Sofius

Lehký pornofilm s něčím jako náznak příběhu. Feťácká roadmovie s potácením se od jednoho mejdanu ke druhému. Psychologická studie manipulativních psychopatů s narušeným vnímáním světa. The Wolf of Wall Street je tím vším dohromady. Technicky je to natočeno profesionálně, ale z filmu jsem si osobně nic neodnesl, možná kromě pár inspirativních fantazií týkajících se první věty tohoto komentáře. Jako dokument o pádu člověka a zneužívání moci bez zábran to možná zaujme, ale filmy obvykle nesleduji s tímto nastavením mysli. Když tedy pominu studijní potenciál "příběhu, který se stal" a zároveň zmíním, že bulvární obsese hochštaplerstvím mi je cizí, nenapadá mě jediný důvod, proč zrovna tenhle film sledovat. Zkrátka a dobře, profesionálně udělaný film o ničem.

Zklamání. Kdyby ten film natočila skupina ochotníků, výsledek by nebyl moc odlišný. Jako knížka to nejspíše bude o dost lepší, protože film selhává jak scénáristicky, tak herecky. Speciální zmínku si zaslouží i konec, který místo vygradování prostě film najednou utne asi nejtrapnějším možným způsobem.

Takhle se hraje velké divadlo s malým kašpárkem. Už dlouho jsem neviděl film takhle relativně přirozený a přitom zajímavý. Film je uvěřitelný a herecké výkony jsou přesvědčivé, přestože nějaká ta autorská licence a přikrášlení legendy se dá pozorovat. Dnes už se filmy takhle netočí a po shlédnutí jsem měl pocit, že ačkoliv to nebylo tak "geniální", jako moje nejoblíbenější díla s historickou látkou typu Rudovouse od Kurosawy nebo Tance s vlky od Costnera, alespoň nějaký zlomek odlesku té úplné špičky to v sobě má. Čím dál více oceňuji historické filmy, které se drží reálií své doby a bojím se, že podobné filmy už spíše nevzniknou, především z důvodu "politické korektnosti" a snahy točit především "masové filmy" pro celou rodinu.

Tohle je nejhorší film od Sydneyho Pollacka, jaký jsem zatím viděl. Jako komedie na mě nepůsobil, jako romantika také ne. Jediné, co jsem na obrazovce viděl byla cipace jednoho emana. Scénář je opravdu na úrovni mýdlové opery, která je významnou částí děje a postavy se také tak chovají. Nelogicky, emotivně a trapně. Film na mě působil asi tak, jako když se s odstupem desetiletí podíváte na nějaký pokrokový budovatelský film o splnění a překročení závazku z doby komunismu. Film má podle mě akorát historickou hodnotu coby ukazatel vývoje emancipace v USA ve své době a způsobu myšlení v Hollywoodu a to je pro filmový zážitek dost málo. Tady někde se položily základy tomu, že například slovo "baby" se dnes v USA považuje za odporný sexual harassment, který z vás udělá vyvrhlele společnosti.

Velmi slibný úvod filmu nastavil příliš vysokou laťku, která je pak až do konce neustále snižovaná. Tento film mě dost zklamal. Postavy a jejich jednání jsou nevěrohodné a občas dost "zmítané scénářem". Vrchol trapnosti je souboj Spencera Tracyho s Ernestem Borgninem. Jednoruký stařík totálně vyřídí mnohem mladšího soupeře, který se podle slov lékaře z toho bude dostávat několik týdnů. Ještě k tomu zmíním to, že Ernest Borgnine v mládí amatérsky boxoval, takže aby ten souboj dopadl podle scénáře, musel se hodně snažit, aby umělecky zahrál veškeré momenty porušující fyzikální zákony. V bitce samozřejmě nechybí typický "klišé-úder" do zad, kdy po takovém přátelskem polechtání se dobře stavěný robustní protivník s tváří zkřivenou bolestí složí do prachu země. Film je velmi nerealistický a klišovitý až se divím, jak to mohlo dopadnout tak špatně s takovým kvalitním režisérem a obsazením. Jen díky silnému začátku dávám ještě dost lichotivé tři hvězdy.

Z tohoto filmu mám velmi smíšené pocity a to až do té míry, že jej nebudu hodnotit hvězdičkami, ale pouze slovně. Jsou zde některé úsměvné momenty, které opravňují zařazení filmu do žánru komedie, ale je jich docela málo. Film na mě celkově působil spíše jako parodie, nežli komedie. Kolonka drama je naplňována podobným způsobem, kdy některé znaky dramatizace lze ve filmu nalézt, ale není to slovy Alles Gute "saubere Rasse". Ze všeho nejvíce na mě film působil jako improvizovaná recese někdy až dokonce jako recesistická improvizace. Kromě tohoto nejvýraznějšího dojmu jsem si pak ale obzvláště na konci filmu všímal takové skryté pachuti, kdy je divákovi naznačováno, že racionální kritika se může přehoupnout do cokoliv-ismu, aniž si toho všimnete a proto byste si s racionální kritikou neměli raději vůbec zahrávat. Tato malá, ale přeci patrná pachuť mi výrazně zkazila filmový zážitek. Hlavní postava se většinu filmu chová jako kritik špatných jevů ve společnosti, který se nesnižuje k nějakým zákulisním hrátkam, manipulaci či propagandě (na rozdíl od podlého zástupce, kterého hraje Christoph Maria Herbst) a najednou v některých momentech filmu kompletně změní charakter bez jakéhokoliv náznaku vývoje k tomuto směřování. Jediné pojítko s takovouto charakteristikou osobnosti je jeho jméno, které obzvláště v Německu znamená ztělesněné zlo, o čemž se vůbec nediskutuje, protože to tak prostě je. Tímto ostrým překlápěním poloh mi hlavní postava vůbec nepřipadá věrohodná, ale naopak, velice nepřirozená, tak nějak telenovelovsky "zmítaná scénářem". Prostě většinu času se nechová, jak by se asi choval v této pozici Hitler, ale když má film dojít k nějakému závěrečnému sdělení, dojde k překlopení charakteru hlavní postavy a tím je najednou vrhán špatný stín na všechny předchozí části, které představovaly rozumnou kritiku. Hlavní postava se prostě chová nekonzistentně a scénář si s ní viditelně pohrává.

Tohle amatérské představení na úrovni školní besídky má být celovečerní film, který dostal příspěvek ze státního fondu kinematografie? Jako krátký film by to mohlo fungovat, jako divadelní představení by to možná mohlo také fungovat, ale jako celovečerní film to nemá nárok ani náhodou. Jedna hvězdička za snahu a za to, že jsem se přece jen jednou během celého filmu zasmál, ale čekal jsem mnohem více než snůšku vulgárních slov, obscénního chování, drzosti a buranství. Prosím, příště nechtějte krátkometrážní formát nafouknout do celovečerního filmu, protože to prostě nejde.

Na film jsem si vyhradil čas, protože jsem věděl, že je dlouhý, a také náladu, kdy jsem měl chuť podívat se na klasické sci-fi. Už během sledování jsem si po skončení prologu o úsvitu lidstva říkal, že ta první půlhodina je relativně zbytečná a pouze dělá film méně přístupným, protože nemá nijak zvlášť vztah k následujícím událostem a také mi nepřipadala nijak esteticky potřebná pro vyznění filmu. Po skončení filmu jsem si názor poopravil a dospěl jsem k tomu, že ten původně zdánlivě nudný a nevýrazný úvod byl z celého filmu tím nejlepším a zároveň nejakčnějším, nejdějovějším a nejnapínavějším úsekem, protože pak už se s výjimkou asi dvou scén nestane z hlediska děje vůbec nic. Jeden můj přítel toto dílo ohodnotil jako filmovou verzi Čekání na Godota, kde se nestane vůbec nic a to hned dvakrát.

Ten film je strašně hloupý, trapný a nereálný. Je tak pitomý, až je vlastně dobrý a ode mě dostává plný počet pěti hvězdiček, které uděluji s podobnými pocity, jaké mají ti, kteří dávají pět hvězd filmům typu Sharknado. Je to prostě tak patetické a ubohé, až je to geniální. S hrůzou jsem po shlédnutí filmu zjistil, že ten "pošuk" Billy Mack je vlastně ze všech těch telenovelovsky groteskních postaviček nejuvěřitelnější a nejreálnější, což mě trošku vyděsilo. Každopádně tady ty hvězdičky neznamenají kvalitu filmu, ale spíše body za odvahu něco tak telenovelovsky stupidně patetického natočit a natočit to takto úmyslně. PS: Závěrečná scéna "Jamie v Portugalsku" by klidně mohla fungovat jako volné pokračování scénky Josefa Náhlovského s pracovním názvem "José přijel!"

Mám rád poctivě zpracované filmy, obzvláště pokud představují "historickou látku" realisticky. Bylo velmi zajímavé sledovat okolnosti a detaily "toho památného zápasu" a zároveň film je rovněž technicky na úrovni. Herecké výkony jsou dobré a Shia dává tušit možnost, že se jednou přetransformuje v charakterního herce.