsonovou chorobou. A když už nakombinovanost, nepravděpodobnost, neuvěřitelnost až blbost tohoto filmu dobublá k cíli, dostane se nám přeslazeného happyendu s třešničkou na dortu v podobě úplného závěru... Který by mě rozesmál, kdybych v tu chvíli film bral ještě trochu vážně. Je to takové na první pohled přitažlivě natočené nic, vhodné možná pro zkratovitě myslící publikum, které spolkne cokoli šroubovitého a nesmyslného s tím, že Když to tvůrci tvrdí, tak dobře, asi to tak bude a já to jenom nechápu. Takové filmy si strčte za klobouk, jedna hvězda za jistou atmosféru, kterou to celkově má. Našlo by se i víc věcí na víc hvězd, zápory je ale dusí tak moc, že jen taktak není skóre na nule.

plagát

Policajt zo škôlky (1990) 

Na tenhle film se vždycky rád podívám znovu, viděl jsem ho mockrát a myslím, že to pro mě vypovídá za všechno.